Lidé kolem nás používají v žertu věty jako „rozvádím se s tebou“ nebo „jdi k mamince“, protože nevědí, nebo jim to nepřijde vážné. Spáchají tito lidé cizoložství po třetím vtipu?
Vážení bratři a sestry,
Podľa hanafské teologické školy,
Rozvod je platný, pokud ho zařídí každý muž, který dosáhl pubertaře a je při smyslech.
Nezáleží na tom, zda je svobodný, nebo otrok, zda se rozvádí z vlastní vůle, nebo je k rozvodu donucen. Nicméně v Malikiovské madhhabu rozvod, k němuž byl někdo donucen, není platný.
(Al-Džauharatun-Narija)
Islám vždy chránil inštitúciu manželstva.
Neznaloval se s náhodným rozvodem žen a nepovolil, aby se s úmyslem rozvést se s manželkou, ať už v žertu, nebo jen tak pro nic za nic, používala slova, která by poškodila čest ženy. V tomto ohledu se s manželkou
„Ty jsi pro mě prázdný.“
muž, který to řekl, souhlasil s tím, že jeho rozvod bude platný.
Protože prorok Mohamed (s.a.v.) řekl:
„Tři věci jsou vážné, ať už se s nimi vážně jedná, nebo ne: sňatek, rozvod a návrat k manželství.“
(Abu Dawud, Talak 9)
Podobně je i rozvod, k němuž dojde omylem, například když někdo omylem vypustí slova, která rozvádějí manželství, považován za platný. V tomto ohledu musí věřící člověk vždy dávat pozor na své chování i na slova, která z úst vycházejí, a mít se pod kontrolou.
Rozvod s definitívnym rozsudkem
rozvod, který je proveden jasnými a smysluplnými slovy, které přesně vyjadřují záměr.
Keďže je to jasné, nie je potřeba sa spoliehať na úmysl. Ak to vyplynie z úst muža, má to platnosť, bez ohľadu na jeho úmysly, na úmysly sa nedbá.
„Jsi svobodná, rozvádím se s tebou.“
takéto slova jsou jasná.
Rozvod v metaforických výrazech
potřebuje záměr.
Protože existuje možnost, že použitá formulace může být použita jak pro rozvod, tak i v jiných významech. Proto se na tom shodují všichni právníci.
„Významový rozvod, vyjádřený metaforicky, se uskuteční pouze s úmyslem. Protože není jasné, v jakém smyslu byl použit.“
řekli.
(viz. Celal YILDIRIM, Islámská právní nauka)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
