Vážení bratři a sestry,
Halál,
Halál znamená v náboženském smyslu něco, co není zakázáno, co je povoleno k vykonání, konzumaci nebo pití. To, že Alláh a jeho posel (s.a.v.) něco označili za halál, nebo že uvedli, že v jeho konání není hřích, ukazuje, že daný čin je halál. Stejně tak absence důkazů o zakázání daného činu nebo věci ukazuje, že je halál. Vždyť základní stav věcí je halál. Podle toho je něco halál a legální, pokud neodporuje jasnému ustanovení, zákazu nebo principu náboženství.
Haram,
V náboženskom význame je harám činom, ktorý Boh a Prorok (s.a.v.) jednoznačne a s pevným dôkazom zakázali v jasnom a záväznom tónu. Ak je zákaz jasný a jednoznačný, hovoríme o haráme; ak je zákaz formulovaný pružnejším a miernejším tónom alebo s menej silným dôkazom, hovoríme o mekruhu.
Vznešený Alláh prohlásil za halal (povoleno) to, co je dobré, čisté a prospěšné pro lidské zdraví, a za haram (zakázané) to, co je špatné, nečisté a škodlivé. Právo zakazovat patří však pouze Alláhovi. V Koránu se píše:
„Řekni: Kdo zakázal ozdoby a čisté živiny, které Alláh stvořil pro své služebníky? Řekni: Ty patří věřícím v tomto světě, a zvláště v den zmrtvýchvstání. Takto vysvětlujeme verše pro lid, který rozumí.“
(Al-A’raf, 7/36)
Je nařízeno. Prorok také na základě Koránu a informací, které od Alláha obdržel mimo Korán, prohlásil některé věci za harám (zakázané). To se však považuje za Alláhovo zakázání, jelikož to učinil pod Alláhovým dohledem. Proto je hříchem říkat, že to, co Alláh povolil, je harám, a že to, co Alláh zakázal, je halal (povoleno).
Stejně jako je nutné vyhýbat se haramu a prostředkům, které k němu vedou, je doporučeno vyhýbat se i činnostem a ziskům, které vyvolávají podezření z haramu. Prorok Mohamed (s.a.v.) řekl:
„To, co je harám (zakázané), je jasně známo, a to, co je halál (povoleno), je jasně známo. Mezi nimi je však něco pochybného. Kdo se vyhýbá pochybným věcem, ten chrání své náboženství.“
(pozri Buχári, Îmân 39, Büyû‘ 2; Müslim, Müsâkat 107, 108)
Dobré úmysly, obchvatné cesty a prostriedky nečiní harám (zakázané) dovolené, pokiaľ ide o spáchanie harámu a dosiahnutie harámu.
V nútných prípadoch však aj to, čo je zakázané, sa stáva dovolené.
V Koránu,
„Řekni: „Nenacházím v tom, co mi bylo zjeveno, nic, co by bylo pro lidi zakázané k jídlu, kromě mršiny, prolité krve, vepřového masa – to je přece nečistota – nebo zvířete, které bylo poraženo v jménu někoho jiného než Alláha, a to jen v případě, že k tomu došlo bez úmyslu hříchu a bez překročení mezí. Kdo je nucen k jídlu z toho, co je zakázané, a nečiní tak proto, aby poškodil druhého, ani aby překročil meze, ať ví, že jeho Pán je Oprošťující a Milosrdný.“
(Al-An’am, 6/145)
Je to doporučeno.
Vytvářet Bohu partnery,
Křivda a pokrytectví patří k největším hříchům a jsou zakázané. Pokud se člověk neobrací k Bohu s pokáním, Bůh tyto hříchy neodpouští. Zabít člověka je také velký hřích. V Koránu se uvádí, že bezprávné zabití člověka je jako zabití celého lidstva. Stejně jako je zabití člověka zakázané, je zakázané i bezprávné získávání majetku. V Koránu se říká:
„O vy, kteří věříte! Neobcházejte se navzájem svými majetky neoprávněnými (nečestnými a zakázanými) prostředky, s výjimkou obchodu, který je založen na vzájemné dohodě.“
Nejezte to. A nezabíjejte se. Boh vás jistě ochrání.“
(Nisa, 4/29)
V isláme je cudzozemaní hriech, ale hriechom sú aj slova, skutky a správanie, ktoré cudzozemaní umožňujú. V Koráne sa píše, že
„Nepřibližujte se k smilstvu, neboť je to cesta hnusná a zlá.“
(Al-Isra, 17/32)
je to tak v Koránu uvedeno. Úroky, lichvy a neoprávněné obohacování se na úkor druhých jsou zakázány.
„Bůh povolil obchod a zakázal úroky.“
Je zakázáno věštit nebo si nechat věštit, stejně jako je haram pít alkoholické nápoje. Stejně tak je haram hrát hazardní hry, získávat zisky hazardem, hrát loterii, sportovní sázení, loterii, společné sázky atd. Kromě hazardních her jsou haram i alkoholické nápoje a drogy, které mají pro jednotlivce, rodinu a společnost mnoho materiálních i duchovních škod.
Okrem toho je harám zanedbávanie povinností, ako sú modlitby, pôst, púť do Mekky (hadž), almužna (zakát); neposlušnosť rodičom, krádež, lhanie, nepravdivé svedectvo, pomluva, útlak, zrada svěřeneho, prijímanie a podávanie úplatků, podvod při měření a vážení, plýtvání, pomluvy, šuškání, neoprávněné užívání majetku sirotků.
V islamských předpisech má každá záležitost své místo a hodnotu. Pretože se žádný předpis nesmí porušit a žádný hřích se nesmí spáchat, pokud to není nezbytně nutné. V nouzových situacích je to však možné. Co a kdy je nezbytně nutné, závisí na určitých podmínkách.
Pre viac informácií kliknite sem:
NUTNOST…
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
