– Mají i věčné bytosti, podobně jako fyzická těla, život?
– Jak je třeba chápat tato slova Bediüzzazmana:
„Aj základ viery v osud a predurčenie sa v širokom zmysle chápe a potvrďuje tajomstvom života. Tak ako sa v hmotnom svete a v existujúcich veciach prejavuje život prostredníctvom ich usporiadania a výsledkov, tak aj v neviditelném svete existuje duchovný život a duchovná podstata minulých a budúcich stvorení, a prostredníctvom tabule osudu a predurčenia sa tento duchovný život prejavuje a objavuje pod názvom osud.“
(Třicátá lemma)
„Stejně jako semínko, kořen a vrchol stromu, ba i semínka v jeho plodech, mají, podobně jako strom, určitý druh života, ba možná nesou ještě jemnější zákony života než samotný strom. Stejně jako semena a kořeny, které zanechala uplynulá podzim před jaro, a semena a kořeny, které zanechá toto jaro pro budoucí jara, nesou podobně jako toto jaro projev života a podléhají zákonům života. Stejně tak každý větev a větvička stromu vesmíru má svou minulost a budoucnost; má svou posloupnost, složenou z minulých a budoucích stavů a situací. Každý druh a každý díl má v božské moudrosti různé stavy a mnoho existencí, které tvoří posloupnost vědomé existence. A stejně jako vnější existence, i tato vědomá existence je projevem duchovního života, z něhož se bere osudový plán života z těch smysluplných a živých tabulí osudu.“
(Třicáté lemma)
Vážení bratři a sestry,
Predchádzajúci učenci, najmä ti z okruhu sufismu,
„ten, kdo má vědecké vzdělání“
majetku
„stálá podstata“
použili slovo.
– „Ayân“
slovo
„stálý“
Přičlenění k tomuto slovu a jeho pevné spojení s ním svědčí o tom, že z hlediska vědecké existence jsou tyto věci odlišné od absolutní neexistence. Protože nekonečné je…
věčné poznání
nepovoluje existenci absolutního ničeho.
– Ano, všechno a každý existující objekt má dvě stránky.
Někdo,
podstata a bytost;
a druhý je
je jeho vnější tělo a podoba. Jinými slovy, jeho fyzická dimenze. To, co tvoří podstatu a esenci všeho, je jeho bytost a povaha. To existuje duchovně a vědomě v vědomém a věčném poznání Alláha. Tohle
vědecké tělo
říká se také. Pokud Bůh, svou věčnou vůlí a mocí, těmto substancím a principům, které jsou pevně stanoveny v jeho vědě, dá vnější existenci, pak se jim říká
ze světa vědy a ze světa duchovního
odcházejí a přecházejí do světa stvoření a svědectví.
– Někteří odborníci v oboru
„Vôbec necítil vôňu tela Ájân-ı sabite.“
(Centrum akademického výskumu)
To, že o nich hovoríme, je v súvislosti s ich stavom v tom duchovnom tele, v ktorom sa nachádzajú; to však neznamená, že niektorí z nich neskôr neobdrží vonkajšie telo stvorením Božím.
– s duchovnými programami a projektmi bytostí, ktoré existujú v Božom vědomí
Halık
a
Moc
Podstata bytostí, které si skrze projevy svých atributů vytvářejí vnější tělo, je velmi odlišná. Jedna
věda,
ostatní
kevni
je.
Jeden
ale je to duchovná a vedecká dimenze, která je chápána rozumem,
a druhý je
Je to hmotná, fyzická věc, kterou lze držet v ruce.
–
„Věčné principy“, „věčné pravdy věcí“
/ Osobnosti a podstaty, o ktorých môžeme hovoriť ako o vedeckých pravdách vecí, a ktoré sú chápané v rámci vedeckého bytia týkajúceho sa možných pravd, sú tvorené zjevnými prejavmi božských mien, ktoré sa nachádzajú v večnom poznaní Alláha.
– Jinými slovy, všechno, ať už existuje, nebo neexistuje, je pevně a trvale zakotvené v vědomí Alláha, které je věčné a nesmrtelné, a to se nazývá
stálé bytosti
říká se.
