– V době proroka Mohameda existovalo v Kábě pouze symbolické místo pro kamenování ďábla, proč se dnes nacházejí místa pro kamenování velkého, středního a malého ďábla?
Vážení bratři a sestry,
Místa, počet a symbolika kamenování ďábla, které se dnes provádějí, vycházejí z praxe proroka Mohameda (s.a.w.) a jsou dodržovány v nezměněné podobě. Nebyla provedena žádná změna.
Kamene, které se při rituálu kamenování ďábla během hadžské pouťi hází, a místa, kam se hází.
Cemre
říká se.
V slovníku
„úlomok; oblázek“
Cemre, která má podobné významy, je v teologii termín označující kameny, které poutníci během svátku Kurban Bajramu
Mína
označuje jak každý z malých kamenů, které házeli, tak i tři různá místa, kam je házeli. (Množné číslo)
cimâr
a
cemerât
je to. A taky se tam hodí kamení.
remy-i cimâr
říká se.
Od Cemre
První z nich, ve směru od Míny k Mekce, se nazývá malý nebo první džamra.
(al-džamara al-sughra, al-džamara al-ula),
druhému se říká střední cemre
(el-džamratu’l-vustá),
a třetímu se říká Velká Jamra nebo Jamra u Akaby
Nazývá se (al-džamarat al-kubrá, džamarat al-Akaba).
Mezi prvním a středním pilířem je vzdálenost 156,40 m a mezi středním pilířem a pilířem Akabe je vzdálenost 116,77 m.
„Kameňování ďábla“
Tieto rituálne hádzaniny, nazývané aj „džamara“, pripomínajú, ako bol v Míne kamenovaný Šejtan, ktorý sa snažil zabrániť Ibrahimovi v splnení Božieho príkazu, a reprezentujú určitú formu odporu a vzdoru proti Šejtanovi, ktorý sa neustále snaží naviesť ľudí na hriech.
Podľa jedného hadísu, po dokončení stavby Kaaby prorok Ibrahim (a.s.) vykonal prvý hadž s vedením anděla Džabríla a pri tom, ako vodil svého syna Ismála na oběť, kamenoval na zmíněných třech místech v Míně Satána, který se mu postavil do cesty.
(Müsned, I, 297, 306-307; Hákim, I, 466; Bayhaqí, V, 153-154)
Jedna z těchto legend zní takto:
Podľa Ibn Abbásovyho vyprávění prorok Mohamed (s.a.v.) povedal:
„Když Ibrahim (a.s.) přišel na pouť, u kamene Akabe se mu zjevil Šejtan. Ibrahim (a.s.) na něj sedmkrát hodil kameny a Šejtan zmizel. U druhého kamene se mu Šejtan zjevil znovu. Ibrahim (a.s.) na něj opět sedmkrát hodil kameny a Šejtan zmizel. U třetího kamene se mu Šejtan zjevil znovu a Ibrahim (a.s.) na něj opět sedmkrát hodil kameny, a tak Šejtan zmizel navždy.“
Poté, co Ibn Abbas tuto informaci sdělil:
„Kamenuješ ďábla a dodržuješ náboženské obřady svého otce (Ibráhíma).“
řekl.
(Müsned, I, 297)
I Prorok Mohamed (s.a.v.)
Počas rozlúčkové púte na Mekku hodil kameňmi po týmto kamenným pilierom a vyzval ostatných, aby sa od neho naučili, ako správne vykonávať púť na Mekku.
(Muslim, Hajj, 310-312)
Protože je to první den svátku Kurban Bajram.
K kameňu Akabe
, a dalších tři dny
Hádzaním kameňov na všetky tri piláre (džamary) je povinné, a to s konsenzuálným názorom právnych teoretikov.
za jeho porušenie a opustenie je nutné obetné zvieratko (dem).
Po obete kamením na Akabe sa pútnici môžu obetovať zvieratá, oholit sa a obísť Kaabu a vykonávať sa’j.
Strávit noc v Míne v prvý a druhý den svátku je podle Hanífského právního směru sunna, zatímco podle ostatních tří právních směrů je to vadžib (povinnost). V druhý, třetí a (pokud se v Míne zůstalo) čtvrtý den svátku se pak na první, prostřední a Akabe (největší) kamenné pilíře (džamarat) hází sedm kamenů.
Zhrnutím
V autentických hadítech je jasně uvedeno, že tento rituál je založen na sunně proroka Ibrahima, symbolicky se při něm kamenuje ďábel a je prováděn přesně podle praxe proroka Mohameda (s.a.w.).
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
