1. S výjimkou hanafské školy myšlení mohou v jiných školách myšlení otcové nuceně provdat své dcery. Proč islám nedává ženám hodnotu, nebrání jejich práva a neumožňuje jim svobodnou volbu? Proč dochází k nuceným sňatkům?
– V súvislosti s tým sa uvádza hadís o Hansa, dcére Hidame z rodu Ansar. Niektorí na základe tohto hadísu tvrdia, že otec nemôže vydati dcéru za manželstvo bez jej súhlasu. Ja som šafiita. Znamená to, že Imám Šafi’i o tomto hadíse nevedel? Imám Šafi’i, Maliki a Hanbali tvrdia, že otec môže dcéru vydati za manželstvo aj bez jej súhlasu. V islamských právnych kruhoch panuje zhoda, že otec môže vydati malú pannu za manželstvo bez jej súhlasu. (Abu Zahra, al-Ahval, s. 114) Podľa hanbalitov je manželstvo platné, aj keď dcéra nesúhlasí, ak otec chce vydati malú pannu za rovnocenného muža. (Ibn Kudama, al-Mughni, VII, 379)
– Takže, Imám Ahmad o tom hadísi nevedel? Podľa Imáma Málik, Imáma Šáfi’a a Izháka však otec môže násilím vydat za manžela dospelú dcéru. Nie sú všetky školy sunnitského islamu správne? Tri školy tvrdia, že je možné násilím vydat dcéru za manžela. A moja škola je Šáfi’ská. Prečo Šáfi’ská škola takto rozhoduje? Prečo islam nedáva ženám práva, ale naopak ich núti?
2. Další otázka zní:
Prorok Mohamed (s.a.v.) mal služobnicu, s ktorou sa občas stretával. Ajša a Hafsa (aby zabránili jeho styku s ňou) ho neustále sledovali. Nakoniec si prorok Mohamed (s.a.v.) túto služobnicu sám zakázal. Potom bola zjavena súra Tahrim, začínajúca slovami: „Ó proroku, prečo si zakazuješ to, čo ti Boh dovolil, a hľadáš tým uspokojenie svojich manželiek?…“ Vypravca: Anas Zdroj: Nesai, Išretu’n-Nisa, 4, (7, 71)
– Je tento hadís autentický? Mohli byste uvést zdroj? Pokud je autentický, jak bychom ho měli chápat?
Vážení bratři a sestry,
Tito mudžtahidi takto interpretovali verše Koránu a hadísy a vydali takové stanovisko.
„Proč se ženám v islámu daří tak těžce…“
To není pravda.
Správné je toto: verdikt, že manželství uzavřené násilím (bez souhlasu dívky) je platné, je verdiktem a názorem těch, kteří ho vydali.
„podľa tohto učenca, podľa onoho učenca…“
což znamená. Protože
Výklad právních norem těmi učenci je islám, stejně jako výklad, který vede k odlišným závěrům, je také islám.
Ďalej je nevyhnutné, aby bol tento sobáš zdôvodnený prospechom dievčaťa. A čo je ešte dôležitejšie, maloleté, ktoré boli vydaté bez ich súhlasu, majú po dosiahnutí dospelosti právo sobáš rozviesť.
(hıyâru’l-büluğ).
Pokud jde o vaši druhou otázku:
Když se jednotlivě prozkoumají zprávy o událostech, které jsou v teologických a hadísových zdrojích uváděny jako důvod, proč byly verše 1-5 súry Tahrim zjevovány, je pravda, že osvětlují dané téma, ale jak poznamenal Taberi, je přesvědčivější interpretace, která se řídí zněním veršů.
Podľa toho je výklad 1. verše následující:
Prorok Mohamed (s.a.v.) si sám zakázal něco, co bylo v zásadě dovolené; Bůh mu oznámil, že není správné, aby se takto zbavoval něčeho, co mu je dovoleno, kvůli svým manželkám, a ve 2. verši mu bylo připomenuto, že i když takové rozhodnutí bylo učiněno s přísahou, existuje šaríatská cesta, jak se od takové přísahy odvrátit a splatit pokání.
(por. 5,89 Al-Májida)
Predmet zákazu
Může to být cokoli, například se vzdálit své služce, nebrat si něco k jídlu nebo pití, nebo cokoli jiného. Není jisté, zda prorok Mohamed (s.a.v.) při svém rozhodnutí o tomto zákazu, který si sám stanovil, složil přísahu, ale existují některé zprávy, které o tom svědčí.
V nich se zmiňuje
„îlâ“
slovo, v jehož významu se shodují někteří učenci, je obsaženo ve 226. verši súry Al-Baqara
„slib, že se na určitou dobu neblížím k manželce“
někteří ho však považují za
absolútny sľub
byla dohodnuto.
Není jisté, zda prorok Mohamed (s.a.v.) po zjevení těchto veršů vykonal pokání za svůj slib; zprávy o tom, že tak učinil, se také různí.
(jako náhrada za přísahu, která je náboženským závazkem, nebo jako projev vděčnosti, případně jako preventivní dar)
byla posouzená.
Existujú rôzne interpretácie týkajúce sa manželiek spomenutých v 3. verši, ale všeobecne sa uznáva, že manželkou, ktorej bol zverený tajomný úkol, bola Hafsa a manželkou, ktorej bol tento tajomný úkol zverený, bola Aša; preto sa všeobecne uznáva, že dve manželky, k nimž sa v 4. verši obráža, sú práve ony.
(viz. Taberí, Elmalılı, Derveze, výklad příslušných veršů)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
