– Jednoho dne sa niektorí spoločníci proroka Mohameda, s jeho dovolením, po ukončení obradu ihramu vydali k manželkám, ktoré sa nachádzali v Míne, a z ich mužských orgánov kvapkala sperma. (Buhari, Muslim)
– Jak máme chápat toto vyprávění? Je tento příběh pravdivý?
Vážení bratři a sestry,
Ne, v příběhu se nenachází žádná informace v tom smyslu, jak je uvedeno ve otázce.
V podstatě se jedná o vytržení verše nebo hadísu z kontextu a jeho zneužití k vyjádření opačného významu, než jaký má.
Není to vědecké, ale ani lidské.
Tohoto se jedná o porušení práv Koránu, Proroka Mohameda (s.a.v.) i všech muslimů.
Z tohoto hlediska by měl každý, bez ohledu na to, zda je muslim, či nikoliv, při setkání s informací, která by mohla vést k mylnému chápání Islámu, Koránu, hadísů a podobných témat, vždy prověřit její pravdivost, v případě potřeby se podívat do výkladu Koránu, komentáře k hadísům nebo se obrátit na osoby či instituce, od kterých očekává, že by mohly znát pravý stav věci. Jinak by se mohl dopustit hříchu, stát se nástrojem pomluvy a poškodit ostatní.
Příslušná legenda zní takto:
Je zaznamenáno, že Džabír řekl:
Prorok Mohamed a jeho spoločníci se s ním vydali na hadž. Nikdo z nich, s výjimkou Rasulullaha a Talhy, neměl s sebou obětní zvíře… (Když jsme dorazili do Mekky) Prorok řekl svým spoločníkům…
„Nařídil jim, aby změnili hadž na umru, oběhli Kaabu (táwaf) a pak se ostříhali a vysvobodili se z rituálního stavu (ihram), ale ti, kteří s sebou měli obětní zvíře, měli rituální stav zachovat.“
(Spolužiaci se na to (s úžasem) dívali)
„Co se to děje, jak je to možné, máme snad vylézat na Minu a Arafát, když nám z pohlavních orgánů stéká sperma?“
“
(Muslim, Hajj 141)
To, co tu Sahabové chtějí říct, je toto:
Zmena hadžské púte na umru, čímž by sme ukončili stav ihramu, by mohla viesť k tomu, že by sme mohli užívať našich manželiek. Pretože do hadžské púte zostáva krátky čas, musíme ihneď po tom, čo sme ukončili ihram, naviazať ihram na hadž. Ak tak urobíme a vyrazíme na Arafát, je možné, že nám z pohlavného údu bude kvapkať sperma. Ako sa takýto stav blahobytu zhoduje s hadžskou púťou?
(pozri Kastalani, Iršad as-sárí, 3/258.259)
To znamená, že společníci proroka mezi sebou diskutovali o možnosti. Neboť nechtěli říci: „Když jsme šli na Arafát, sperma už kapalo.“
Toto vyprávění od Hadžara (r.a.) sa nachádza v kapitole o ihráme v knihe Kitab’ul Hacc, kde Imam Muslim zhromaždil hadíty týkajúce sa vstupu a výstupu z ihrámu. Imam Muslim od Hadžara (r.a.) cituje mnoho hadítov. Hadžar (r.a.) hovorí: Vyrazili sme z Medíny iba s úmyslom vykonania hadž. Keď prorok Mohamed (s.a.v.) dorazil do Mekky 4. Džul-hidžža, povedal nám:
„Ti z vás, kteří s sebou nemají obětní zvíře, ať ukončí své poutnictví a odejdou ke svým manželkám.“
Prorok Mohamed (s.a.v.) to neřekl jako přísný příkaz. Jeho hlavním záměrem bylo říci, že můžeme ukončit ihram a tak učinit. A tak jsme po oběhu kolem Kaaby a po rituálním chůzi mezi Safou a Marvou svlékli ihram a šli k našim ženám. Těm, kteří se zdráždili svléknout ihram, Prorok Mohamed (s.a.v.) řekl:
„Já jsem ten z vás, kdo se nejvíce bojí Alláha. Kdybych s sebou nepřivezl obětní zvíře, tak bych se s vámi všemi z pouta osvobodil.“
A tak se nechali přesvědčit a poslechli ho.
Účelom, s jakým Jábir Ibn Abdalláh vyprávěl tyto události, bylo vyvrátit pochybnosti ohledně toho, zda je dovoleno těm, kteří dorazili do Mekky před začátkem hadžské sezóny a vstoupili do stavu ihramu, opustit stav ihramu po provedení tawafu a sa’i. Tento hadís měl uklidnit ty, kteří pochybovali o tom, zda je dovoleno zahájit ihram v Haramě, když nastane čas hadžské pouť.
(pozri Muslim, Hajj, 141-144)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
