Vážení bratři a sestry,
Tento přístup je založen na antické řecké filozofii, konkrétně na Platónovi a Plotinovi.
Známý středověký filozof Augustinus také považoval intuici za základ pro získání poznání pravdy. Intuicivní přístup k poznání tak vykazuje univerzální charakter.
V islamském světě se však vedle Gázáliho rozvíjela i astronomie, fyzika a matematika, zejména v observatořích, a v oblasti medicíny probíhaly velmi významné vědecké výzkumy.
Z tohto dôvodu je zachovaný rozdiel medzi intuitívnymi a čisto rozumovými poznatkami, tzv. achromatickými poznatkami, a dialektickými poznatkami založenými na zmyslových vnemoch.
Gazzalího kritika směřovala především k filozofům, jako byli Farábí a Ibn Síná, a byla zaměřena na jejich snahy vysvětlovat věci v platonickém duchu.
Od 2. storočia n. l. sa kresťanstvo vyvíjalo v platonickom a neoplatonickom duchu, čím ďalej tým viac duchovné, a nakoniec sa dostalo do scholastického procesu a ztuhlo.
predpokladal, že k poznání pravd víry je nutné využít duchovní stránku člověka, zatímco v oblasti světské je třeba postupovat na základě experimentů a pozorování.
Napriek tomu má strata významu, ktorú v priebehu času zaznamenali prírodné vedy v rámci islamskej civilizácie, mnoho rôznych príčin, ako sú ničivé mongolské vpády, neustále sa opakujúce križáky a vnútorné nepokoje.
V osmanském období, najmä po dobytí Egypta, sa pohyb obyvateľov zo strednej Ázie spomalil.
Vznik vedoucího postavení Evropy ve vědě má úzkou souvislost s nově objevenými obchodními cestami a zdroji bohatství, kterých se jí podařilo dosáhnout.
Osmani si praktickou potřebu vytvoření přístupu, který by spojoval vědu s technologií a jejími výsledky, uvědomili až po 17. století.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
