Vážení bratři a sestry,
V Koránu, často
„vrátenie“
vyjádřené pojmem
„znovuzrodení“
Bylo jasně a jednoznačně řečeno, že nastane den zkázy, že toto vzkříšení bude jednorázové a že návrat do světa po smrti je naprosto nemožný.
Reinkarnácia
v slovníku
tenasüh, tekâmül, tecásüd-ü cedíd (1): po smrti prechodu duše z jedného tela do druhého, niekedy z človeka do zvieraťa a zo zvieraťa do človeka, migrácia duší
(2) znamenají. Kořen slova znamená ztělesnění, zhmotnění.
„inkarnácia“
Znamená to, že reinkarnace znamená znovuzrození. Renaissance (znovuzrození) má stejný význam.
Ačkoli v jazyku má stejný význam jako metempsychose, zejména podle některých skupin, které tento názor zastávají v současnosti, se reinkarnace používá v odlišném a specifickém smyslu. Podle nich v reinkarnaci nedochází k degradaci a přechodu do zvířecích těl. V tomto ohledu se reinkarnace zcela liší od metempsychose a transmigration (3), které vyjadřují přechod duše do těla jiného bytosti, jak se to objevuje v východních učení. Podle těchto lidí, které bychom mohli nazvat novými metempsychotiky, nemá reinkarnace s metempsychose v hinduistické filozofii a náboženství nic společného, co se týče podstaty a cíle. Protože v metempsychose neexistuje myšlenka evoluce. Existuje pouze pohyb podle principu trestu a odměny. V reinkarnaci se však jedná o návrat duší, které se nezbavily světských pout, zpět na svět za účelem evoluce.
Existencia,
Při každém novém znovuzrození se setkává s situací, která je souhrnným produktem jeho minulých životů. V evoluci se předpokládá, že se nikdy nevrátí na nižší úrovně (nedojde k regresu). (4)
Podle tohoto mylného tvrzení, které dnes podporují spíše duchovní proudy, se duše, které nedosáhly duchovního vývoje a zralosti, budou opakovaně reinkarnovat, dokud se tak nestane. Nicméně, při bližším zkoumání se zjistí, že současné pojetí reinkarnace je ve skutečnosti novou formou starého omylu, víry v metempsychózu, která se vyskytuje spíše v hinduistických náboženstvích a je prezentována v moderních obalích.
Niektorí zastancovia reinkarnácie v Turecku boli ovplyvnení interpretáciou určitých veršů z Tórey a Evanjelií, ktorú v Západnej Európe vykonali zastancovia rovnakého názoru, a to tak, aby vyhovovala teórii reinkarnácie. V snahe nájsť v Koráne verše, ktoré by mohli interpretovať v súlade s touto teóriou, sa pokúsili interpretovať tieto verše zvláštnymi výkladmi, ktoré nemajú nič spoločné s ich skutočným významom. Podobné snahy v minulosti o podporu teórie reinkarnácie (tenâsüh) pre nich predstavovali ďalší argument. Korán však reinkarnáciu jednoznačne popiera a neumožňuje žiadné výnimky. Je zrejmé, že ignorovanie jasných veršov a snaha o podporu tejto teórie prostredníctvom nútených interpretácií iných veršov je nesprávný prístup.
Správný přístup je však ten, že
Pokud existují jasné (muhkem) verše na dané téma a zároveň některé nejasné (mutasábih) verše, je třeba se řídit těmi jasnými a snažit se interpretovat ostatní verše ve světle těch jasných. Většina veršů, které v tomto článku představíme, jsou v tomto ohledu jasné a uvádějí, že se na svět nevracíme. (5)
A. Zamietnutie žiadosť o návrat na Zem
V Koránu, často
vrátenie
Pojem vzkříšení, vyjádřený jako vzkříšení mrtvých, je v Koránu jasně definován jako událost, která nastane na konci časů, a to pouze jednou. Návrat do světa po smrti je absolutně vyloučen. V Koránu existuje mnoho veršů, které toto téma jasně a jednoznačně popisují. V některých verších je zmíněno přání návratu do světa v okamžiku smrti, na soudu, při pohledu do pekla nebo po vstupu do pekla, a ve všech případech je toto přání odmítnuto (ne!).
a. Odmietnutie Želania Vrátit Sa Po Smrti Na Zem
Prvý případ, tedy odmítnutí žádosti o návrat do světa v okamžiku smrti, který je bránou do posmrtného života, je vyjádřen v různých verších. Následující verš je v této souvislosti velmi jasný a jednoznačný:
„Až k někomu z nich přichází smrt a on říká:
„Ó, Pane můj, vrať mě zpět! Abych mohl v tomto světě, v němž jsem prožil marný život, konat dobré skutky.“
Né! To je jen prázdné mluvení. Za nimi je však bariéra, dokud nebudou vzkříšeni v den vzkříšení.“
(Al-Mu’minun, 23/99-100).
