– V islámu se nepovoluje urážlivé chovanie voči druhým, tak proč Bůh uráží nevířící tak těžce?
– Někdo, kdo teď nevěří
„Muslimané jsou jenom šmejd.“
Bylo by to v pořádku, kdyby to tak řekl?
Vážení bratři a sestry,
Přepis příslušného verše zní takto:
„O vy, kteří věříte! Pohané jsou nečistí. Proto se k mešitě Al-Harám nepřibližujte po tomto roce…“
(Al-Tawbah, 9/28).
V první řadě se tento verš týká zákazu vstupu pohanů do Mecítě Haram, což je mešita. Proto je zmíněno něco, co je v rozporu s mešitou, a to jako
„nečistota / špína“
Je nutné se zaměřit na souvislost mezi těmito slovy. Islámští učenci se zabývali moudrostí použití tohoto slova a předložili různé interpretace. Tyto lze vysvětlit následovně:
a)
V tomto verši
„špína“
Tím je myšlený stav nečistoty, který je považován za duchovní nečistotu. Tento stav se týká i věřících. Ani věřící v stavu nečistoty nesmí vstoupit do mešity, aniž by se předtím očistil. Protože mešity jsou místa, kde lidé přicházejí před Alláha a plní své náboženské povinnosti. Smyslem toho, že je vykonávání menšího a většího rituálního omývání před modlitbou nařízeno, je zajistit tuto duchovní čistotu.
V súvislosti s tým, že pohanom sa už nesmie vstupovať do svätej mešity, sa zdôrazňuje, že sú duchovne nečistí, pretože si neproplachujú celé telo vodou.
(porov. Taberí, výklad k danému verši)
b)
Širk,
Je to druh hrubého rouhání, které Bůh nesnáší.
„Určite ví, že Alláh odpustí hříchy, které jsou menší než spáchat s ním spojené hříchy, ale neodpustí spáchat s ním spojené hříchy. A ten, kdo Alláhovi spáchat s ním spojené hříchy, se velmi vzdálí od pravdy.“
(Nisa, 4/116)
V uvedeném verši je zdůrazněn zvrácený a ohavný rozměr polyteismu v očích Alláha, který je prost veškerých nedostatků.
Kudüs
Všechno, co se nehodí k posvátnosti jeho jména, je považováno za nečistotu a špínu. Z tohoto hlediska je tvrzení, že pohané jsou duchovní nečistoty,
Kudüs
Je to nevyhnutný důsledek jejich jména. Buď se očistí vírou, nebo budou nesmazatelně označeni za nečisté.
(porov. Rází, výklad příslušného verše).
c)
Podľa drvivej väčšiny islamských teológů sú aj nevieriaci, podobne ako moslimovia, z hľadiska fyzického tela čistí. Avšak, ak je človek čistý, čo sa týka tela i vykonania menšej a väčšej očisty (abdest), ale jeho odev, či už jeho časť, okraj alebo nohavice, je znečistený, je z tohto hľadiska považovaný za nečistého. Podobne, aj keď sú nevieriaci a poháni z hľadiska tela – ako ľudské bytosti – čistí, sú duchovne považovaní za znečistených kvôli nečistotám polyteizmu a nevieru, ktorými sú ich mysle a srdcia kontaminované. V ajete je upozornené na tento stav ich kontaminácie.
(por. Razi, agy).
d) Používání takových přirovnání je v rámci kázání nezbytné, aby se lidé odvrátili od veškeré sprostosti a neřesti.
Lebože Bůh chce, aby lidé žili v souladu se svou původní, čistou přirozeností, kterou jim dal při stvoření, a to jak na tomto světě, tak v tom budoucím. Lidé však svou čistou přirozenost znečišťují pro pomíjivé světské potěšení. A proto, aby jim byla ukázána ošklivá tvář rouhání a hříchů, z nichž někteří lidé mají potěšení, je moudré obalit tyto ošklivé významy do ošklivých a odporných slov. Například někteří lidé nemusí vždy vidět skutečnou, ošklivou tvář rouhání a pohanství, ba dokonce z toho mohou mít potěšení. Aby jim bylo co nejrychleji sděleno, že na tom nic dobrého není, je nutné…
„špína“
Je třeba takové ošklivé slovo zabalit do nějakého balení. Aby to mělo šokující účinek.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
Komentáře
ztracené nápady
Jsou nevěřící a popírači víry sami o sobě nečistotou? Je správné považovat je za škodlivá a nebezpečná zvířata?
Naše navrhované řešení je následující:
Pravda v této záležitosti musí být jiná.
