Vážení bratři a sestry,
– Obsah veršů v tomto verši patří k nejdůležitějším aspektům pozemského života. Jsou to hlavní důvody, proč někteří lidé dávají přednost světu před náboženstvím. Verš je určen k pokárání Židů, kteří kvůli své světské posedlosti upřednostňovali svět před náboženstvím a vírou v proroka Mohameda.
(Taberí, výklad k danému verši)
– Význam tohoto verše lze chápat i jako princip shrnující povahu a přirozenost všech lidí obecně. Skutečně, prvky zmíněné ve verši jsou od Adama společným polem lásky pro všechny lidi. Na začátku verše se nachází…
„EN-NAS = ľudia“
Toto slovo poukazuje na tuto skutečnost.
„Ženy“
Ďalšie faktory sú relevantné jak pre mužov, tak pre ženy.
Zde je také narážka na touhu po libidinózní lásce, jak ji vnímají ženy. Protože
„nás – lidé“
Toto slovo má obecný význam a vztahuje se na všechny lidi, jak na ženy, tak na muže. Nicméně, kritika je zjevně namířena na muže, zatímco ženy jsou prezentovány jako ty, které jsou milovány, nikoliv ty, které milují.
Tento verš však nevyslovuje absolutní pravdu u Boha, ale spíše vyjadřuje určitý úhel pohledu, určitý způsob myšlení.
Chceme tím říci, že všechny vlastnosti zmíněné v tomto verši platí jak pro muže, tak pro ženy. Pouze část týkající se žen je odlišná.
Ačkoli verš vyjadřuje zájem o opačné pohlaví,
„ženy“
z dôvodu vyjádrenia túžby po pokračovaní rodu
„synovia“
ačkoli se o nich zmiňuje, jsou to ty, které se v rámci stejného druhu vyznačují a nejlépe reprezentují svou skupinu v zdůrazňování významu vášně, a to jak kvůli jejich povědomí v průběhu lidských dějin, tak z přirozených důvodů.
existují příklady
lze říci.
V ostatných skupinách sú ako symbol majetku spomenuté značné množství zlata a striebra, ktoré umožňujú vlastniť akýkoľvek majetok; plemenní kone špeciálne vyškolení pre rýchlosť a zábavu, symbolizujúce ovládanie iných bytostí, získanie obdivu druhých, dosiahnutie postavenia, hodnosti a slávy; dojné zvieratá, symbolizujúce potreby získané zo zvierat; a obilniny, spomenuté ako symbol rastlinných potrieb.
V tomto verši
„byla ozdobena pro muže“
nie
„bylo to ozdobně představeno lidem“ („züjyne li-n-nás“)
To, že to bylo řečeno, to jen potvrzuje.
A mimochodem
„synovia“
což znamená
„benûn“
Slovo „kelime“ je v Koránu používáno v kontexte chlapcov a potomkov, ale také v širším významu „deti“, zahrnujúc obidva pohlavia.
(Například viz Abasa 80/36)
– Důvod, proč verš zmiňuje mužskou náklonnost k ženám, ale nezmiňuje ženskou náklonnost k mužům, spočívá v tom, že tato přirozená tendence je u žen slabší. Mužská náklonnost k ženám je totiž zakořeněna v nejhlubších částech jejich povahy. Ženy jsou v tomto ohledu slabší.
Keďže Boh zamýšlel, aby lidstvo rozmnožovalo potomstvo a toto potomstvo bolo stvorené z muže a ženy, stvořil mužům silnější sklon k ženám. Dôvodom je, že žena je miestom, kde sa plod vytvára. Utrpenie, ktoré žena prežíva po dobu osmi až deviatich mesiacov, oslabuje tento její sklon. Muž naopak, nakoľko do tvorby plodu neprispieva ničím iným než spojením, má tento pud plne rozvinutý.
