Vážení bratři a sestry,
Podľa znenia, ktoré zaznamenali Tirmizí a Hakim z hadísu Ibn Umar, prorok Mohamed (s.a.v.) povedal:
„Kto z vás má otevřené dveře modlitby, tomu se otevřou dveře milosrdenství. Není žádné přání, které by bylo Bohu milejší, než prosba o zdraví. Modlitba je užitečná jak pro to, co se stane, tak pro to, co se nestane. Držte se tedy modlitby, vy, služobníci Boží!“
(Kenzu’l-Ummal, 2/64/h. č. 3130)
Z tohoto hadísu můžeme vyvodit následující závěr:
Modlitba je akt uctívání.
Stejně jako každá modlitba má své určené časy, tak i modlitba má své časy. Stejně jako má modlitba (salah) své povinné a dobrovolné části, tak i modlitba (dua) má své povinné a dobrovolné části. Dobrovolné modlitby (nafila) lze obvykle konat kdykoli, ale povinné modlitby (fard) je nutné konat v určených časech.
Modlitba je vždycky dobrovolným aktem uctívání, ať už nastane nějaká nepřízeň osudu nebo ne. Ale modlitba v době nepřízně osudu, v těžkosti, je jakoby povinností. Je to prostě čas, kdy je nutné to udělat.
„Modlitba je podstatou uctívání.“
(Tirmidhi, Daavat 1)
Z hadísu, který se týká významu modlitby, je možné vidět tuto úzkou souvislost mezi uctíváním a modlitbou.
V relevantním hadísu, který je tématem našeho dnešního rozhovoru, je zdůrazněn následující bod:
Ak sa vám otvorili dvere modlitby, to znamená, že sa vám stala situácia, ktorá vás núti prosit a uchýliť sa k Bohu, potom je čas modlitby. Príchod času modlitby znamená otvorenie dverí milosrdenstva. Inými slovami, ak vám Boh otvoril dvere nešťastia, otvoril vám aj dvere modlitby a priviedol vás k modlitbe. Dosiahnutie času tejto modlitby je znakom, že sa vám otvorili dvere milosrdenstva. Pretože,
„Keby Bůh nechtěl dát, nedal by.“
Podľa pravidla, že Boh otvára človeku dveře modlitby – prostredníctvom nešťastia – to znamená, že chce otvoriť aj dveře milosrdenstva. Keby nechcel vypočuť jeho modlitbu a otvoriť mu dveře milosrdenstva, neotvoril by mu dveře modlitby.
Avšak, Bůh rozhoduje o tom, jak, kdy a v jaké podobě bude modlitba vyslyšena.
Vzhledem k tomu, že modlitba je aktem uctívání, a odměny za akti uctívání se dostaví v posmrtném životě, tak i odměny za modlitbu, které jsou skutečnou odměnou, se dostaví v posmrtném životě a klíčem k otevření dveří milosrdenství jsou právě tyto odměny.
Či už prosby, o ktoré sa v modlitbě prosí, budou v tomto světě splněny, nebo ne, v onom světě jistě budou krásně odměněny. A pokud se tato odměna dostaví už v tomto světě, pak je to jenom to nejlepší.
„Řekni: Kdyby vaše modlitby nebyly, jak by vám můj Pán věnoval pozornost?“
(Furkan, 25/77)
V tomto verši je také zdůrazněn význam modlitby.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
