Vážení bratři a sestry,
Oba analogické přístupy jsou problematické.
Nemůže být založen na antropických nebo psychologických základech. Pokud by byl založen na takových základech, byl by problematický, ať už v pozitivním, či negativním smyslu.
Podle příkladů, které uvádíte, by ten, kdo by lidi poslal do ráje bez trápení, neměl ani ty, kteří páchali zlo, posílat do ráje, ani by neměl svévolně obdařovat jednoho z dětí chudých a druhého neobdařovat.
Vzhledem k této analogické povaze nelze ani naše vědecké teorie považovat za nekritické.
Je to, podobně jako tautologie, způsob fungování lidského rozumu. Používat ho jako měřítko pro vstup do oblasti víry vede k absurdním tvrzením, která nepředstavují nic víc než hru se slovy.
Znamená to, že na základě toho, jak se vesmír v průběhu času vyvíjí tak, aby vedl k inteligentnímu životu, se analogií nebo podobností dospívá k závěru o existenci nějakého řídícího principu nebo mimo vesmírného aktéra, který proces řídí.
Ale tento výsledok, k ktorému sme dospeli, nemusí nutne byť Boh.
Ti, kteří věří v Alláha, nedosahují této víry prostřednictvím analogie. Analogii používají k tomu, aby přiblížili existenci Alláha, v kterého věří, k uvažování jiných lidí.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
