– V 68. verši súry Zümer se píše: „Až bude zatroubeno do trubky, zem i nebe a vše, co je v nich, padne a zemře, s výjimkou těch, které Bůh zachrání.“
– Mohli byste mi vysvětlit výraz „kromě toho, co si Bůh přeje“ v tomto verši?
Vážení bratři a sestry,
Súra Zümer, verš 68:
„A bylo vhúknuto do trubky. A vše, co bylo na nebesích a na zemi, zkolabovalo a zhynulo, s výjimkou toho, co si Bůh přisvojil. Potom bylo vhúknuto do trubky znovu. A hle, všichni vstáli a dívali se.“
Vysvětlení verše:
V tomto verši se zmiňuje
„saika“
v praktických výkladových textech většinou
„Zomře hrůzou.“
byl interpretován jako.
(Například viz Rází, XXVII, 18; Šavkání, IV, 544)
Uvádí se, že od vlivu truby jsou vyjmuti velcí andělé Jibril, Mikail a Azrael; v některých zprávách jsou k nim přidáni další andělé, jako je anděl Ridvan, ti, kteří nesou trůn, a ti, kteří slouží jako strážci v nebi a pekle.
(por. Kurtubí, XV, 268-269; Šavkání, IV, 544); (por. Diyanet Tefsiri, Kur’an Yolu: IV/550.)
Súvisiace hadíty:
„Mezi dvěma dechy jsou čtyřicet…“
Potom se ho zeptali Abu Hurajru (r.a.):
— Je to čtyřicet dní?
— Nevím, řekl.
— Je to čtyřicet let?
— Nevím, řekl.
— Je to čtyřicet měsíců?
— Nevím, řekl.
„Všude na lidském těle se bude všechno rozkládat a rozpadat, ale v oblasti kosterního ocasu…“
(mikroskopicky malé kuličkovité)
Kosti nehnijú. Lidé vzniknou z té kosti a z ní se stanou.»
(Búhárí, Tafsír 3/39, 1/78; Muslim, Fitán 141)
Podle zprávy Abu Hurajry (r.a.) prorok Mohamed (s.a.v.) řekl:
«Andělovi Gabrielovi, v 68. verši
„Kromě toho, co si Bůh přisoudí“
když jsem se zeptal, koho tím myslí,
„Oni sú mučeníci…“
odpověděl.
(Abu Ja’la: Tento hadís je slabý.) (Pozri Celal Yıldırım, Vysvětlení Koránu ve světle vědy, Anadolu Yayınları: 10/5278.)
Súra Al-Naml, verše 87–89:
V den, kdy bude zatroubeno do 87. trubky, se všichni, kdo jsou na nebi a na zemi, kromě těch, které Bůh chce, zmocní hrůza. Všichni přijdou k němu s pokornými krkmi.
88.
Vidíš hory a myslíš si, že jsou nehybné. Ale ony se pohybují jako mraky. To je dílo Alláha, který všechno pevně stvořil. On jistě ví, co děláte.
89.
Kto přijde s dobrou vůlí, tomu bude dáno něco ještě lepšího a v ten den se budou moci spolehnout na to, že se nebudou bát.
Vysvětlení příslušného verše:
V den, kdy bude zazníat zvuk trubky, nastane velká apokalypsa!
SUR,
Někteří to vysvětlují tak, že „vâv“ je zde spojka, a „suver“ je množné číslo slova „suret“, podobně jako „suver“, a že „nef“ znamená vdechnout do obrazů život. Pokud by to tak bylo, mělo by se říci „v jeho zájmu“. Nicméně v jiném verši…
„A potom, když do něj znovu vdechl život“
(Zümer, 39/68)
Keďže je použitá mužská jednotné číslo zájmena, toto významové vysvětlení nemôže byť správné. Niektorí to považovali za symbolické, a tvrdili, že ide o metaforu, v ktorej je vzbudzovanie mŕtvych z hrobov na súdný den porovnávané s trúbením, ktoré sa používa na mobilizáciu armády.
Podľa väčšiny výkladových teológů, ako je uvedené v niektorých hadítech.
Sûr je niečo ako dlhý roh, do ktorého bude zatúkané trikrát.