– Všetko a každá existujúca vec má dve stránky. Jedna je podstata a samotná esencia; druhá je jej vonkajšia existencia a forma. To znamená jej fyzická dimenzia. Podstatu a esenciu všetkého tvorí jeho podstata a samotná esencia. Táto je duchovne a poznávacími cestami prítomná v večnom a nekonečnom poznaní Alláha. To sa nazývá aj duchovná existencia. Ak však Boh, svojou večnou vôľou a mocou, dá týmto podstatám a esenciám, ktoré sú pevne stanovené v jeho poznaní, vonkajšiu existenciu, potom prechádza z oblasti poznania a duchovného sveta do sveta stvorení a zjavného sveta.
Domnieváme sa, že správné pochopení těchto slov Mistra Bediuzzamana je následující:
a)
„A takové věci se považují za z říše neznámého“
aj zvieratá z minulosti i budúcnosti majú duchovné bytosti a duchovné podstaty, ktoré sú v duchovnom živote.
význam výpravy „existuje, že prostřednictvím Tabule osudu a předurčení se projevuje a manifestuje plod toho duchovního života pod názvem předurčení“ je následující: podstata životů stvoření, která existují v minulosti i budoucnosti, v Božím vědomí.
je to duchovní.
To neznamená, že bytosti, které budou stvořeny v budoucnosti, existují v božském vědomí se svými vnějšími těly. Protože vědomí je atributem…
-na rozdiel od takých silných vlastností, jako je moc-
Nemá ani vlastnost obsahu, tj. schopnost obsahovat v sebe jiné tělesa. Mistr Hazretleri
„…a sú to duchovné dôkazy poznania.“
To je možné pochopit i z tohoto vyjádření. Je známo, že i když neznáme formu tohoto vědění o stálosti, neexistuje žádná jeho vnější forma.
b)
Sám Üstad Hazretleri přirovnal vědecké tělo bytostí k semenu a plodu stromu nebo k existenci jara minulého roku a jara letošního, čímž zdůraznil, že vědecké tělo se velmi liší od fyzického těla.
„Každý druh a každá část má v božské vědě různé postoj a mnoho existencí.“
řetězec věděckého bytí
tvoria.“
Jeho vyjádření ve výše uvedené podobě je v této věci velmi jasné.
c)
„A podobně jako vnější tělo,
aniž by to byl vědec,
verejného života
je obdařen/a duchovní laskavostí
„Životné osudy totiž čerpají z těch smysluplných a živých tabulí osudu.“
Jak je patrné z výše uvedeného vyjádření, ti, kteří mají poznání, nejsou účastníky života, kterého se účastní ti, kteří mají fyzické tělo, ale jsou účastníky duchovního aspektu obecného života.
d)
Mistrův
„…Áno, toto zjavné životné prožívání, záře slunce věčného života, se samozrejme nevztahuje pouze na tento světský svět, na tuto přítomnou dobu a na toto…“
nemůže být omezen na vnější svět;
Možno každý svet je, v závislosti od svojich schopností, obdařený prejavom tej slávy; a vesmír so všetkými svými svetmi je týmto prejavom živý a vzkvétá.“
Výraz v podobě „…“ lze také chápat takto: život, který je projevem věčného jména Alláha, není omezen pouze na svědectví, vnější existenci a přítomnou dobu. Naopak, každý svět, který tvoří různé verze skrytého světa, je – podle svých schopností – obdařen tímto projevem života.
Mistr je tady.
„…nemůže být omezen na vnější svět“
Z jeho vyjádření je zřejmé, že tímto vyjádřením rozlišuje vědecké bytí od bytí vnějšího světa. Stejně tak
„Možno každý svet je, v závislosti od svojich schopností, obdařený prejavom tej škody.“
Z jeho výpovědi je patrné, že „každý svět má odlišné schopnosti, co se týče života. Někteří mají schopnosti podle vnějšího těla. Jiní zase podle těla vědomého.“
Domnieváme sa, že myšlienky učiteľa sú v súlade s myšlienkami predchádzajúcich islamských učencov.
Z výše uvedených vysvětlení je zřejmé, že věčné bytosti nejsou z hlediska „vnějšího těla“ živé. Protože skutečný život je vlastnost, která se realizuje v závislosti na vnějším těle.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
