Vážení bratři a sestry,
1. (5727) –
Saíd ibn al-Hárís vypráví: „Slyšel jsem, jak Ibn Umar (radíallahu anhuma) říkal:“
„Vždyť vám nebylo zakázáno plnit sliby? Prorok Mohamed (s.a.v.) řekl:“
„Slib/oběť nic nezrychlí ani nezpomalí to, co má nastat. Pouze z ním se od chamtivce dostane majetek.“
[Buhárí, Kadr 6, Ejmán 26; Muslim, Nezr 3, (1639); Abú Dávúd, Ejmán 26, (3287); Nasájí, Ejmán 24, (7, 15, 16).]
.2. (5728)-
Abu Hurejra (nech je s ním Aláh spokojen) vypráví: „Posol Aláhův (Aláhova modlitba a pokoj s ním) řekl:“
„Sľub/obetina nezblíži synovi Adamovu nič, čo mu Boh neurčil. Sľub/obetina je však v súlade s osudom. Prostredníctvom sľubu/obetiny je od chamtivého odvzaté to, čo on sám nechce dobrovoľne odovzdať.“
[Buhárí, Kadr 6, Eyman 26; Muslim, Eyman 7, (1640); Abú Dávúd, Eyman 26, (3288); Tirmizí, Nuzúr 10, (1538); Nasáí, Eyman 25, (7, 16).]
Vysvětlení hadísu:
1.
První hadís, o kterém hovoříme, zrcadlí pouze odpověď na otázku, nikoliv samotnou otázku. Podle Hakimova Müstedreku a některých dalších zdrojů se k Ibn Umarovi (radjallahu anhuma) přiblížil jistý Mes’ud ibn Amr a položil mu otázku:
„Ó, Abu Abdirrahmane! Můj syn byl s Omarem ibn Ubajdulláhem ibn Ma’merem v Persii. Tam vypukla silná epidemie moru a taunu.
„Ak ma Bůh uchrání od tejto nešťasti a môj syn bude v poriadku, pôjdem pešky do Mekky a obehrom Kábu.“
„Vydal jsem slib, že pokud mi Bůh dá syna, budu oběhovat Kaabu. Pak se mi syn narodil, ale onemocněl a zemřel. Co mi máte k tomu říct (musím oběhovat Kaabu?)?“
spýtal sa. A na túto otázku odpovedal takto:
„Vždyť vám bolo zakázané plniť sľuby?“
Nakonec
„…Splň svůj slib!“
der.
2.
Učenci se neshodují ohľadne zákazu, o ktorom sa v tomto hadíse hovorí.
* Část z nich se držela doslovného výkladu hadísu a prohlásila, že nezr je nežádoucí.
* Část z nich také interpretovala hadís.
** Ibn al-Asír v knihe an-Nihája píše: „V hadísových textech sa zákaz plnenia prísaha opakuje. V tomto kontexte hadís zdôrazňuje plnenie prísaha a zakazuje podceňovanie záväzku, ktorý si človek sám na seba vzal prostredníctvom prísaha (tahzír). Keby význam hadísu znamenal zákaz plnenia prísaha, znamenalo by to zrušenie platnosti prísaha a vylúčenie nutnosti jeho plnenia. Pretože plnenie prísaha, na ktorého plnenie sa človek zaviazal, by sa stalo hriechom a nemuselo by sa plniť.“
(Vždyť splnění slibu je věcí, která je pevně stanovena v Koránu. Takže)
Vzhledem k tomu, že se jedná o hadís, měli bychom ho chápat takto: „Nezir jim sděluje, že jim nepřinese žádný přímý užitek, neodvrátí od nich žádné neštěstí a také nemůže změnit Boží předurčení.“
Říká:
„Neobetujte s myšlenkou, že oběťným slibem dosáhnete něčeho, co vám Bůh neurčil, nebo že oběťním slibem odstraníte něco, co Bůh právem rozhodl. Pokud jste však oběťní slib učinili bez takové myšlenky, splňte ho a splťte svůj dluh. Neboť je nutné dodržet to, co jste slíbili.“
Ibn Hajar v knize an-Nihaja zaznamenává i názory, které tvrdí, že tento názor, zaznamenaný v ní, sdíleli před Ibn al-Asírem i jiní učenci. Například Abu Ubayd řekl:
„Účelom zákazu a varovného tónu hadísu týkajúceho sa slibu nie je tvrdiť, že slib je hriešny čin. Keby bol slib takto zakázaný a hriešny, Bůh by nepožadoval plnenie slibu a nepochválil by tých, čo svoj slib dodržia. Naopak, podľa mňa je významom hadísu zdôraznenie vážnosti slibu, aby sa s ním nejednalo ľahkovážně, aby sa nezanedbávalo jeho plnenie a aby sa nezanedbávalo splnenie toho, čo bolo sľúbené.“
** Imám Málik,
Rozhodl, že je nežádoucí slíbit, že se bude něco dělat navždy. V takovém případě se tato činnost neprovádí s radostí.
