Nahradí almužna (zakat) daň? Je možné místo placení daně vykonávat charitu?

– Jsem státní úředník a potřebuji si přivydělat, protože bez hotovosti se nemůžu ani oženit!!! Nemám koho požádat o půjčku, a když si vezmu úvěr z banky, tak k tomu přijdou úroky. Navíc musím zajistit pohodlný život mým rodičům, otec je 57 let a stále pracuje. Když to všechno vezmu v úvahu, úřednický plat nestačí a potřebuji si přivydělat, ale stát mi to bohužel nedovoluje, ani v rámci legálních aktivit. Rozumím zákazu obchodu, ale proč mi zakazuje, nebo zakazuje vůbec, propagovat své znalosti (jako konzultace)?

– Vzhledem ke všemu výše uvedenému uvažuji o tom, že budu prostřednictvím mého otce vykonávat konzultační činnost (nevím, nakolik je to přípustné), ale teď se mi objevuje problém s daněmi. Účetní mi spočítal, že i když nic nevydělám, budu muset měsíčně vynakládat 600-700 TL, z čehož 300-400 TL půjde na sociální zabezpečení (Bağkur) a 100 TL na účetního. Jinými slovy, daň, kterou platím státu, je 150-200 TL, tak proč ji platím já a proč musím navíc platit i na sociální zabezpečení a účetního? Proč se musím znovu registrovat do sociálního zabezpečení (Bağkur), když je můj otec již pojištěný? Vzhledem k tomu všemu, co jsem popsal, bych se rád zeptal:

1. Místo placení daní mohu měsíčně věnovat peníze na charitu, například 150-200 TL chudým lidem? Platí to jako náhrada daně?

2. Proč je neplatenie daní haram (zakázané)? Štát si vyberie dane, ak chce, a ak nechce, tak nie. Môže kedykoľvek zaviesť novú daň, kedykoľvek vyhlási milosrdenstvo alebo zruší daň. V tomto prípade sa zdá, že štát sám rozhoduje o tom, či je niečo haram alebo halal, čo je samozrejme nesprávné!

– Omlouvám se, je to trochu dlouhé, ale nevím, na koho se obrátit, a jsem velmi zdecimovaný. Snažím se něco udělat v oddělení pro halal, ale neustále mi někdo brání. Byl bych vděčný, kdybyste mě podrobně informovali. Kéž vám Bůh žehná.

Vážení bratři a sestry,

V první otázce


„…místo placení daní mohu měsíčně věnovat peníze na charitu, bude to platit místo daní? (kdybych dal 150-200 TL chudým)“

Upozorňujeme, že je to takto napsáno:

Dar, který někdo dobrovolně a z charitativních důvodů věnuje, nemůže nahradit daň, kterou je povinen platit státu.

Protože zatímco principy daní stanovuje stát, ten, kdo dobrovolně přispívá na charitu, sám určuje výši svého příspěvku. Nicméně, daně jsou jedna věc a charitativní příspěvky jsou věc jiná.

V druhé otázce


„Stát si vybírá, zda bude vybírat daně, nebo ne. Může kdykoli zavést novou daň, kdykoli vydat prominutí nebo daň zrušit. V takovém případě se stát nestává – nedejbože – rozhodčím o tom, zda je něco harám (zakázané) nebo halal (povoleno), že?“

Dovolte nám, abychom vás upozornili na to, že jste napsali:

Daň je občanská povinnost, zatímco almužna je náboženská povinnost.

Ďalej zekát a daň; povinnost, základný cieľ, sadzba, výška a miesta, kde sa má použiť.

(Al-Tawbah, 9/60)

v tomto ohľade se odlišují. Preto dane zaplatené státu nemohú nahradit almužnu (zakát). Je nutné almužnu (zakát) poskytnout zvlášť.

(I. Medzinárodný kongres o aktuálnych problémoch islamského obchodného práva, Konya, 1997, 996; Karadavi, Fıkhu’z-Zekat, Bejrút 1393/1983, II, 1118).

Daňové úniky sú neprijatelné.

Ten, kdo daňové úniky provádí, nese odpovědnost ve výši částky, o kterou daňové úniky provedl.

V islámu existuje daň.

Zat, desátok a almužna, dane s náboženským významom, sa vyberali iba od moslimov; z dane na ochranu (džizja) a z dane za pozemky (haráč) sa vyberali od nemuslimov. Okrem toho štát v čase potreby vyberal rôzne dane pod rôznymi názvami. Tie však boli vynakladané na rôzne účely. Sadzby daní sa všeobecne pohybovali v rozmedzí 2,5 % až 10 %.

Zákát je finanční akt zbožnosti, který byl v době proroka Mohameda (s.a.v.) vybírán státní mocí a rozdělován mezi osm skupin, které jsou stanoveny v Koránu.

(Al-Tawbah, 9/60, 103)

V dnešní době se almužna (zakat) nevybírá státní mocí a daně, které stát vybírá, se nevydávají na osm skupin zmíněných v Koránu, ale na veřejné služby. Proto daně, které se dnes platí státu, nemohou nahradit almužnu (zakat) a nelze je ani započítat do almužny (zakat).

Finanční povinnosti uložené jednotlivým osobám za účelem zajištění obecného prospěchu a plnění státních úkolů.

„daň“

říká se. Státy se snaží prostřednictvím daní spravedlivě rozdělit náklady na veřejné služby, jako je zdravotnictví, vzdělávání, bezpečnost a podobně, mezi občany a tyto služby poskytovat. Jak je z výše uvedeného patrné, ačkoli almužna a daně mají některé podobnosti, liší se v místech výdajů, proto je

„Platím dane, preto nemusím platiť almužnu.“

Nemůže tak říci. Platbou daní se nemůže zbavit povinnosti platit almužnu. Platba daní je občanskou povinností.



Osoby, které neplatí daně, alebo podávajú nepravdivé daňové priznania s cieľom daňovým podvodom, sú zodpovedné nielen z právneho hľadiska, ale aj z hľadiska náboženského.

Stejně jako je hřích dělat věci, které náboženství zakazuje, je hřích i souhlasit s jejich prováděním a pomáhat při nich. Proto, pokud má člověk alternativní možnosti, jak si legálně vydělat peníze, není dovoleno vydělávat si peníze prováděním věcí, které náboženství zakazuje.

Zjednodušeně řečeno, z náboženského hlediska není pro muslima přípustné daňové úniky, ani s nimi souhlasit.

Inými slovami, nelegálne pracovať a daňovým podvodom poškodzovať štát znamená poškodzovať práva nie jedného človeka, ale celej spoločnosti. Nerespektovanie zákonov, ktoré štát stanovil v oblasti obchodu, alebo podvod v tomto ohľade, daňové podvody alebo úplné neplatenie daní je porušením práv druhých a z náboženského hľadiska je to neprijateľné. Preto je dovolené oznamovať osoby, ktoré podvádzajú na daniach.

S pozdravem a modlitbou…

Islám v otázkách a odpovídích