Tento verš jasně a jednoznačně vyjadřuje, že návrat na Zemi je naprosto nemožný. V něm se také zdůrazňuje, že touha po návratu na Zemi je pouhý prázdný výkřik.
„Je to jen prázdné slovo, které nic neznamená.“
bolo nařízeno (6), čímž se poukazuje na to, že Bůh takový slib neudělal a že tato prosba nikdy nebude vyslyšena.
„A za nimi je bariéra, dokud nebudou vzkříšeni v den vzkříšení.“
Tento výraz také naznačuje, že až do dne, kdy budou vzkříšeni, bude před nimi bariéra (7) (překážka, která jim brání vrátit se na svět), a tak budou v jiném životním rozměru mezi světem a posmrtným životem, a nebudou se moci vrátit na svět.
„Stejně jako se dítě, které opustilo mateřské lůno, nemůže do něj vrátit, tak se ani duše, která opustila tento světský život a vstoupila do života v hrobě, nemůže z něj vrátit zpět.“
(8) Slovo „berzah“ v tomto verši taktiež naznačuje, že sa na zem už nikdy nevrátíme.
Ibaľ, pochádzajúc z oblasti, kde je rozšírené presvedčenie o návrate do sveta,
„Musíme věnovat pozornost třem bodům, které jsou v Koránu jasně vysvětleny a které by neměly vést k žádné mylné interpretaci.“
po tom, co to řekl, v druhém bodě
„Podle Koránu je návrat do tohoto světa nemožný. Tato skutečnost je v následujícím verši vysvětlena velmi jasně.“
(9) a odkazuje na verš, který jsme uvedli výše.
Napriek tomuto jasnému vyhláseniu
„Tento verš hovorí o tom, že sa duša nevrátí do tela, z ktorého odišla, nie o tom, že sa nevrátí na svet.“
(10) alebo
„Není to důkaz, že reinkarnace neexistuje, ale spíše důkaz, že těm, kteří se chtějí neustále vracet do světa a napravit své chyby, je tato žádost zamítnuta.“
Nesrovnalost tvrdení, ako je to v (11), je zřejmá. V verši totiž nie je žiadny náznak, že by sa niekto chcel vrátiť do starého tela, ani že by ten, kto to povedal, prišiel na svet viackrát. Ak by táto požiadavka prišla od niekoho, kto prišiel na svet viackrát, potom by odpoveď znieť:
„Vždyť byl do světa poslán už stokrát?!“
Používal se podobný styl. Podobně je v jednom verši, kde vyjadřuje lítost popírač, zodpovězeno:
„Copak jsme vám nedali dostatek času na přemýšlení, aby se nad tím zamyslel každý, kdo má rozum?! A přece k vám přišel i prorok, aby vás varoval.“
(Fâtir, 35/37).
V tomto verši se také zmiňuje, že člověku je dána délka života, která mu stačí k přemýšlení a k přijetí poučení, a ne o opakovaném příchodu na svět. Je tedy uvedeno, že každému člověku je dána – dlouhá či krátká – doba, která mu stačí k poučení a k přemýšlení. Kdyby tato doba nebyla dostatečná a bylo potřeba opakovaného příchodu na svět, tato formulace by se ve verši nepoužila.
Existujú aj iné verše podobné vyššie uvedenému:
„Že na ně přijde trest a že nevěřící
„Našeho Pána, dej nám ještě trochu času, abychom se mohli k tobě obrátit a poslušně tě následovat.“
„Varujte lidi před dnem, kdy to řeknou.“
(Ibráhím, 14/44),
„Až k vám nepřijde smrt, vynakládejte z toho, čím jsme vás obdařili, na cestu k Alláhovi! Až k vám smrt nepřijde, pak:“
„Ó, Pane můj, dej mi ještě trochu času, a uvidíš, jak budu konat dobro a stanu se z těch, kdo se bojí Boha!“
Aj keby to chcel povedať, Allah neodloží čas smrti nikomu, komu je určená. Allah vie o všetkom, čo robíte.“
(Al-Munafiqun, 63/10-11).