** Ibn al-Mubarak:
„Slib, který se týká poslušnosti, je dobrý, ale slib, který vede k hříchu, je zavrženíhodný, harám.“
řekl.
** Niektorí vedci:
„Abych to proboha musel udělat, ať je mi to povinností.“
Nezarzal bez podmínky, ako je to uvedené, nepovažoval za nevhodné a uviedol, že je to zasluhuje odmenu. Väčšina však v nezare vidí nevhodnosť v podmienkach:
„Když mi Bůh dá uzdravení, budu modlit toto a toto množství modliteb.“
ako je tomu v podobnom vyjadrení. Osoba, ktorá takýto sľub učiní, sa v nevedomosti domnieva, že tento sľub zabezpečí splnenie jej želania, alebo že Boh splní jej túžbu v dôsledku tohto sľubu a záväzku, čo je považované za veľkú chybu, ba dokonca chybu, ktorá sa blíži k nevere. Kurtubí sa o to obáva.
** Někteří tvrdili, že zákaz v hadísu se týká těch, u kterých je zřejmé, že nesplní svůj slib.
** Někteří:
„To, co vede k dobru, je dobro, a to, co vede ke zlu, je zlo.“
Na základě této zásady interpretoval hadís.
3.
Ibn Arabi tvrdí, že v hadíse je důkaz, že ten, kdo dal slib, je povinen svůj slib splnit. Podle něj v hadíse…
„Darom se skromného člověka zbavíte majetku.“
Tento výrok vyjadruje, že splnenie slibu je povinné. „A to preto, že keby chamtivý človek mal voľbu, kvôli svojej chamtivosti by pokračoval v neplnení slibu.“
4.
Tento incident
„Dar (charita) odvrací zlé smrtí.“
V hadíse sa zdá byť zjavný rozpor. Učenci to vysvetľujú takto: „Charita je príčinou odvrátenia zlého osudu. Príčiny sú, podobne ako následky, predurčené (predurčené, určené osudom). Tak ako to povedal Prorok (s.a.v.):“
„Může ruqya (islámská léčebná metoda) změnit Boží osud?“
tomu, kdo se ptá:
„To je také Boží prozřetelnost.“
takto odpověděl. A skutečně, když se Umar rozhodl nejezdit do oblastí postižných morovou nemocí,
„Útíkáš před Boží vůlí?“
na jeho námitku
„Útíkáme z Božího osudu do Božího osudu.“
„A odpověď je podobná odpovědi posla Božího.“
5.
Ibn Arabi porovnáva slib s „modlitbou“:
„Modlitba nemění osud, ale modlitba je součástí osudu.“
To znamená. Avšak modlitba je doporučována, zatímco slib je zakázán. Důvodem je, že modlitba je přednostní, naléhavá forma uctívání, v modlitbě je zřejmý obrat k Bohu, prosby a pokora. U slibu tomu tak není, zde je uctívání odloženo na dobu splnění přání, skutek je ponechán na dobu nouze.
6.
Hadís ukazuje, že skutky vykonané s úmyslom dobra sú lepšie než tie, ktoré sú vykonané ako dar/obetný dar. Preto hadís povzbuzuje k úprimnosti v dobročinných skutkoch, k ich vykonávaniu výhradne pre potešenie Alláha.
7.
Hadís odsudzuje aj skromnosť. Ďalej je zrejmé, že ten, kto plní rozkazy a vyhýbá sa zakázaným veciam, nemôže byť nazývaný bahil (šetrný).
(viz. Prof. Dr. İbrahim Canan, Kütüb-ü Sitte Tercüme ve Şerhi, sv. 16, NEZR bölüm)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
