Vážení bratři a sestry,
Podle hadísu si věřící navzájem zdraví.
Podle hadísu (proroctví) si ten, kdo pozdraví jako první, zaslouží více odměn.
Podľa tohto verše je osoba, které je pozdravena, povinna pozdravit zpět.
Podľa toho je pozdravovat sunna, ale odpovedet na pozdrav je povinnost.
V tomto ohľade platí všeobecné pravidlo. Jasne to vysvetľuje aj 69. verš súry Hud a podobné verše:
Výraz, který se objevuje ve 54. verši súry Al-An’am, není pozdravem, který by měli věřící navzájem používat při setkání. Je to spíše pozdrav ve smyslu, jak je uveden ve 73. verši súry Az-Zumar.
Když se má někomu vysvětlit nějaká záležitost, vysvětlení je adresováno osobě, které je vysvětlení určeno.
Toto pozdravení je z tohoto hlediska důležité.
Přepis příslušného verše zní takto:
Ačkoli většina výkladů, jak zaznamenal Ibn Atiyye (III, 296), tvrdí, že účelem první věty verše jsou konkrétně chudí muslimové, kteří byli v blízkosti proroka Mohameda, tak podle stejného výkladce verš zahrnuje jakoukoli skupinu bez jakéhokoli omezení.
Vysoké božstvo takto jasně slibuje milosrdenství těm, kteří se k němu obrátili, ačkoli dříve, vědomě či nevědomě, spáchali určité zlo, ale později se k němu obrátili, napravili své víry a životy.
Zde je také vidět, že podmínkou pro dosažení božské milosti je pouze pokání a obrácení se k pravdě a dobru, a tím se lidé stávají muslimy.
Díky této otázce se odhaluje další velmi důležitý aspekt pozdravu.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
