– Jak dlouho je možné se k činům obrátit?
Vážení bratři a sestry,
„Bůh se zavázal přijmout pokání těch, kteří spáchali zlo nevědomky a pak se ihned k němu obrátili. Bůh jim skutečně přijímá pokání. Bůh je Vědějící, Moudrý.“
(Nisa, 4/17)
„Tí, čo sa okamžite kajú“
Výraz „okamžitě po spáchaní hříchu“ znamená, že hříšník lituje hned poté, co si hřích uvědomí, a jak je zřejmé z verše, skutečně se myslí lítost, kterou pociťuje až do své smrti.
(viz. Taberí, výklad příslušného verše)
Skutočnosť, že dvere pokánia za akýkoľvek hriech sú otvorené až do smrti, toto tvrdenie potvrdzuje.
Abdullah ibn Umar totiž vypráví, že Prorok (s.a.v.) řekl:
„Vskutku, Alláh přijímá pokání od svého služebníka, dokud se jeho duše nedostane k ústům a nezačne se mu v hrudi ozývat chrapot.“
(Tirmidhi, Daavat, 99; Ibn Máďa, ez-Zuhd, 30)
Dveře k odpuštění jsou otevřeny, dokud člověk žije. Kdykoli si člověk uvědomí své chyby a činí pokání, doufáme a očekáváme, že Bůh, v souladu se svým slibem, toto pokání přijme a odpustí svým hříšným služebníkům. Pokud však hříšník činí pokání až v posledních sekundách svého života, poté, co ztratil naději na pozemský život a spatřil a pocítil některé skutečnosti týkající se posmrtného života a posmrtné existence, toto pokání nebude přijato, protože jeho příčinou není upřímné lítost založená na víře v posmrtný život, ale snaha vyhnout se nevyhnutelnému trestu, a navíc už nezbývá příležitost k opětovnému testování poslušnosti a oddanosti. Dalším typem nepřijatelného pokání je pokání těch, kteří žili v popírání pravého náboženství a litují až poté, co spatřili posmrtný svět. I toto pokání nebude Bůh přijmout, protože nevychází z víry v posmrtný život a upřímné lítosti.
(Cesta Koránu, Diyanetský výklad, II, 24-25)
Enes, ať je s ním Alláh spokojen,
„Slyšel jsem, jak Prorok Alláhova pokoj a požehnání s ním, říkal toto.“
říká:
„Alláh, Ten Nejvyšší“
(nařídil)
„Syn Adamov! Pokiaľ ma budeš prosit a o odpustenie ma budeš prosiť, odpustím ti tvoje hriechy, bez ohľadu na to, aké početné a ťažké sú. Syn Adamov! Aj keby tvoje hriechy naplnili nebesá, a ty by si ma prosil o odpustenie, odpustím ti tvoje hriechy. Syn Adamov! Aj keby si prišiel pred mňa s hriechmi, ktoré by naplnili zem, ale neponúkol si mi nič ako partnera a neponúkol si mi nič ako spolubodaj, odpustím ti tvoje hriechy s odpustením, ktoré naplní zem.“
(Tirmizí, Daavât, 98).
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
