Vážení bratři a sestry,
Zde je přeložený význam příslušných veršů:
výraz v verši, který je zde uveden, je možné interpretovat dvěma způsoby:
„Alláh ti stačí a stačí i těm muslimům, kteří jsou s tebou.“
„Alláh a věřící muslimové, kteří se ti podřizují, ti stačí.“
Dôvod, prečo bol tento verš zrevelovaný, je založený na dvoch rôznych verziách:
Prorok Mohamed (s.a.v.) byl nucen účastnit se bitvy u Bedru proti silné nepřátelské armádě, přestože nebyl na válku připraven a jeho armáda byla početně menší než třetina pohanů. Jeho cílem totiž nebyla válka, ale setkání s karavanou Abu Sufjána. Proto je zcela přirozené, že jako člověk prožíval obavy.
Práve v takomto duchovnom stave, aby se zlepšila nálada a zmizela úzkost Proroka Mohameda (s.a.v.), byla krátce před bitvou zjevena tato verš. A v následující verši je také požadováno, aby povzbuzoval muslimy k boji.
Podľa toho, slib podpory uvedený v verši nie je absolútny, ale týka sa bitky pri Bedru. A pravdivost tohto slibu sa prejavila víťazstvom pri Bedru.
V Mekke (v tomto případě je verš považován za mekkánský) uvěřilo 39 lidí, 33 mužů a 6 žen. Situace muslimů v Mekce je známá. Nebylo jim dopřáno žádné utrpení, které by nezažili. Nakonec se i takový bojovník jako Hz. Omar, když šel zabít Proroka (s.a.v.), začal podléhat slyšeným veršům Koránu a vzdal se zbraně. V den, kdy se Hz. Omar stal muslimem, otevřeně vyzval pohany, prohlásil, že je muslimem, a s ostatními muslimy zaplnil ulice Mekky skandováním „Alláh je největší“.
Podľa niektorých tradícií bol tento verš zrevelovaný pri príležitosti obrácenia sa Hz. Omara k islámu.
Tento verš tedy poukazuje na nový proces, který začal s konverzí Omara k islámu, což znamenalo významnou podporu a v jistém smyslu zlomení odporu pohanů, a od té doby se muslimové cítili bezpečněji a pohané více obávali.
Podľa nášho názoru je príčinou zjevenia tohto verše, pre tie, čo rozumějí jeho významu, bitva pri Badr.
Pro ty, kteří rozumějí jeho významu, je důvodem zjevení verše přijetí víry Hz. Ömerem. Protože pro něj je toto vysvětlení, a pro ono ono, nejvhodnější.
V uvedeném verši má výrok proroka Jákoba, když odpovídal svým synům, za cíl dát najevo, že důvěřuje Bohu, a ne svým synům.
Předtím synové Jákoba dali svému otci slib a ten slib porušili. Tehdy řekli: „Slibujeme ti, že ho vrátíme.“ A jejich otec jim uvěřil a svěřil jim Josefa.
Tentokrát od otce žádají Benjamína a opět říkají: Na to jim Jakub odpovídá: A dodává: Nejlepším ochráncem je Bůh, ochránce před vámi i před všemi. Proto doufám, že Bůh ochrání jak Jósifa, tak i jeho bratra.
V tomto verši se nenachází žádné tvrzení, že Bůh ochráni každého.
Je třeba si uvědomit, že Bůh má různé jména a atributy; všechny se projevují. Existující jméno nebrání projevu jiného jména. Považovat to za rozpor znamená, že Boha neznáme dostatečně.
Pokud se jeho jméno vždy projevuje a chrání všechno, kde pak je projev jeho jména?
Pokud je jméno Alláha, které znamená dávající, jediným panovným jménem, jak se pak může projevit jeho jméno, které znamená zabíjející?
Například, Boh je milosrdný, ale kdo pak rozdává tresty?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