Tieto verše ukazujú, že sa do sveta nevraciame. Pretože ak má reinkarnácia za cieľ dokončenie vývinu, tak ak je toto tvrdenie pravdivé, nemalo by sa tomu, kto o to žiada, poskytnúť šanca stať sa spravodlivým?! Avšak nie je dovolené ani odloženie smrti, natož návrat do sveta. Tento stav:
„Bůh nikdy neodloží smrt toho, komu je čas zemřít…“
Je to jasně uvedeno v tomto verši. Následující verš tuto myšlenku také podporuje:
„Když nastane čas, který určil Bůh, už se to nedá odložit.“
(Nuh, 71/4).
Tieto verše jasne uvádzajú, že reinkarnácia neexistuje. Pretože keďže zomierajúcemu nie je odročený čas smrti ani mu nie je poskytnutý dodatočný čas, po príchode smrti už takáto požiadavka nemôže byť nikdy splnená. Ak by bola takáto požiadavka splnená, musela by byť splnená pred smrťou.
Až do doby, kdy jim Bůh znovu nedovolí vrátit se na svět, není pro lidi možné takového cíle dosáhnout vlastními úsilím a snahou. Jak je uvedeno v tomto verši:
„Ať už uvidíme, co dokážete, až se duši dostane do krku! Vy, kteří jste přítomni u umírajícího, budete jen přihlížet. My jsme mu však bližší než vy, ale vy to nevidíte. Takže, pokud nemáte co předložit na onom světě, a pokud jste ve svých tvrzeních důslední, tak přece jen vraťte tu odcházející duši zpět!“
(Al-Waqi’ah, 56/83-87).
Tento styl vyjadrenia, ktorý hovorí o tom, že nie je možné sa do sveta vrátiť, úplne zatvára dvere nádeje v tomto smere.
b. Zamítnutí žádosti o návrat na Zemi v den konce světa
V tomto verši je zmíněno, že popírači, když budou na konci časů konfrontováni se svými skutky, si budou přát vrátit se zpět do světského života, ale tato touha bude pouhým prázdným přáním:
“…
„Kdybychom jen měli teď nějaké přímluvce, kteří by se za nás přimluvili, nebo kdybychom se mohli vrátit zpátky na svět a dělat něco jiného, než co jsme dělali.“
Zničili sami sebe a to, co vymysleli, se rozplynulo.“
(Al-A’raf, 7/53).
Tento verš taktiež odmieta žiadosť popieráčov, ktorú vyslovili na súdnom dňu, aby sa mohli vrátiť späť na zem. Uvádza, že pre nich už nebude ani patróna, ani možnosti vrátiť sa späť na zem.
c. Odmítnutí žádosti o návrat na Zemi během pohledu do pekla
“… Nebo až uvidí trest,
„Kéž bych měl ještě jednou šanci se vrátit a být na té správné straně.“
„Ochraňujte se před dnem, kdy to řekne.“
(Zümer, 39/58),
„Ať jsou zastaveni před ohněm,
„Ach, keby sme boli poslaní späť na zem, aby sme už viac nepokazili verše nášho Pána a stali sa z nás veriaci!“
Keby si to viděl! Nie! To, čo skôr skrývali (hriechy), sa im zjavilo. Aj keby boli poslaní späť na zem, určite by znova robili to, čo im bolo zakázané. Oni sú určite lháři.“
(Al-An’am, 6/27-28).
V tomto verši
„Aj keby boli poslaní na zem, určite by znova robili to, čo im bolo zakázané. Oni sú rozhodne lháři.“
Toto tvrdenie je z hľadiska nášho problému mimoriadne dôležité. Pretože týmto tvrdením sa uvádza, že aj keby boli títo ľudia hypoteticky poslaní späť na zem, robili by stále tie isté veci a páchali by činy, ktoré Boh zakázal, čímž sa zdôvodňuje, prečo sa ľudia na túto zem už neposielajú.
Jeho moudrost byla zjevněna.
d. Odmietnutie žiadosti o návrat na Zem z pekla
„
„Ó, náš Pane! Vypusť nás z pekla! A pokud se vrátíme k našim starým zvyklostem a hříchům, pak jsme skutečně nespravedliví.“
„Rozkázal, aby sme umlčeli, aby sme neprozradili, čo sme videli!“
(Al-Mu’minun, 23/107-108).