Ako uvádí sám autor, Risale-i Nur má v zásade slušný, konstruktívny a jemný štýl, nie je drsná ani urážlivá:
„Dôvodom napísania tejto brožúry (Brožúry o prírode) je útok na pravdy viery, vedený mimoriadne agresívnym a ohavným spôsobom, označovanie vecí, ktorým sa zvrácený rozum nedokáže vyrovnať, za poverchu a pripisovanie bezbožnosti prírode, a tým útok na Korán. Tento útok vyvolal v srdci tak silný hnev, že som týmto úderom udeľoval silné a tvrdé údery týmto ateistom a zástupcom falošných náboženstiev, odvracajúcich sa od pravdy. Ináč, metódou Risale-i Nur je slušnosť, jemnosť a mierny jazyk.“
Skutočne, o tom svedčí celý súbor Risale-i Nur. Ako by sme mali posúdiť niektoré výrazy, ktoré sa v textoch diel občas vyskytujú a ktoré by mohli byť chápané ako podceňovanie myslenia a urážka osobnosti popierajúcich?
Především musíme vzít v úvahu a z tohoto úhlu pohledu posoudit, odkud takové výrazy vycházejí. Násilné výrazy v tomto díle nebyly použity pouze kvůli odlišnému názoru. Jak jsme sami občas byli svědky, někteří ateisté urážlivě a drsně zesměšňují náboženství, Korán a pravdy víry, útočí na ně s vážnou úmyslností a neprojevují žádnou lidskou úctu.
Na druhou stranu je nutné si uvědomit, jak velký zločin spáchá člověk, který popírá Boha, a to jak proti sobě samému, tak proti Bohu a proti smyslu existence všeho stvořeného.
Táto záležitosť je tak dôležitá, že ten, kto ju dobre pochopí, si uvedomí, prečo si zasluhuje peklo, a celým srdcom a mysľou pripustí nevyhnutnosť takého krutého trestu.
Popírání existence Boha je daleko od nevinného, neškodného a prostého intelektuálního postoje a znamená tvrzení, že celý vesmír a vše v něm je zbytečné, bezúčelné, bezcenné a nesmyslné. Vědom si je takový člověk, že spáchal hrozný zločin, urážku, která se týká celého vesmíru a všech božských jmen? A uvědomuje si, že v závislosti na stupni svého popírání a jeho šíření poškozuje dosažení božských cílů při stvoření vesmíru?
Súčasne veríme, že je nevyhnutné, aby takéto ostré vyjadrenia, ktoré sú oprávnenou a silnou reakciou na urážky náboženstva a povahu pohŕdania, neboli vnímané ako urážka alebo ponižovanie osôb, ktoré popierajú, a aby sa takýmto spôsobom nepoužívali.
(Aby to nebylo chápáno takto, domnieváme sa, že by bolo vhodnejšie, aby boli formulované vety tak, aby nebyly namierené proti konkrétnym osobám, ale proti vlastnostiam a ideológii.)
Pretože popírání nebo víra je vlastnost, kterou člověk má. Není to on sám.
V skutočnosti je to iba myšlienka poprenia, ktorej sa ľudia stavajú proti, nemajú ju radi a nenávidia ju. Inak nie je a ani by nemalo byť v otázke nepriateľstvo voči jednotlivým osobám.
Ten, kdo je dnes ateista, může zítra být oddaným věřícím. Slavný Chalid ibn al-Valíd, jeden z prvních muslimů, byl ještě před svým obrácením k islámu prorokem Mohamedem velice chválen pro svou inteligenci a vojenské nadání. Měli bychom se řídit příkladem proroka, který vyjádřil touhu vidět takového člověka jako muslima a divil se, jak mohl tak chytrý člověk nevolit cestu víry. Ani my bychom neměli být nepřáteli lidí samotných.
Aj keď nesúhlasíme s chybami a nedostatky lidí, mali by sme oceňovat jejich dobré a krásné vlastnosti a pokračovat v lásce k významu, který tyto vlastnosti vyjadřují.
Vezďte na vedomie, že škodlivé a zlé je myšlienkové uvažovanie a vlastnosti, ktoré sú spojené s neverou a popieraním. Nie sú to osoby, ktoré tieto vlastnosti nosia. Pretože pokiaľ život pokračuje, je osud neznámy, a preto nie je správne považovať osoby za škodlivé a zlé. Toto tvrdenie je prijateľné iba vtedy, ak sa týka tých, ktorí zomreli s týmto myšlienkovým uvažovaním o nevere a popieraní a šli do pekla. V absolútnom zmysle nemožno považovať za škodlivé a zlé osoby neveriacich, ktoré sú stále nažive. Možno iba podmienečne, to znamená, ak zomrú ako neveriaci. Avšak toto ponižujúce správanie, ktoré zatvára dvere k šíreniu náboženstva, sa samozrejme nemôže považovať za vhodné z hľadiska islamských metód šírenia náboženstva.
Logickým potvrzením našeho výkladu, že slovo „nečistota“ v daném verši nepopisuje osobu samotnou, ale vlastnost, kterou osoba má, je následující: Nečistota osoby je možná pouze v případě, že zůstává v nevěře, zatímco je-li věřící, její osoba je (díky víře) jistě považována za posvátnou. Proto je zřejmé, že vyjádření „oni jsou nečistí“, které je zde přisuzováno osobám, není absolutní, ale týká se vlastností, a není přímým urážlivým a hanlivým označením osoby.
