– Co máme chápat z toho, že svatci jako Šáh-i Nakšibend (ks) říkali, že se považují za méněcenné než zvířecí trus?
– Osoba s poruchou sociální fobie se také považuje za méněcennou ve srovnání s ostatními lidmi.
– Čítanie legend o svatých jen posiluje toto přesvědčení. Myslí si, že náboženství od ní vyžaduje, aby se cítila bezcenná. Protože se cítí bezcenná ve srovnání s ostatními, cítí úzkost, když je před nimi, červená se, stydí se a podvolí se, když se jí stane křivda.
– O co tu vlastně jde?
Vážení bratři a sestry,
Ne každé chování a každý krok rodičů nám může sloužit jako vodítko. Protože
Neexistuje nikdo nevinný kromě proroků.
I inspirácie a zázraky sa môžu v niektorých prípadoch mýliť. Preto vodítkom veriacich nie sú zjavenia svätých, ale učenia, ktoré učitelia čerpajú z Koránu a Sunnety. To znamená,
Základem je vedení imamů čtyř směrů, význačných učenců a teologů.
– V takovém případě nemohou být osobní pocity a subjektivní názory rodiče vodítkem.
Je užitečné vyslechnout si k tomuto tématu názor od Bediuzzamana:
„Vítězství v Mekce“
patřící Muhyiddinovi Arabimu (ks) a
„Dokonalý člověk“
Slavní svatci, jako například Seyyid Abdülkerim (ks), autor slavné knihy, zmiňují sedm vrstev Země, Bílou Zemi za horou Káf a podivuhodné věci, které v Fütuhat nazývají Meşmeşiye;
„viděli jsme“
říkají. Je pravda to, co říkají? Pokud ano, tak přece tato místa na Zemi neexistují. A geografie a věda to, co říkají, nemohou přijmout. Pokud to není pravda, jak mohou být svatými? Jak může být někdo, kdo mluví proti pravdě a proti skutečnosti, člověkem pravdy?
Odpověď:
Sú to ľudia pravdy a pravosti; sú to zároveň ľudia svätosti a zjavu. Videli pravdu, ale ich výklad v stave zjavu, ktorý je neúplný, a ich výklad vnímaného, podobne ako výklad snu, je čiastočne nesprávny, lebo nemajú právo na výklad. Tak ako človek vo sne nemôže vysvetliť svoj sen, tak ani títo ľudia zjavu a videnia nemôžu vysvetliť svoje videnia v tomto stave. Ich výklad musia vykonávať tí, čo sú „asfiya“, dediči prorockého posolstva, znalci. Samozrejme, aj títo ľudia zjavu a videnia, keď dosiahnu hodnosti „asfiya“, pochopia a opravia svoje chyby s vedením Koránu a Sunnety; a tak aj robili. (…)“
„To znamená:“
Nedokonalé zjavenia niektorých mudrých a skúsenejších mudžtahidov, ktorí sa spoliehajú iba na svoje zjavenia, nedosahujú úrovne zjavení, ktoré sú založené na Koráne a vháni, na pravidlách týkajúcich sa čistých, úplných a pravých náboženských pravd, ktoré sú odhalené prostredníctvom zjavenia, ale sú čisté, úplné a správné. Znamená to, že mierou všetkých stavov, zjavení, vkusov a pozorovaní je Korán a Sunna. A ich kritériom sú sväté zákony Koránu a Sunny a pravidlá mudžtahidov.
(Mektubat, str. 81, 83)
– Podle toho, co se dozvíme z Koránu a Sunnety, je pýcha zlá, zatímco zdánlivě podobná vlastnost, důstojnost, je dobrá. Znevážení a pesimismus jsou zlé, zatímco zdánlivě podobné vlastnosti, jako je pokora a skromnost, jsou dobré. Chamtivost je zlá, zatímco zdánlivě podobná vlastnost, jako je střídmost a šetrnost, je dobrá.
Hodnotové měřítka se mohou lišit v závislosti na kontextu.
Například:
„Změní-li se místo vlastností, změní se i jejich podstata.“
Jedna vlastnost… místo jiné, vzhled jeden. Někdy obrovský, někdy anděl, někdy spravedlivý, někdy šťastný; příklady jsou následující:
To, čo je u slabého považované za sebedôstojnosť voči silnému, je u silného, ak sa to stane, pýcha a arogancia.
To, co je u silného považováno za skromnost vůči slabému, je u slabého, pokud je to tak, ponížení a pokrytectví.
Autorita, pokud je ve své funkci, je vážná a důstojná; její znevážení je ponížením.
„Pokud je v jeho povaze skromnost, je jeho charakterovým rysem skromnost, a pokud je v jeho povaze hrubost, je jeho charakterovým rysem hrubost.“
(Slová, str. 724, 725)
Zhrnutím:
To, že svatci sami sebe považují za bezcenné a nehodné před Bohem, je dobrá vlastnost. Ale není pro každého stejně cenná. Protože existují rozdíly v úmyslech, místech, adresátech, postaveních atd. –
jak je uvedeno výše
– Existuje variabilita.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
