„Vy ste len obyčajní ľudia ako my. Všemohúci Boh nič neposlal. Vy len lžete.“
Vážení bratři a sestry,
Je to varovný příklad pro pohled Mekkánských pohanů, kteří se dopustili popírání, a to i přesto, že k nim byli vysláni tři proroci, a kteří navíc pohrděli těmi, kteří jim uvěřili, a proto byli potrestáni hrozným božským trestem. Jsou to ti, kteří trvali na odmítnutí proroctví Mohameda (s.a.v.) a kteří podrobovali ty, kteří mu uvěřili, těžkému útlaku a dokonce plánovali jeho zabití.
Vzhledem k tomu, že není přesně známo, co je myšleno v překladu, který zní „země blahodárných“, stala se tato fráze v náboženských spisech pojmem označujícím obyvatele této oblasti.
Oni považovali to, že ti poslové boli obyčajní ľudia ako oni, za dôkaz, že nemohli byť poslaní ako proroci. To je všeobecný postoj pohanov. Lebo aj títo pohania to tak hovorili.
Oni to považovali za důkaz, protože nevěřili, že Bůh je svobodný a má svobodnou vůli. Říkali, že Bůh je automatická bytost. Bůh však jejich názor odmítl slovy: …
Výraz, ktorý sa nachádza v tomto verši, môže znamenať dve veci:
Toto je pokračování tvrzení, které oni sami vyslovili. Tímto způsobem všechny tyto výroky vyjadřují jedinou pochybnost. Vysvětlení je následující: Oni řekli.
Táto veta vyjadruje samostatné pochybnosti. Vysvetlenie je následující: povedali to a tieto pochybnosti vyjádřili s ohledem na proroky.
Potom vznesli další pochybnost, která se týkala toho, kdo poslal proroka, a řekli:
To je to, co tím chtěli říct, a to je také důsledek.
Výraz v tomto verši znamená, že je to vyvrácení těchto názorů.
Proto Bůh nařídil.
Znamená to, že to řekli na základě toho. A Bůh, když v Rahmanově jméně zjevuje jejich slova, vyjadřuje jejich námitky a zároveň odpovídá jim i těm, kterým je Křesťanská bible adresována, tím, že říká, že Bůh je Rahman.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