:
První,
„dýchnutí prostoru“
„To znamená, že to nedokážu vydržet, že mě to děsí.“
Za druhé,
„dýchnutie smrti“
jinými slovy, dech zániku.
A třetí je
„Zvonění na zkázu“
, to znamená vzletové foukání.
A anděl, který s tímto úkolem byl pověřen, je Isráfíl. Jak je vysvětleno v tomto verši, při prvním výdechu, neboli nefhě-i feza, se každý na nebi i na zemi, kromě těch, které Bůh vyjádřil z této výjimky, bude třást hrůzou.
V súre Zumar
„Až bude zatroubeno do trubky, zemřou všichni, kdo jsou na nebi i na zemi, s výjimkou těch, které Bůh chce zachránit…“
(Zümer, 39/68) a
Podľa toho, čo je určené, v druhom, zničujícím vánku, zanikne a zemře vše, kromě těch, které si Bůh přisoudí.
„…Až se do něj znovu vdechnout, hned vstoupí a budou stát v úžasu.“
(Zümer, 39/68)
a
„A v tom okamžiku uvidíte, jak vstanou ze svých hrobů a poběží k Bohu, svému Pánu.“
(Jásín, 36/51)
Podľa veršů Koránu, pri treťom vánku, nefha-i kıyam, vstanú z hrobov a poběží na den soudu.
V hadíse, který zprostředkoval Tirmizí od Abú Saíd al-Hudrího (r.a.) a označil ho za hasen (dobrý), Prorok (s.a.v.) řekl:
„Jak se mohu radovat a veselit, když držitel trubky má trubku u úst a čeká na povel, kdy má do ní zatroubit?“
řekl. To se jeho společníkům zdálo velmi těžké. Pak prorok Mohamed řekl:
„Bůh nám stačí, on je ten nejlepší ochránce.“
(Alí Imrán, 3/173)
řekněte.“
nařídil.
FEZA:
Strach a úzkost, které člověka zmocní při pohledu na něco hrozného, znamenají být otřesen a znehybněn silným strachem. Výjimkou jsou však ti, které Bůh chce, a ti jsou v bezpečí před strachem. O tom, kdo to je, se různí názory, ale jisté informace chybí. Nejlepší je, jak je uvedeno v následujícím druhém verši…
„A v ten den se už nebudou bát.“
(Al-Naml, 27/89)
výrazu je, že má být vysvětlením toho.
On totiž ví, co děláte. Každý, kdo přijde s dobrým skutkem, bude mít ještě lepší odměnu, a ti, kdo přijdou s dobrými skutky, budou v bezpečí před hrůzou onoho dne, onoho dne zátahu, onoho dne vzkříšení.
(pozri výklad Elmalılıho)
„V den, kdy bude zaznít trouba, ti, kdo jsou v nebesích, budou v úžasu, s výjimkou těch, které Alláh chce. Všichni přijdou k Alláhovi pokorně.“
(Al-Naml, 27/87)
Tento verš je důkazem existence Suru. Kromě toho, některé hadíty přenášené od Proroka Mohameda (s.a.v.) podrobně vysvětlují jeho povahu.
Abu Ja’la al-Mawsiliho
Músnad
V knize hadísů s názvem … je zaznamenán hadís, který vypráví Abu Hurajra (r.a.): Abu Hurajra říká: Jednoho dne s námi seděl Prorok (s.a.v.) a povídal si s námi. Všude kolem něj se shromáždil velký dav spolupracovníků. A řekl nám:
„Po stvorení nebes stvořil Bůh trúbu a svěřil ji Isrâfílovi (a.s.). Isrâfíl má ústa přiložená k trúbě a pohled upřený na Arš. Čeká na rozkaz, aby do trúby zatroubil.“
Abu Hurajra říká: Já,
„Ó, poslu Boží, co je to súra?“
zeptal jsem se. A on mi odpověděl:
„Je to nástroj, který vypadá jako roh.“
odpověděl. Já jsem zase,
„Co je to za věc?“
zeptal jsem se. A on odpověděl:
„Je to něco nesmírně velkého. Přísahám na Alláha, který mě poslal, abych hlásal pravdu, že nebesa a země jsou v jeho přítomnosti malé. Všechny se do něj vejdou.“
odpověděl…
Tento hadís sa ďalej rozvíja. Podrobne vysvetľuje všetko. Podľa tohto hadísu:
Trubka bude zaznejovat třikrát.
