– Jak můžeme pochopit, co znamená nebýt arogantní a nepředvádět se?
– Jako muslimové se jako první obracíme k sunně Proroka a k životu a pohledu na svět jeho manželek. „Ó, Proroku, já jsem dcera tvého strýce, a s tímto sňatkem nesouhlasím, navíc jsem z Kurejše,“ říká Zaynab bint Jahš…
– Vzhledem k verši „Vynikající je ten, kdo je zbožný“, není snad to, že se Zaynab bint Jaḥš‘ považovala za vyšší než Zayd ibn Harisa z hlediska původu, projev pýchy?
– Nikdo ho za toto chování neupozornil?
– To mě hodně zmatlo. Spolužáci o něm říkají, že je velmi zbožný, a to taky je. Je zbožný, ale říká se, že učenci, o kterých nám vyprávějí, nemají být arogantní. Také se říká, že do ráje nemůže vejít nikdo, kdo má v srdci i jen špetku arogance.
– Jak máme v tomto smyslu chápat, co znamená nebýt arogantní? Říká se: „Bůh nemá rád ty, kteří se chlubí.“…
Vážení bratři a sestry,
a) Nenalezli jsme žádný autentický hadís, který by svědčil o tom, že by Zaynab projevovala pýchu.
b)
Nejdříve je třeba poznamenat, že existuje mnoho důvodů, proč by se Zaynab nechtěla vdát za Zayda. Například, mohla ho nemilovat, protože nebyl krásný.
V Koránu se nenachází žádná zmínka o tom, že by Zaynab odmítla sňatek se Zaydem z pýchy.
Přepis příslušného verše zní takto:
„Když Bůh a jeho posel rozhodnou o nějaké věci, nemají žádný věřící muž ani žádná věřící žena právo si v této věci volit jinak. Kdo se postaví proti Bohu a jeho poslu, ten se zjevně odchýlil od pravé cesty.“
(Al-Ahzab, 33/36).
V teologických zdrojích se k výkladu tohoto verše říká toto:
Důvodem zjevení tohoto verše je následující: Když prorok Mohamed (s.a.v.) chtěl provdat Zaynab za Zayda, ona a její bratr s tím nesouhlasili. Ona si přála provdat se za proroka Mohameda (s.a.v.). Po zjevení tohoto verše však souhlasili.
(viz. Rází, výklad příslušného verše)
Podľa Ibn Abbásovyho vyprávění, Prorok Mohamed (s.a.v.) navštívil Zaid, aby ho požádal o ruku jeho manželky Zajnaby. Zajnaba,
„Já si s ním nebudu brát.“
řekl. Prorok Mohamed (s.a.v.) pak řekl:
„Nie, vezmi si ho!“
řekl. Zajneb:
„Mám dostat pokyny i ohledně mé osobní situace?“
řekl. Poté byl zjeven výše uvedený verš a on vyjádřil svůj souhlas.
(Tábí, Ibn Kašír, příslušné místo)
V inej zprávě, přenášené od Ibn Abbáse, se píše o Zajnáb:
„Jsem šlechtického původu, on ne.“
Podľa tradície to takto prý řekl.
(Tábí, Ibn Kašír, příslušné místo)
c)
Ani okamžitá pýcha, po které hned následuje lítost, není nic, co by se mělo přehánět.
-kvůli okamžité odezvě-
Možno sa ani nezaznamená jediný hriech.
d)
V niektorých zdrozoch je ako dôvod rozvodu Zayda s Zaynabou uvádzané Zaynabino arogantné správanie. Táto skutočnosť však nie je výslovne uvedená ani v hadítoch, ani v Koráne.
Přepis příslušného verše zní takto:
„Vždyť to je ten, kterému Bůh dal své požehnání, a ty jsi mu ho dal také,“
(prostřednictvím osvobození)
tomu, komu jsi prokázal laskavost,
‚Udržujte svou manželku v manželství‘
(rozved‘ se s ním)
a bojte se Boha.‘
říkal jsi. Skrýval jsi v sobě něco, co Bůh odhalí, a bál jsi se lidí. Ale Bůh si zasloužil, abys se bál právě Jeho. Až když Zajd splnil svůj přání ohledně manželky…
(potom, co se rozvedl se svou manželkou),
a aby sme ju s tebou spojili v manželstve, keď splnia svoje želania ohľadne manželiek
(když je propustili),
Aby to nebylo pro věřící těžké, že se mají ženit s manželkami svých adoptivních synů. Rozkaz Alláhov je totiž splněn.
(Al-Ahzab, 33/37)
e)
„Do nebe se nedostane nikdo, kdo má v srdci i jen špetku pýchy.“
(Muslim, Víra, 147)
v hadíse, který zní takto, se mluví o pýše, která spočívá v:
Je to pýcha těch, kteří odmítají islám nebo některé jeho přikázání.
V skutočnosti, v spomínanom hadíse sa nachádzajú aj nasledujúce dodatky:
Muž
„Ó, Posláníku Alláhov! Člověk rád nosí pěkné oblečení a pěkné boty, je to také hrdeň?“
Když se ho na to zeptal, náš Pán (s.a.v.) odpověděl:
„Vskutku, Alláh je krásný a miluje krásu.“
řekl. A pokračoval:
„Chamtivosť je popíraniu práva a ponižovanie ľudí.“
(Muslim, Víra 147)
f)
V manželství
kufuv
zvaný/nazývaný
ekvivalence
V islamském náboženství/v právních zdrojích je tato záležitost podrobně vysvětlena. Toto rovnost se zaměřuje především na náboženskou jednotu, ale co se týče manželství, zkoumá spíše pozice v tomto světě než zbožnost v posmrtném životě. To se pak liší podle zvyků a obyčejů jednotlivých regionů.
Na některých místech se na různé vrstvy společenského života nehledí. V jiných je to však považováno za důležité kritérium. Na těchto místech je podle většiny učenců zohledňování takových kritérií – i když to není podmínkou platnosti manželství – důležitou podmínkou pro šťastný a trvalý vztah, nebo alespoň sunna a mustahab (doporučené, ale ne povinné).
(porov. Zuhajlý, el-Fıkhu’l-Islámí, 9/6738-40)
Podľa toho, postoj Zaynab bol v súlade s mravmi tej doby, a nešlo o aroganciu, ale o správné chovanie.
Ale Bůh měl jiný záměr…
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
