– Někteří lidé říkají, že stačí jen Korán, a jako důkaz uvádějí 44. verš súry Adž-Zuhruf.
– V překladech veršů se setkáváme s překladem „Budete z toho dotazováni“, a my vidíme, že se tento překlad snaží využít jako oporu pro odmítnutí informací mimo Korán (Hadís-Sunna).
Vážení bratři a sestry,
Překlad příslušného verše by mohl znět takto:
„Vskutku, tento Korán je poučením a cti pro tebe i tvůj lid, a v budoucnu…“
(v den soudu)
budete podrobení výslechu / budete muset skládat účty.”
(Zuhruf, 43/44)
.
– V takmer všech desítkách výkladových zdrojů, které jsme mohli nahlédnout, se zmiňuje, že ve verši je řečeno
„spomínanie“
Tento pojem je interpretovaný ako rada, a to najmä v zmysle cti. Inými slovami, to, že Korán bol zoslaný Prorokovi Muhammadovi (s.a.v.) v arabštine a dialekte Kuraíšov, obdarilo cťou nielen jeho, ale aj Kuraíšov a ostatných Arabov. Preto by práve Kuraíšov a ostatní Arabi mali ako prví uveriť v tento Korán a dodržiavať jeho príkazy a zákazy.
–
„Budete později vyslýcháni.“
Je užitečné vysvětlit význam věty v několika bodech:
a.
Především v tomto verši,
„Budete z Kuránu zkoušeni.“
takové vyjádření neexistuje. Vyjádření, které vyjadřuje dotazování se
„tüselûn“
Doplňek/objekt slovesa není vyjádřen. Pouze
„Budete vyslýcháni“
bylo řečeno. To je pozoruhodné.
b.
Z tohto dôvodu sa téma otázky v tomto verši interpretuje rôznymi spôsobmi:
1.
Budete dotazováni, zda jste vyjádřili vděčnost za tak velkou milost, jakou je pro vás Korán.
2.
Tí, čo popierajú Korán,
„Proč jste to popřeli?“
budou muset čelit otázce, zda je to odsouzeníhodné a zda je to třeba potrestat.
3.
Ti, kteří věří v Korán,
„Dodržovali ste prikázania a zákazy Koránu?“
budú podrobení výslechu.
(pozri Rází, Kurtubí, príslušné miesta)
c.
To, že Korán bol zjavovaný v arabštine Mohamedovi (s.a.v.), ktorý patril k kmeňu Kuraíš, je pre nich síce velkou cťou, ale zároveň aj dôležitou výzvou. Arabi, ako tí, čo Korán najlepšie rozumejú, totiž musia jeho príkazy a zákazy dodržiavať najprísnejšie zo všetkých.
„Varuj svého blízkého příbuzného.“
(26:214)
V uvedeném verši se také požaduje, aby se Kurejšiům především připomněla jejich zodpovědnost.
To však neznamená, že Qurajšovci byli oslovení jako jediní a že ostatní lidé nebyli oslovení vůbec.
(viz. Ibn Kathir, příslušné místo)
d.
V tomto verši se nachází
„tüs’elûn“
skutočný, faktický
-s neznámou kapacitou-
čo by mohlo znamenať aj výslech,
„být dotazován / být konfrontován s dotazy“
což také znamená.
Podľa toho by sa táto formulácia verša mala chápať takto:
„V budoucnu vy
-Obyvatelia Kurejše, Arabi!-
Díky cti, kterou vám Kuran daroval, se seznámíte s různými vědeckými obory a lidé z celého světa k vám přijdou, aby využili vašich znalostí, budou vás navštěvovat, budou vás považovat za učitele a budou se vás ptát na všechny otázky týkající se víry a světa, které budou potřebovat. Budete tedy učenci, na které se lidé budou obracet s dotazy.“
(porov. el-Bikai, výklad k danému verši)
A historie to potvrdila.
e.
Avšak, v ajete
„Budete posuzováni pouze podle Koránu.“
v podobě
„vyčlenění, přidělení“
Žiadný záznam to nepotvrdzuje. V verši
„To, že boli najprv oslovení obyvatelia Kurejše, neznamená, že ostatní lidé neboli oslovení vůbec.“
jako,
„Budete z Kur’ánu zpytovaní.“
z výše uvedeného vyjádření
„Nebudete dotazováni na sunnu a hadísy.“
To nedává smysl. A navíc, mluví se zde o Koránu. Na takové úrovni
„Budete zpytováni z Koránu.“
Tento výraz je projevem rétorického mistrovství.
f. Korán zahrnuje a obsahuje i sunnu.
Být zkoušen Koránem znamená být zkoušen i sunnou.
„Pravdou je, že“
Prorok
pre vás, pre tých, čo dúfajú v stretnutie s Bohom a v denť posledného súdu, a pre tých, čo Bohu často vzdávajú chválu.
Je to dobrý příklad.
“
(Al-Ahzab, 33/21)
V tomto verši se zmiňuje o
„být příkladem“
To znamená dodržovat Sunnu, která se skládá ze slov, činů a způsobů chování Proroka Mohameda (s.a.v.), které jsou zaznamenány v jeho životopise.
(viz. Abdulgani Abdulhalık, Hücciyyetü’s-Sünne, str. 304)
“
Kto poslúcha proroka
, tím prokáže poslušnost Bohu“
(Ženy, 4/80),
„Když Bůh a jeho posel rozhodnou o nějaké věci, nemají věřící muži a ženy právo se s tímto rozhodnutím neztotožnit.“
Nemají právo volby podle vlastních přání.
Kdo se postaví proti Alláhovi a jeho poslu, ten se dopouští zjevné zbloudilosti.
(Al-Ahzab, 33/36)
V veršech, které se týkají tohoto tématu, je poslušnost Proroka Mohameda (s.a.v.) rovnocenná poslušnosti Bohu.
„Nie, pri tom Bohu, tvomú Pánovi, dokým tě neuznají za rozhodce v jejich sporech a dokým nebudou s tvým rozhodnutím zcela spokojeni, bez jakýchkoli výhrad.“
nepřijali by víru.
“
(Nisa, 4/65)
V tomto verši je zvláštní důraz kladen na místo, které má v náboženství sunna (tradice) proroka Mohameda (s.a.v.).
Imám Šáfi’í tento verš uvádí jako důkaz toho, že prorok Mohamed (s.a.v.) vydal rozsudek v záležitosti, která nebyla v Koránu výslovně stanovena, a že to ukazuje na to, že sunna proroka Mohameda (s.a.v.) je zdrojem právních předpisů.
(Imám Šáfi’í, ar-Risála, 83)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