Pri prvom dýchnutí
Všetky bytosti sa otřesou strachem a hrôzou.
Pri druhom vánku
Celý vesmír bude obrácený vzhůru nohama a všechny živé bytosti zemřou. Bůh vytvoří nový řád.
(posmrtný život)
až nastane den vyúčtování,
tretím vdechu
Všetky duše mŕtvych sa vrátia do svojich telies a ožijú. A potom nastanú události súdu posledného dňa: zúčtovanie, posúdenie, váhy, šáfá’at (prosby za odpustenie), most Sirát, raj a peklo…
Koran popisuje hrôzu, ktorá nastane v okamihu, keď bude zaznieť zvuk trúby.
Tekvīr, Infitār, Inšikāk
a v iných obdobích poskytuje rozsiahlejšie správy:
„V ten den slunce zhasne, hvězdy zčernají a spadnou, hory se rozplynou, nejcennější desetměsíční velbloudi budou opuštěni a moře se rozvarí.“
(At-Takwir, 81/1-4, 6);
„Nebesa se roztrhnou, hvězdy se rozletí a moře se vylévají.“
(Infitár, 82/1-3);
„Nebesa se roztrhnou a podvolí se rozkazům svého Pána, země se rozprostře a vyloudí vše, co v sobě má, a podvolí se svému Pánu.“
(Inšikák, 83/1-4)
;
„Vznikne obrovský rámus, v ten den se lidé budou vrtět kolem ohně jako rozpadající se vrtule a hory budou vypadat jako rozházená barevná vlna.“
(Kária, 101/1-5);
„Země se třese hrůzou, vypuzuje své síly ven a člověk ve strachu volá: ‚Co se děje?‘“
(Zemetřesení, 99/1-3)
;
„V ten den nastane otřes, za ním bude následovat další, srdce se budou třást, lidské oči se skloní k zemi a oni řeknou: „Když se staneme rozpadlými kostmi, vrátíme se do svého původního stavu?“
(nebo).
V tom případě si pomyslí, že se to obrátí k jejich škodě. Jedním jediným výkřikem se všichni rozprchnou do roviny.“
(Nâziat, 79/6-14);
„V den, kdy bude zazníat trouba, přijdou všichni v oddílech, obloha se otevře dveřmi a hory budou odtaženy a zmizí jako iluze.“
(Nebe; 78/18-20)
;
„Zhasne světlo hvězd, roztrhne se obloha, hory se rozplynou jako vata.“
(Al-Mursalāt, 77/8-10);
„Když se oči oslní, měsíc se zatmí a slunce a měsíc se spojí, člověk si bude říkat: ‚Kam mám utéct?‘ Ale v ten den neexistuje žádné útočiště.“
(Kijámat, 75/7-11);
„Praví křesťané jsou jako divoké osly, které prchají před lvem.“
(Al-Muddaṣṣir, 74/50-51);
„Země a hory se otřesou, hory se stanou měkkými hromadami písku.“
(Al-Muzzammil, 73/14);
„Nebesa se rozplynou jako roztavený kov a hory se rozplynou jako rozpuštěná vata; žádný přítel se na svého přítele nezeptá.“
(Meâric, 70/8-10);
„Každá kojící žena, která uvidí tento otřes, zapomene na kojení, každá těhotná žena potratí, lidé budou jako opilí. Ale nejsou opilí, nýbrž je to kvůli síle Božího trestu.“
(Al-Hajj 22/1-2).
Duchy budou vdechovány do mrtvých těl.
tretí vánok
v okamžiku,
„S roztrúsenými pohledmi, rozprestretí ako cvrčky, vybehnú z hrobov k tomu, kdo je volá. Kacíři zvolajú: ‚Jaký to je těžký den!‘“
(Kamer, 51/8-9).
