– Naše náboženské učení říká: „Všechny druhy úroků jsou pod mými nohama.“ Pokud tedy náboženská správa vydala v tomto smyslu fatvu, na čem ji zakládá?
Vážení bratři a sestry,
Úroky jsou vždycky haram, bez ohledu na jejich výši.
Nicméně, úroková sazba nad míru inflace není nadměrná.
Například, pokud někomu půjčíte sto lir a po šesti měsících, kdy inflace dosáhla třiceti procent, dostanete zpět 130 lir, pak těch třicet lir navíc není úrok, ale je to jen to, že jste dostali zpět peníze, které jste půjčili před šesti měsíci.
-z hlediska kupní síly-
je to ekvivalent.
Aj napriek tomu nie je dovolené vkladať peniaze do bánk, ktoré sa zaoberajú úžerom, a získať z toho úroky v podobe inflačného indexu, a to z nasledujúcich dôvodov:
a)
Tieto banky berú peniaze od vás a investujú ich do reálnej
(více než míra inflace)
Zarábajú peniaze tým, že predávajú s úrokem, a z týchto peňazí vám potom platia.
b)
Vklad peněz do banky je uzavírání smlouvy; tato smlouva je obchodem s penězi za úroky, a proto, ať už se nakonec jedná o zisk nebo ztrátu, je tato smlouva v Islámu nelegální, protože je úroková.
Ak máte peniaze a nemôžete ich legálnou cestou zhodnotiť, môžete ich investovať do súkromných finančných inštitúcií…
Mezi hanafitskými imámi existují různé názory na to, jak postupovat v případě, že peníze přestanou být v oběhu nebo ztratí hodnotu. Imám-i Ázam,
„Je nutné vrátit dlh v rovnakom nominálnom vyjadrení. Bez ohľadu na to, či hodnota peňazí stúpa alebo klesá, dlžník vráti toľko, koľko si pôvodne vypýtal. Ak si vypýtal sto lir, vráti sto lir.“
(Ibn Abidin, Redd al-Muhtar, IV:174. Kasani, Bedayi‘ al-Sanayi, 7:394)
říká. Imám Muhammad a Imám Abú Jusuf však říkají:
„Dlužník nevrací to, co si vypůjčil, ale to, co to v době splátky stálo, co to v té době mělo hodnotu.“
(Sbírka spisů Ibn Abidína 2/60)
takto říkají. Podobně se uvádí, že i fatva byla vydána.
Podľa toho by mal ten, kto požičal niekomu dva miliony na rok, vedieť, že aj po uplynutí roka má stále nárok na túto sumu. Ak však dlžník pri platbe zohľadní ročný pokles hodnoty peňazí a poskytne určitý príspevok naviac, splní hodnotu pôžičky a koná v súlade s názorom Imámů (Imám Muhammad a Imám Abu Jusuf), a zároveň neporušuje práva veriteľa. V tomto prípade nie je príspevok naviac od začiatku podmienkou, ale dlžník sa snaží kompenzovať škodu veriteľa z ohľadu na neho.
V této záležitosti lze zvolit i takový postup, který je nejbezpečnější a nejzdravější. Půjčka může být poskytnuta v cizí měně, ale i v zlatě. Tím se vyloučí i podezření z úroků.
Podľa toho, pri poskytovaní a prijímaní pôžičiek sa buď vymieňajú meny, alebo sa kupuje a predáva zlato, alebo sa berú do úvahy komodity s pevnou hodnotou, ktoré sa kupujú a predávajú. Všetko ostatné, kde je po roku uvedený navýšený poplatok, sa považuje za úrok a preto je nelegálne.
(viz. Mehmed Paksu, Otázky, které přináší doba)
* * *
Není dovoleno se zapojit do transakce s úroky, ať už jsou jakkoli nízké. Vzhledem k tomu, že transakce je v současnosti považována za úrokovou a budoucí situace je neznámá a může se kdykoli změnit, rozhodnutí se nemění. Pouze v případě splácení dluhu se podle Abu Júsufa situace mění. Například, pokud někdo půjčí milion lir na rok s úroky, takže se to stane milionem a půl, je to harám (zakázané), protože se jedná o úrokovou transakci. Pokud však po roce milion lir, který byl původně půjčen, odpovídá v důsledku inflace v době splátky milionu a půl, je dovoleno mu to, tedy přijmout milion a půl za původně půjčený milion. Protože tato mince není ze zlata ani stříbra a její hodnota je nominální, je posuzována podle hodnoty, která jí je přisuzována.
(Halil GÜNENÇ, Fatvy k současným problémům, I/320-321)
Teologovia tvrdia, že rozdiel pod úrovňou inflácie je dovolený.
Například, keď desať zlatých mincí stálo sto miliónov lir, požičali ste svojmu priateľovi sto miliónov lir. O rok neskôr vám sto miliónov lir vrátili, ale kvôli strate hodnoty si za sto miliónov lir dokážete kúpiť len osem zlatých mincí.
„Keby ste si vzali rozdiel mezi těmito dvěma zlatými kusy, bude to úrok?“
na otázku Imam Azam
„Nevím.“
řekl. Někteří právníci však
„je to dovolené“
řekl. Protože hrozí škoda. V současných postupech jsou patrné zejména dva problémy:
a.
Do akej miery sú spoľahlivé výpočty, na základe ktorých sa určuje výška inflácie? Predpokladajme, že výpočet inflácie bol správny. Žiadny problém.
b.