(porov. Ibn Ašur, výklad daného verše)
– Dá se také říci, že
To, že v Koránu se nezmiňuje o sklonu žen k mužům, svědčí o velmi jemném přístupu. Protože pohled plný chtíče na opačné pohlaví není mezi lidmi považován za příliš slušné chování. Aby se nepoškodila citlivá duše něžných a citlivých žen, v Koránu se na tyto jejich stránky výslovně neupozorňuje a tím jsou chráněny.
To znamená, že se k nim projevila pozitivní diskriminace.
– Na druhou stranu,
Vezme-li se ženu jako nástroj chtíče a obchodu, zdobí ji, aby přilákala zákazníky, a zaměstnává ji za pultem, dělá z ní modelku a vystavuje ji ve výlohách, a v kancelářích ji bez jakéhokoli měřítka a řádu staví bok po boku s muži, čímž se zabíjí její mateřské vlastnosti a ženská důstojnost, zkrátka, když se z ní stane hračka chtíče a její tělo se vystavuje na odiv, v tu chvíli pro muže nebude existovat větší zkáza.
Ak žena dodržuje zákony života, které jsou jí vlastní, a je si vědoma vysokého smyslu a významu mateřství, a chrání se před chtivými pohledy zlých mužů, připomínáme jí slova našeho Proroka (s.a.w.):
„Svět je od začátku do konce prostředkem k dosažení obživy, ale nejlepší prostředek k obživě je zbožná žena.“
[Muslim, Rada 64, (1467); Nesai, Nikah 15]
Význam a výklad veršů:
„Egoistickým túžbám,
(zvlášť)
Ľuďom bola zatraktívnená láska k ženám, synom, hromadenému zlatu a striebru, vznešeným a šľachtickým koním, dojným zvieratám a úrodám. To sú však len pomíjivé statky pozemského života. Ale krásné místo, kam se má člověk dostat, je u Alláha.“
(Al-Imrán, 3/14)
V slovníku: šehavat
„choutky těla, vášnivé sklonnosti“
čo znamená. Tento verš je nutné interpretovať v súlade s kontextom, a to takto:
„Ľuďom bola predložená lákavá ponuka: ženy, synovia, hromady zlata a striebra, ušlechtilí a špeciálne vyškolení kone, dojné krávy a úroda.“
Ale to, čo je tu skutočne zdobené a urobené atraktívnym, nie je láska a túžby, ale to, čo je túžené, teda to, čo je v ajete spomenuté.
Hlavné pozemské požehnania a poželosti, ktoré sú v tomto verši spomenuté ako lákadlo pre ľudí, sú zhrnuté v nasledujúcich šiestich bodoch, z ktorých každý má široký rozsah:
1. Zájem o opačné pohlaví,
2. Túžba po pokračovaní rodu,
3. Túžba po majetku,
4. Ovládání bytostí mimo sebe, získávání obliby
(dosiahnutie vysokého postavenia, úradnej pozície a slávy)
a radost z príjemne stráveného času,
5. Živočíšné potraviny a produkty získané zo zvierat,
6. Rostlinné potraviny a produkty z rostlin.
V podstatě se jedná o věci, které se příliš nemění v závislosti na společnosti, čase a místě, jsou zakořeněny v lidské přirozenosti.
(prirodzený)
jsou to přání.
(pozri Ibn šûr, výklad príslušného verša)
V tomto verši slovo „atlar“ znamená
„el-hayl“
uvedené jako přídavné jméno k slovu
„el-müsevveme“ – „ponechávané na pastvinách“
protože to také znamená význam, výklad
„divoké kone“
Je možné, že to tak bylo. To je v souladu s názory některých výkladových teologů z řad tabi’inů.
(pozri Ibn Atijja, Rází)
s prihliadnutím na štýl, v zmysle
„vysoce šľachtické a špeciálne vyškolené kone“
Říká se, že kůň je od nepaměti důležitým symbolem uspokojování lidských toužeb a přání po rychlosti, exhibici, statečnosti, soutěži a dominanci. Ani v dnešní době, s rozmanitostí a pokročilostí rychlostních dopravních prostředků, se lidé na tuto vlastnost koně nezapomněli.
(Ibn Ašúr, výklad k danému verši)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