„V ten den, kdy vstanou z hrobů a budou spěchat, budou se tváří ztraceně a jejich tváře budou zahalené ponížením, jako by běželi k kamenným pilířům. To je ten den, který byl slíben.“
(Mearic, 70/43-44).
V uvedeném hadísi se říká, že v den, kdy bude zazníat zvuk trubky, budou se bát jak ti na nebi, tak ti na zemi, s výjimkou těch, které Bůh ochránil. Všichni přijdou k Bohu s pokorně skloněnou hlavou.
(Al-Naml, 27/87)
v tomto verši
Abu Hurejra se zeptal, kdo jsou ti, o kterých se říká, že jsou „těmi, které si Bůh přeje“. Vzpomínka na odpověď Proroka zní:
„Oni jsou mučedníci. Protože mučedníci jsou u Nejvyššího Boha živí. Bůh je ochránil před hrůzou, strachem a úzkostí dne zkázy. Strach a úzkost toho dne jsou pouze pro nevěřící, vzpurné a hříšné služebníky.“ Prorok pak stručně uvedl následující informace o zkáze a troubě:
„Po smrti všetkých živých tvorov sa anděl smrti Azrael postaví pred Boha a zvolá: ‚Bože, okrem tých, o ktorých si si prial, aby žili, zomreli všetci tvorovia, ktorých si stvoril na zemi a na nebi.‘ A Boh, hoci vedel lepšie ako ktokoľvek iný, kto zostal, sa ho spýtal: ‚Zostal tu ešte niekto živý?‘ Azrael odpovedal: ‚Bože, zostal si ty, nesmrtelný a vždy živý. Ty si večný a živý. A zostali aj andělé, ktorí držia pri zemi tvoj trón, Gabriel, Michael a ja.‘ Potom Boh na rozkaz zomrel aj anděl, ktorý držal trón. A Boh sa obrátil k Azraelovi a povedal: ‚Anděle, aj ty si ako ostatné moje stvorenia. Všetky moje stvorenia zomreli, tebe už nie je potreba. Ja som ten, kto stvoril a kto zabíja. Aj ty zomri.‘ A Azrael zomrel. Potom Yüce Allah…‘“
„Komu dnes patří tento majetek?“
Bude volať, ale nebude existovať žádná bytost, která by mu odpověděla; odpověď dá sám Alláh. „Dnes patří vláda Alláhovi, Jedinému a Všemohoucímu?“
Všemohúci Boh zmení nebesa a zem, stvorí nový svet a všetko bude rovné. Na Bohov hlas sa všetko vrátí do pôvodného stavu; ti, čo sú pod zemou, zostanú dole, a ti, čo sú hore, hore, a budú čakať na vzkriesenie. Na Bohov rozkaz bude z neba štyridsať dní pršať, a všetko bude zaplavené vodou. Potom Boh rozkáže telám, aby sa znovu oživili. Telá vzejdou zo zeme ako rastliny. Medzitým sa znovu oživí aj Gabriel a Michael. Potom Boh zavolá všetky duše. V ten deň prídu duše veriacich vo svetle a duše neveriacich v tme. Boh naplní Sur týmito dušami a rozkáže Izrafilovi. Izrafil splní rozkaz a zapíše do Suru. Duše vychádzajúce zo Suru naplnia priestor medzi nebom a zemou; potom Boh rozkáže, aby každá duša vstúpila do svojho tela. Potom, čo duše vstúpia do telies, sa zem roztrhne a každý vyjde zo svojho hrobu a začne kráčať k božskej prítomnosti.
„S roztržitými pohledy, rozprostření jako cvrčky, vyběhnou z hrobů, aby se vydali k tomu, kdo je volá.“
(Kamer, 54/8).
Podľa toho je Sur nástroj, o ktorého podstate nevieme nič, nepodobá sa žiadnym nástrojům na tomto světě, ale v hadítech je popisován jako trubka, kterou Izrafil (as) třikrát zatroubí v okamžiku zániku světa, aby zabil všechny živé bytosti, narušil řád vesmíru, poté založil nový svět a nakonec znovu oživil živé bytosti.
(pozri: Fedakar KlZMAZ, Šamilská islamská encyklopédia)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