„Ó, náš Pane, daj nám sílu, aby sme mohli konat tie dobré skutky, ktoré sme doteraz nekonali.“
(Fâtir, 35/37),
„Ti, kteří se (zlovolníkům) podvolují, říkají:
„Ach, kdybychom se jen mohli vrátit zpět na svět, abychom se od nich (zlých lidí) mohli odvrátit a vzdálit, tak jako se oni odvrátili a vzdálili od nás!“
A tak jim Bůh ukáže, co udělali, jako zdroj lítosti a zármutku, a oni se z ohně nedostanou.“
(Al-Baqara, 2/167).
Tento poslední verš oznamuje, že ani jejich žádost o návrat do světa, ani jejich touha zemřít a zbavit se pekelných muk nebude uspokojena, ale naopak, že v pekle budou nesmrtelně existovat navždy.
Jak je vidět, ve všech čtyřech případech byly žádosti hříšníků a popíračů, kteří chtěli vrátit se zpět na svět, jednoznačně odmítnuty a jasně uvedeno, že k něčemu takovému nedojde. Proto je zřejmé, že snaha o nesprávné výklady a interpretace těchto jasných veršů, aby se jim vkládal opačný význam, je velmi chybným jednáním.
Zde,
„Když je nemožné vrátit se zpět na Zemi, proč si to přejí?“
Na otázku, která by mohla v této souvislosti vyvstat, můžeme odpovědět takto: Jejich přání je buď proto, že nevědí, že je něco nemožné, nebo proto, že i když vědí, že je to nemožné, chtějí vyjádřit své nesmírné lítosti. Protože i něco nemožného lze přát.12 Můžeme si to také představit tak, že i když vědí, že se nemohou vrátit zpět do světa, nemají jinou možnost, jak se dostat z hrozné situace, ve které se ocitli, a proto musí přát něco nemožného, i když vědí, že je to nemožné.
B. Další verše, které popírají návrat na Zemi
Okrem vyššie uvedených veršov existuje mnoho ďalších, ktoré výslovne alebo implicitne hovoria o tom, že sa na svet nevrátíme. Teraz sa pokúsime predložiť to, čo sme z týchto veršov dokázali vyvodzovať.
„Nevidí snad, že jsme zničili tolik národů před nimi? Ti se už nikdy nevrátí.“
(Jásín, 36/31)
Tento verš jasně uvádí, že lidé, kteří byli zničeni, se do světa po smrti nevrátili. Pokud se předpokládá, že zničené národy byly lidé s nedostatky, duchovně nedokonale rozvinutí, pak je tento verš silným důkazem proti reinkarnaci. V jiném verši se v tomto smyslu říká:
„Je zakázáno vracet se do města, jehož obyvatele jsme zničili.“
(Al-Anbiyā, 21/95)
bylo to oznámeno s výslovným zakázáním návratu do světa, což bylo zdůrazněno použitím slova haram (což v arabštině znamená zakázané).
je to haram,
tj.
je zakázáno
Tímto prohlášením byly všem, kteří v to doufali, zavřeny všechny dveře naděje na návrat do světa.
„Bůh vás přivedl na svět z mateřských lůken bez jakýchkoli znalostí.“
(Nahl, 16/78)
Tento verš je silným argumentem proti reinkarnaci. Podle zastánců této myšlenky je totiž lidské znovuzrození na světě určeno k duchovnímu vývoji. Aby k tomuto vývoji mohlo dojít, je nutné, aby existovala zkušenost z předchozího života. Tento verš však jasně uvádí, že k ničemu takovému nedochází a že novorozené děti přicházejí na svět bez jakýchkoli znalostí.
Po tom, co sú posledné verše súry Al-Waqi’ah venované popisu stavu lidí v okamžiku smrti,
„(Ten, kdo zemřel) jestliže patřil k těm, kteří jsou blízcí Bohu, jestliže patřil k těm, kteří jsou v pravé cestě, a jestliže patřil k těm, kteří popírali a byli v bludu…“
(Al-Váki’a, 56/88-94)
V Koránu je uvedeno, kam lidé po smrti zamíří, ale nebylo zmíněno, že ti, kteří se neprovinili a jsou hříšní a nedokonalí, se vrátí zpět na svět. Naopak, bylo oznámeno, že místo pro ty, kteří popírají a bloudí, je peklo:
„A jestliže je z těch, kteří popírají a bloudí, čeká ho hostina z vroucí vody a vstup do pekla.“
(Al-Váki’a, 56/92-94).