S bankou jsme se dohodli. Za tuto částku peněz bude poskytnuto toto procento úroků. Podepsali jsme. V první řadě nemůžeme říci, že taková dohoda nese žádnou odpovědnost.
Protože se jedná o samotnou úrokovou smlouvu.
Na druhou stranu
Dnešná inflácia je napríklad 50 %. My sme si však sjednotili úver na vozidlo a nehnuteľnosť, alebo sme si vložili peniaze na úrok, s nižším percentuálným podielom. Povedzme, že sme úvery splatili alebo peniaze dostali. Nezáleží nám na predchádzajúcich údajoch o inflácii. Záleží nám na inflácii v čase, kedy sme peniaze splatili alebo dostali. Zistíme, že inflácia bola vyššia, než sme si sjednotili. Aj keď je úroková zmluva harám (zakázaná), ťažko sa dá povedať, že peniaze, ktoré sme dostali, sú harám. Ak však inflácia zostane pod sjednoteným percentuálným podielom, kto bude za to zodpovedný? Bohu.
„
Nečekali jsme to, naše předpověď se ukázala jako mylná a trhy se rozbouřily.
do jaké míry je taková výmluva rozumná a přijatelná.
Nakoniec neškodné cesty,
Je lepší, když se rozhodneme pro škodlivé cesty.
a domníváme se, že je také snazší vést účet. V tomto případě vám doporučujeme soukromé finanční instituce jako alternativu k bankám s úroky.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
Komentáře
kája20
Bůh vám žehnej, pane, ale člověk se stejně nemůže cítit uspokojený. V hadíse se říká, že existuje 70 druhů úroků. Nejlepší je držet se od všeho, co je i jen trochu pochybné. Vaše slova jsou přesto velmi krásná.
yusuf_aga
Především, ať vám Bůh žehná. Pane profesore, vzhledem k tomu, že skutky se posuzují podle úmyslů, k bodu ‚b‘, kde jste vysvětlil obtížnost označit přijaté peníze za haram, bychom neměli s klidem říci, že jsou haram? Jaký detail, který mi unikl, způsobil v tomto ohledu váhání?
Redaktor
Otázka v bodě B se týká uzavření úrokové smlouvy při poskytování půjčky. Nicméně, v daném článku je uvedeno, že existují názory, že po poskytnutí půjčky bez úrokové smlouvy požadovat kompenzaci za ztrátu hodnoty v důsledku inflace není hřích.
Nevzat Turkurka
A co, pane profesore, když jsem si půjčil 100 000 TL a v roce, kdy jsem si půjčku vzal, se za 100 000 TL dalo koupit 10 zlatých mincí, a za dva roky, kdy budu splácet dluh, se za 100 000 TL dá koupit 12 zlatých mincí, mohu splatit 80 000 TL? Přijme to věřitel, nebo se dopouštím křivdy?
Redaktor
Hlavné je, aby bola vrátená suma rovná sumě, kterou osoba obdržela. Preto nie je možné vrátiť menej, než bolo obdržané. V prípadoch, kedy došlo k strate hodnoty, sa uvádza, že ak osoba chce zohnať stratu hodnoty v dôsledku inflácie, aby kompenzovala škodu druhej strane, nie je v tom žiadný problém.
ciferaga
Prosím, přečtěte si pozorně a odpovězte, poskytuji přesné informace.
Jedna veřejná banka nabízí svým klientům v období od 1. do 30. listopadu v rámci kampaně možnost získat půjčku ve výši 20 000 tureckých lir s úrokem 1,37 % v podobě splátkového úvěru, a to v rámci limitu na vaší kartě.
1. listopadu stála gram zlata 978 tureckých lir, takže za 20 000 tureckých lir se dalo koupit 20,44 gramu zlata.
Celková částka, kterou je třeba splatit za šest měsíců z částky 20 000 TL, je 21 218,80 TL.
Dnes je 16. listopad, takže ani první splátka ještě nebyla splacena a gram zlata se pohybuje kolem 1062-1070 tureckých lir.
To znamená, že kdybychom dnes prodali 20,44 gramů zlata, které jsme koupili, jeho prodejní hodnota by dosáhla 21 660,40 TL. Není těžké předpokládat, že do konce šesti měsíců zhodnotí ještě více v závislosti na vývoji ekonomiky.
V tomto případě banka koná laskavý skutek vůči svému klientovi.
Tohle dělá jako laskavost a v rámci kampaně svým klientům, kteří jsou klienty veřejné banky.
A navíc to vnímám jako laskavost, která by mohla být považována za půjčku na dobrý účel (Karz-i Hasen), kterou bohužel dnešní muslimové už zapomněli, a realita to tak také ukazuje.
Většina právníků, kteří si tento článek přečtou, by toto laskavé gesto neprojevila svému příteli ani příbuznému.
Osobně si myslím, že dnešní teologové-právníci nedokážou dostatečně dobře porozumět kritériím ekonomiky.
Bohužiaľ, nepochopili dostatočne dobre nielen moderné ekonomické techniky, ale ani obsah a obavy osobností a kníh, na ktorých zakladali svoje fatvy, ako sú Ibn Abidin, Imam Azam a Imameyn.
Nemohu se s tím smířit, když lidé, kteří nerozumí technice, rozhodují o tom, co je halal a co haram.
