– Podľa nášho náboženstva má každá vec svoje pravidlá, existujú teda pravidlá a zásady, na ktoré je potrebné dbať pri odvádzaní almužny (zákátu)?
Vážení bratři a sestry,
Pravidlá a zásady, ktoré je potrebné dodržiať pri platení zekátu, možno zhrnúť takto:
1.
Moslim plní povinnost almužny (zakát) iba pre potešenie Alláha, bez prejavovania sebaúcty a bez zbytočného trápenia druhých.
(Al-Baqara 2/261-265)
2.
Muslimský poplatník platí almužnu z čistého a legálního výdělku a z najkvalitnějšího druhu svého majetku.
(Al-Baqara 2/267)
3.
Podľa Hanefského učenia
Je lepší, aby byla almužna (zakat) rozdávána tajně, aby nedošlo k poškození cti příjemce a aby se zabránilo podezření z projevování se.
(Al-Baqara 2/271)
Podľa šafiitskej a hanbalitskej teológie
naopak, aby se i ostatní lidé inspirovali k tomuto aktu zbožnosti, měl by být dar na chudé veřejně vyjádřen.
4.
Je nejlepší, když se náboženské povinnosti plní včas, a pokud neexistuje omluva, nemělo by se s platbou almužny (zákátu) otálet.
5.
Ten, kdo má povinnost platit almužnu (zakat), by měl zjistit, kdo je nejvíce způsobilý a má na ni nárok.
(Al-Baqara 2:273)
6.
Za najlepší sa považuje, aby sa zekát najprv vyplácal príbuzným, ktorým je možné zekát poskytnúť, a následne ostatným blízkym, susedom a okolí.
7.
Pri rozdeľovaní zekátu sa upřednostňují chudí v mieste, kde sa majetok nachádza/bol zarobený.
8.
Je lepší, aby ten, kdo dává almužnu, neprohlásil, že je to zekát. Není nutné, aby zekát osobně poskytoval ten, kdo ho dává, ale může být vyplacený prostřednictvím zástupce nebo instituce.
A z toho, čím jsme je obdařili, dávají almužnu.
(Al-Baqara 2/3)
Z výše uvedeného verše Bediüzzaman vyslovil následující závěry ohledně podmínek, které je třeba dodržovat v souvislosti se zekátem, almužnou a dalšími darovanými prostředky:
„Životopis této věty poukazuje na pět podmínek přijetí almužny.“
Prvý požadavek:
Dávať almužnu v takovom rozsahu, aby sme sami neboli odkázaní na almužnu,
A z toho
v podobe
od
i teb’îz vyjadřuje tuto podmínku.
Druhý předpoklad:
Nejde o to, vzít od Aliho a dát Veliemu, ale spíše o to, dát z vlastního majetku. Podle této podmínky
Poskytli jsme jim obživu.
vyjadřuje slovo. Znamená to „Dávejte z toho, čím vás živí“.
Tretí požadavek:
Je to nevděčnost. Za této podmínky
Rozdělili nám (rozdělili nám jídlo/potravu)
v
NÁ
slovo naznačuje. To znamená: „Já vám dávám obživu. Nemáte mi za vděk, že dávám ze svého majetku mému služebníkovi.“
Štvrtá podmienka:
Dej to takémuto, aby to utratil na uživenie. Dar, který se utratí na rozmařilost, není přijat. Pod touto podmínkou.
VYDÁVAJÚ
označuje výslovnost.
Piatá podmienka:
Je to dar, který je věnován ve jménu Alláha,
Poskytli jsme jim obživu.
vyjadřuje. To znamená,
„Vlastnictví je mé; musíte mi ho dát pod mým jménem.“
Spolu s těmito podmínkami existuje i rozšíření. To znamená,
Charita se dá vykonávat nejen majetkem, ale i vědomostmi, slovy, činy a radou.
Práve tento večer
z čeho
v podstatě
Čo
označuje obecnost. A táto veta sama o sebe označuje obecnost, lebo je absolútna, vyjadruje všeobecnosť.Vždyť v tej krátkej vete, ktorá vyjadruje almužnu, nám s piatimi podmienkami daruje široký kruh poznania a umožňuje nám ho vnímat v celej jeho podobe.
(pozri: Slova, Dvadsatpätá slovo, Prvá šule)
Pre viac informácií kliknite sem:
– Komu se má dávat almužna (zakát) a kam se má dávat? Na podporu sdružení…
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