Podobná situace je popsána i v tomto verši, který pojednává o konci světa a rozdělení lidí do skupin podle jejich skutků:
„V den, kdy nastane zánik světa, se lidé rozdělí: ti, kteří věřili a konali skutky spravedlivé, budou v rájských zahradách radovat se. Ti, kteří popírali a popírali naše znamení a popírali, že dojde k posmrtnému životu, budou potrestáni.“
(Rim 30,14-16).
Ako je vidieť, ani v týchto veršoch, ktoré hovoria o rozdelení ľudí do rôznych skupín, sa nehovorí o návrate na Zem.
Podobný obraz je vykreslen aj v nasledujúcom verši:
„Kdo přichází k Pánu svému jako hříšník, pro toho je připraveno peklo… Kdo však přichází jako věřící, který konal skutky spravedlivé, pro toho jsou připraveny nejvyšší stupně: zahrady věčného trvání, pod nimiž tečou řeky! To je odměna těch, kteří očistili svou duši!“
(Tâ-hâ, 20/74-76).
Jak je vidět, ani v tomto verši, který popisuje stav člověka po smrti, se nemluví o žádném jiném místě než o nebi a pekle, ani o návratu na Zemi.
O nebeských oby̛vateloch
„Tam (v ráji) neochutnají smrt, jen tu prvotní smrt.“
V ajete (Duhan, 44/56) je uvedeno, že smrt nastává pouze jednou. Proto je tímto ajetem popřena reinkarnace, která vyžaduje několik nebo mnoho smrtí.
„Každá duše ochutná smrt. Potom se k nám vrátí.“
(29/57)
V tomto verši se také zmiňuje o tom, že zemřelí se vrací k Alláhovi, a ne do světa.
„Kdyby Bůh lidi soudil podle jejich skutků, nezůstal by na zemi žádný živý tvor. Ale on jim to odkládá na určitou dobu. A když nastane jejich čas, nemohou se ani o okamžik opozdit, ani se o okamžik předběhnout.“
(Nahl, 16/61)
Tento verš také vyjadřuje, že tento svět není místem odměny a trestu, a že lidé se s plnou mírou setkají s důsledky svých činů v jiném světě.
„On to je, kdo stvořil člověka z vody a učinil z něj rod a příbuzenstvo…“
(Furkan, 25/54)
Skutočnosť, že sú ľudia spájaní rodinnými a príbuzenskými väzbami, ako je uvedené v tomto verši, taktiež popiera reinkarnáciu. Pretože podľa tejto teórie by otca mohlo zajtra znova narodiť jeho vlastné dieťa, alebo zomreté dieťa by sa mohlo narodiť v inej rodine a – ak by sa zrodilo ako chlapec – sa oženit so svojou vlastnou sestrou, alebo – ak by sa zrodilo ako dievča – sa vydat za svojho vlastného brata!
Vyjadřující nadměrnou zálibu Židů v pozemském životě
„Jeden z nich ho požádal, aby mu dal tisíc let života.“
(Al-Baqara, 2/96)
Tento verš také potvrdzuje, že reinkarnácia neexistuje. Inak by sa v ňom hovorilo o túžbe po návrate na zem, a nie o tisícročnej životnej dobe. Ďalší vývoj verša je v tomto ohľade ďalším dôkazom. Pretože v ňom ďalej…
„Dlouhý život ho nezachrání před potrestáním.“
Týmto výrokem je popřít tvrzení, že prodloužení života opakovaným návratem na svět vede k lidskému pokroku, a poukazuje se na to, že dlouhý život není zárukou evoluce.
Okrem všetkých týchto veršov obsahuje Korán mnoho ďalších, ktoré hovoria o konci sveta, o fyzickom vzkriesení po smrti, o večnom trvalom treste v pekle a o tom, že neveriaci nebudú odpustení. Tieto verše svojím významom popierajú reinkarnáciu a oznamujú, že tento jednorazový život na zemi sa končí smrťou a začína večný život. Napríklad,
„Až vás jednou zavolá, abyste vstali z mrtvých, vstanete z hrobů.“
(Rum, 30/25)
„A v tom okamžiku už vyběhli z hrobů a spěchali k Pánu svému.“
(Jásín, 36//51)
V veršech, jako je tento, je jasně uvedeno, že vzkříšení nastane po konci světa, vzkříšení z hrobů, a že duše se tak nepřesune do jiného těla. Takové verše jsou jasným důkazem, že reinkarnace neexistuje. Protože tvrzení o reinkarnaci je v rozporu s těmito přesvědčeními. Proto ti, kteří toto tvrzení přijímají, nepřijímají tělesné vzkříšení.(13) Tvrdí, že peklo není věčné.
