Prečo je rozšírenie vesmíru (Zariyat, 51/47) a jeho prechod plynnou fázou (Fussilet, 41/11, 12), objavené v 20. storočí, považované za zázrak Koránu? V Koráne sa predsa hovorí o nebi a zemi, nie o vesmíre, nie?

Odpověď

Vážení bratři a sestry,


Korán je moudrý.

Hovoří jazykem svých posluchačů a dbá na to, aby používal slova, kterým rozumí. Lidé dodnes, když hovoří o vesmíru nebo světadílu, myslí na zemi a nebe a tak to také vědí, a to je správně. Jak lze hovořit o vesmíru, aniž by se zmínilo o zemi a nebi, které viděli lidé před čtrnácti staletími?!

Všetko, čo si lidé představují jako něco, co je nahoře, bez ohledu na jeho tvar, systém nebo kategorii.

„Nebesa“

je součástí pojmu. V arabštině se dokonce říká

„sema“

(nebo) znamená vše, co je nahoře. Proto se v Koránu, když se mluví o vesmíru, vždycky

„Ponuka = místo“

jednotlivý,

„sema“

(neboť obloha je zároveň

„Sema“ v jednotném čísle, „semavat“ v množném čísle.

Vyjadřuje se to takto. Protože ve vesmíru existují dvě věci: jedna je vyšší, nebeská říše (nebesa), a druhá je nižší, pozemská říše (země).

Ani dnešní přírodovědci, když mluví o vesmíru nebo světadílu, nemyslí nic jiného než oblohu a zemi. Z těchto vysvětlení je patrné, že

Vesmír

, skládá se z nebe a země; země a nebe tvoří vesmír.

Je třeba poznamenat, že v 47. verši súry Zariyat se konkrétně hovoří o rozpínání nebes. Protože skutečným centrem vesmíru je nebe. Země je malá planeta, která se nachází v malém systému nebes – jakýsi satelit Slunce. Proto rozpínání nebes znamená rozpínání vesmíru. Znamená to, že v verši není žádný neobvyklý výraz.

V súre Fussilat sa hovorí o tom, že nebesa boli v podobe plynů. Nie je správné tvrdenie, že nebesa existovali pred zemou alebo po nej. Pretože dnes je najviac uznávaná teória Veľkého výbuchu…

„velký výbuch“

Podľa tejto teórie sú nebe a Zem súčasťou tej istej kozmickej polievky a v podstate sa obidva objavili v priestore bytosti v rovnakom okamihu. Postup ich formácie však bol odlišný.

A to tak, že;

Kapitoly z Koránu, konkrétne súry Al-Baqara,


„On stvořil vše, co je na zemi, pro vás. Poté se obrátil k nebi a stvořil ho jako sedm vrstev. On je ten, který všechno zná.“

podľa 29. verša v ňom, Zem bola stvorená skôr;


„Potom (po oblohu) rozprostřel zemi.“

Podľa 30. verše súry An-Nází’át, ktorého znení je uvedené v preklade, bolo nebo stvorené skôr;


„Nezvažovali tí, čo popierajú, že sme kedysi spojili nebesá a zem, a potom sme ich od seba oddelili, a že sme stvorili každú živú bylinu z vody? A přesto nebudú veriť?“

30. verš súry An-Nabiya, v ktorom sa hovorí o tom, že nebesa a zem boli stvorené spolu, to potvrdzuje.

Posuzujeme-li tyto verše ve světle nových objevů v přírodních vědách, můžeme říci, že země a obloha byly stvořeny současně ze stejné hmoty, v jediném okamžiku. Nicméně zchlazení a vytvoření zemské kůry předchází stvoření oblohy.

Až poté, co se Země stala vhodnou pro lidský život a byla uspořádána do podoby lože, nabyla své konečné podoby, a to až po uspořádání nebes.

(pozri: Interpretácia verša 29 v súre Al-Baqara v knihe İşaratu’l-İ’caz).

Z uvedených vysvětlení je zřejmé, že pořadí a souvislost stvoření země a nebe se liší v závislosti na různých fázích stvoření, a proto není důvod k výhradám, které byly v otázce vzneseny.


Pre viac informácií kliknite sem:



– Mohli byste mi vysvětlit 47. verš súry Zariyat? Některé kruhy se domnívají, že tento verš, s ohledem na dnešní vědecké poznatky, hovoří o rozpínání vesmíru?



– VESMÍR (UNIVERZUM)


S pozdravem a modlitbou…

Islám v otázkách a odpovídích

Najnovšie Otázky

Otázka Dňa