Vážení bratři a sestry,
slovo znamená.
Názvy a vlastnosti Boha se vzájemně prolínají jako kruhy, které se překrývají, a v závislosti na kontextu se navzájem doplňují. Například, když se zmíní název Boha, automaticky si vzpomeneme na jeho vlastnosti a atributy, jako je například jeho nekonečnost. Protože bez nich by nemohl existovat.
Podobně, když se toto slovo použije v souvislosti s něčím jiným, vyjadřuje pouze významy jako majitel, vychovatel atd. Ale když se použije v souvislosti s Bohem, zahrnuje také mnoho atributů a jmen, které jsme zmínili výše.
Protože ten, kdo vesmír vychovává, ho také živí.
Protože to vyžaduje předchozí stvoření. Neříká se to o něčem, co neexistuje.
Znamená to, že toto meno nevyhnutelne zahŕňa aj tieto mená a prívlastky.
Nejvýraznějším rysem moudrého Boha je bezpochyby moudrost. Neboť moudrost znamená umět všechno umístit a využít na správném místě. To vyjadřuje rovnováhu. A to je samotná spravedlnost.
Zdá sa, že pri uvádzaní Božieho mena sa kladol význam na prívlastok, ktorý je vhodný pre jeho postavenie, a nie na doslovný význam.
Například v 13. verši súry Al-Džinn sa zmiňuje o tom, že džinové veria v Pána (Rabb), čo je v súvislosti s odhalením (vahj) vhodné. Pretože zmienka o odhalení evokuje božské zákony/šariatské ustanovenia.
– V 26. verši súry Sebe‘ je význam slova „yoksa“ (alebo) odvodený z adaptácie slovesa, ktoré sa nachádza v pôvodnom texte verša, do turečtiny. Samo slovo „yoksa“ (alebo) nemá tento význam.
Přepis příslušného verše zní takto:
Ať už je to v verši uvedeno v podobě, která je vhodná pro turecký jazyk, nebo v podobě, která odpovídá arabskému vyjádření, v obou případech je výrazy,
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