Kósmické důkazy a verše, které ukazují, že vesmír není věčný a nekonečný, jsou také argumentem proti reinkarnaci. Pretože podle tvrzení zastánců reinkarnace tento svět nemá ani začátek, ani konec. To znamená, že apokalypsa nenastane a tento svět bude takto pokračovat navždy. Toto tvrzení popírají verše Koránu, stejně jako současná věda, která předpovídá, že brzy nebo později nastane apokalypsa v kosmickém měřítku, která naruší tento řád.14
Jak je vidět, mnoho veršů jasně uvádí, že se na svět nevracíme, a mnoho dalších veršů poukazuje na to, že toto tvrzení není pravdivé a je nesourodé.
POZNÁMKY POD ČAROU
1- Munír Ba’lebekkí, el-Mevrid-90, 24. vyd., Dâru’l-İlm li’l-Melâyîn, Bejrút, 1990, s.773;
2- Používa sa na transmigráciu, najmä do tela zvierat. (pozri James Thayer Addison, La Vie Apres LaMort Dans Les Croyans De L‘ Humanite, Paríž, 1936, str. 87, 92, 125.)
3- Gérrard Encausse Papus, Reinkarnácia, Istanbul, 1999, s. 20, 104; René Guénon, Chybné spiritualistické učenie (L’Erreur Spirite), preložil L. Fevzi Topaçoğlu, İz Yayıncılık, Istanbul, 1996, s. 179, 180. Pre bližšie informácie o týchto konceptoch pozri tamtéž, s. 179-185. Etymologický význam transmigrácie je migrácia, prechod duše, prechod do inej bytosti (pozri Saraç, s. 1413). Na Západě sa používa pre prechod do iného tela, najmä do tela zvierata (pozri James Thayer Addison, La Vie Apres La Mort Dans Les Croyans De L’Humanite, Paríž, 1936, s. 87, 92, 125).
4- Bedri Ruhselman. Duše a vesmír, Vydavatelství Duše a hmota, Istanbul, 1977, s. 152; Sinan Onbulak. Duchovní jevy a život po smrti, Vydavatelství Dilek, Istanbul, 1975; Necati Tarıman, „Co je to reinkarnacionista?“, Türkiye Günlüğü, číslo 45, březen-duben 1997, s. 228.
5- Zde se pokusíme znovu prozkoumat a prezentovat toto téma, které jsme v naší práci „Reinkarnace ve světle Koránu“ probrali z různých úhlů pohledu.
6- Ibn Ašur, Tefsiru‘-Tahrir ve’t-Tenvir, Daru’t-Tunusiyye, tsz., XVIII, 123.
7- O berzachu, o ktorom sa zmienkuje verš, sa od spoločníkov proroka a jeho následovníkov zachovali tieto názory: závoj mezi smrtí a vzkříšením, závoj mezi světem a posmrtným životem, překážka bránící návratu mrtvých na svět, odklad až do konce světa… (Maverdi, en-Nüket ve’l-Uyun, Bejrút, 1992, IV, 66-67).
8- Celal Kırca, Kur’ân a člověk, Marifet Yay., Istanbul, 1996, s. 175.
9- Muhammad Iqbal, Obnova náboženského myšlení v isláme, Istanbul, 1984, str. 160.
10- Süleyman Ateş, Modern výklad Koránu, Yeni Ufuklar Neşriyat, Istanbul, 1991, VI, 118,
11- Yaşar Nuri Öztürk, Islám v Koráne, Nový rozměr, Istanbul, 1994, str. 312.
12- Meraği, Tefsir, Daru İhyai’t-Turasi’l-Arabi, Bejrút, 1974, VII, 101.
13- Jako příklad viz Haluk Hacaloğlu, Život, smrt a posmrtný život, Ruh ve Madde Yayınları, Istanbul, 1996, s. 11, 26.
14- V této souvislosti viz Paul Davies, Poslední tři minuty, Varlık Yay., Istanbul, 1994, s. 30; Steven Weinberg, První tři minuty, Tübitak Yay., Ankara, 1996, s. 139; Lincoln Barnett, Vesmír a Einstein, Varlık Yay., Istanbul, 1969, s. 114 a násl.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
