Vážení bratři a sestry,
Podľa našich znalostí neexistuje v isláme ustanovenie, že láska k čemukoliv, kromě Alláha, je bolestivá. Pretože láska k čemukoliv, co je milované kvôli Alláhovi, znamená milovat Alláha.
Například:
Upřímná úcta a láska, kterou lidé projevují svým rodičům, je pro Alláha. Protože úcta a láska k rodičům, které Alláh obdařil laskavostí a které vychovávají své děti svými milosrdnými rukama, patří k lásce k Alláhovi.
Láska a soucit, s jakou lidé milují a chrání své děti, protože jsou darem od Alláha, patří rovněž k láskám, které jsou Alláhovi patřičné.
Vzťah k Bohu, v ktorom sa prožívajú proroci a svätí ako priatelia a blízki, a v ktorom sa k nim chová úprimná úcta a láska, je v konečnej dôsledku určený Bohu. Je zrejmé, že úcta a láska prejavované prorokom reprezentuje lásku a úctu k Bohu. Láska prejavovaná k iným ľuďom sa prejavuje iba vďaka viere a dobrým skutkom, ktoré v nich vidíme. Pretože títo svätí a spravodliví sú priatelia Najvyššieho Boha, taká láska a náklonnosť patrí Bohu.
Podobne, vzájomná úcta a láska manželov, vnímanie toho, že sú životnými partnery nejen na tomto světě, ale i v posmrtném, a láska k nim jako k daru a obětu od Alláha, nakonec najde své místo v seznamu lásky k Alláhovi.
Znamená to, že svět a stvoření v něm je třeba milovat doslova, v pravém smyslu slova. Milovat je jen jménem je špatné. A je také nutné nedovolit, aby se do nitra srdce dostala jiná láska.
Každá láska, která nebere v úvahu Boha, která s ním nepočítá, je láska, která Boha vylučuje. Taková láska však přináší spíše bolest a utrpení než radost, místo štěstí přináší trápení. Vnitřek srdce je totiž stvořen k lásce k Bohu, jeho jádro je stvořeno k tomu, aby milovalo Boha. Používat nástroj stvořený pro Boha k něčemu jinému je zpronevěra, nelegitimní jednání a zneužití, a proto místo kýžené radosti a štěstí přináší trpkost a zármutek. Otevřít místo lásky v srdci, které je stvořeno k tomu, aby neslo lásbu věčného Boha, odráželo jeho lásbu a bylo zamilované do jeho krásy a majestátnosti – a v tomto smyslu je zrcadlem Sameda – věcím pomíjivým, prázdným, bezcenným a nepodstatným, znamená vydat se na cestu k bolesti a zármutku.
Protože
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
