Vážení bratři a sestry,
Do 70. rokov 20. storočia bola jediným známým typom smrti nekróza. Ide o smrť, ktorá nastáva v dôsledku fyzikálnych alebo chemických faktorov, ktoré nie sú zakódované v genetickom programe organizmu. Vonkajšie fyzikálne alebo chemické faktory poškodzujú buněčnú membránu. V dôsledku poškodenia buněčnej membrány sa intracelulárne a extracelulárne ióny dostávajú mimo kontrolu, teda dochádza k narušeniu homeostázy v bunke. Poruchou vodnej a iontovej rovnováhy v bunke dochádza k zmenám v buněčných organelách, bunka opuchne a buněčná membrána sa rozpadne. V bunke s rozpadnutou membránou sa obsah cytoplazmy a lyzozomálne enzýmy uvoľňujú do extracelulárného prostredia.
Pri nekrotickom odumiraní buniek dochádza k rozpadu jadrového chromatínu, náhodným zlomeninám DNA, poškodeniu tkaniva a vzniku zápalu.
Smrť nastalá v dôsledku nekrózy je zvyčajne spôsobená neživými faktormi a nemá nič spoločné s genetickým programom organizmu. Preto materialistickí evolucionisti neprisudzujú smrť nastalú v dôsledku nekrózy Stvorcovi, ale jej príčinám a považujú ju za náhodný jav. V tomto omyle sa do určitej miery ospravedlňujú! Pretože materialistickí evolucionisti neveria v Boha, takého, akého ho opisuje Korán.
‚ho popisuje ako toho, kto má velebné jméno, jehož je ve vesmíru a ve všech příčinách, jehož vědomost a moc stačí na všechno, a který v tomto světě obvykle koná své skutky skrze příčiny, a který se nepodobá žádné stvořené věci, a jehož existence je zřejmá z jeho skutků.
Je zcela přirozené, že materialisté, kteří nemají takový pohled na Stvořitele, vnímají smrt v důsledku nekrózy jako výsledek příčin a náhodný, přirozený jev. Naopak muslim, který věří ve Stvořitele tak, jak je popsán v Koránu, přisuzuje smrt v důsledku nekrózy Bohu a díky tomu systém zůstává v rovnováze a pokračuje.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
