Díky Bohu věřím v Alláha a v jeho posla s absolutní jistotou; ale do mé mysli se vkrádají pochybnosti o věcech, které jsou nesmyslné. I když vím, že to tak není, a s absolutní jistotou jsem tyto věci vyvrátil, najednou se mi v hlavě objevují otázky; co je toho důvodem? Někdy, když poslouchám Korán a slyším jméno Alláha a jeho posla, slzy mi tečou po tvářích a dojmu se. Někdy, když poslouchám nebo čtu Korán, cítím v sobě úzkost; co je toho důvodem?
Vážení bratři a sestry,
Vaše otázka má dva sméry.
První:
Vezme to s sebou i posedlost.
Prvá forma obsesie (prvá rana):
„Šejtan nejprve do srdce vkládá pochybnosti. Pokud srdce tyto pochybnosti nepřijme, šejtan se změní v pomlouvače. Pomlouvač proti představám vykresluje některé špinavé vzpomínky a ošklivé skutky, které jsou v rozporu s dobrými mravy. Srdci…“
‚Ach, ne!‘
Vydělá ho. Vnáší ho do zoufalství. Muž posedlý šeptem si myslí, že se jeho srdce chová k Bohu neúctivě. Prožívá hrozný strach a vzrušení. Aby se toho zbavil, uprchne od klidu a chce se ponořit do neznalosti.“
„Šetim“:
Hrubé slovo, zlá myšlienka, správanie v rozpore s dobrými mravmi, myšlienky, ktoré srdcu ubližujú, myšlienky, ktoré sú v rozpore s vierou a ktoré sa zdá, že sa usadili v srdci, nechcené vzpomínky, ktoré rozum a srdce odmietajú, najmä počas modlitby…
Vesvese je diabolský čin, neštěstí pocházející od diabla. Diabol si hraje s dušou, ruší ji. Diabolův jediný cíl je srdce. Jeho jediným úsilím je zničit srdce, učinit ho nepoužitelným.
– Proč je srdce terčem ďábla?
Odpověď nalezneme v Koránu:
„Vězte, že Bůh je člověku bližší než jeho vlastní srdce.“
(1)
„Kto verí v Alláha, tomu Alláh vpraví do srdca správné vedení.“
(2)
„Srdcia nájdu pokoj len v spomínaní na Boha.“
(3)
„On je ten, kdo vkládá do srdcí věřících klid a jistotu, aby posílil jejich víru.“
(4)
„Bůh vám vštěpil víru a učinil ji pro vás milou.“
(5)
„Verící sú tí, ktorých srdcia sa trasú, keď sa spomenie meno Alláha.“
(6)
Z tisíců veršů o srdci, z ktorých sme tu uviedli len zhrnutie, sa dozvedíme o nasledujúcich vlastnostiach srdca:
1. Bůh je blízko srdci.
2. Boh dáva srdcím múdrosť.
3. Srdce nachází pokoj v pamatování na Boha.
4. Bůh dává srdci klid a bezpečí.
5. Bůh vkládá víru do srdcí.
Áno, srdce je centrom víry, centrom spomínania na Boha, centrom osvícenosti, centrom pokoja a pohody a centrom všetkých našich emócií.
Šejtan je nepriateľom všetkých týchto krásnych vlastností verícího. Snaží sa mu ich odoprieť všetkými prostriedkami, akými disponuje – podvodmi, trikmi a machináciami. Preto je celé umenie v tom, aby sme srdce ochránili pred šejtanovými podvodmi. Ak sa totiž srdce raz zkazí, zkazí sa celé telo a emócie. Ako je uvedené v hadíse:
„Všímejte si! V těle je jeden kus masa; když se on napraví, celé tělo se napraví, a když se on zkazí, celé tělo se zkazí.“
(Bukhárí, Víra, 39; Muslim, Spolupráca, 107)
Vesvese sa najprv objavuje vo forme pochybností. Šejtan najprv vhadzuje pochybnosti do srdca. Srdce však okamžite reaguje, vstupuje do obrany. Ak sa však vzdá obrany a pochybnosti prijme, znamená to, že šejtan zasáhol cieľ prvým výstrelom. Ak však srdce pochybnosti neprijme, zanechá na ňom stopu, nakoniec vytvorí mlhu, škvrnu. Po čase sa na zrkadle fantázie odrážajú nečisté myšlienky, objavujú sa nepríjemné obrazy, ktoré sú v rozpore s mravmi. Tieto obrazy a škvrny už stačia na to, aby srdce vzburučelo a vykričelo, stísnilo sa a zúžilo. Nakoniec…
„Ach, ne!“
a tím se nakazí prvním patogenním mikroorganismem a propadne beznaději.
Člověk, kterého se zmocní posedlost,
Domnívá se, že se k Bohu choval neuctivě, popadne ho panika, třesoucí se a náhle ho vlna vzrušení obklopí celým tělem. Všechny city jsou zraněné, okno srdce je zakalené a obrazy ztratily svou ostrost. Člověk se snaží z tohoto stavu vymanit. Ale protože neposlouchá skutečný hlas svého srdce, tedy andělskou inspiraci, která k němu přichází, na chvíli se cítí ztracen a nakonec uprchne od klidu a propadne se do nepozornosti.
Ano, nákaza už zcela obklopila srdce. V této chvíli je člověk bezmocný, zoufalý. Hledá cesty k záchraně, k léku.
– Jaký je lék a obvaz na tuto ránu?
A cesta k uzdravení:
Prvá liečba:
V tomto případě je nejdůležitější neuhýbat panice a nepropadat úzkosti. Člověk, kterého se zmocní taková myšlenka, by se neměl znepokojit ani trápit. To, co vyvolává paniku a úzkost, musí skutečně existovat. To, co přichází do srdce a paměti, však není nic jiného než výtvor fantazie. Zlé věci, které se v hlavě honí, nemají žádnou hodnotu ani význam. Navíc člověku neškodí.
Protože pouhé fantazírování o věcech, které vedou ke kacířství, člověka kacířstvím neobviní, ani pouhé myšlenky na něco, co je proti slušnosti, nejsou neslušností. Návrat k myšlence totiž není rozhodnutím ani rozsudkem. Proto člověka nezavazuje, není důkazem jeho dobra ani zla a nevede k žádnému závěru. Neslušnost, hrubé slovo a výslovné nepříjemné slovo však jsou rozsudkem. Člověk, který si v myšlenkách představí kacířství a hrubé slovo, je neřekl, takže nemůže být zodpovědný.
Druhá léčba:
Zlé slova a neetické chování, které se dostanou do srdce, nepocházejí ze srdce a proto k němu nepatří. Srdce se těmito slovy cítí nepohodlně; je podrážďované, stísněné. Protože to není produkt srdce, je to jenom obskurantismus a pochybnost. Jelikož to nepochází ze srdce, pochází to od šejtána, možná z šeptu šejtána, který je srdci blízký.
V hadíse je „lemme-i şeytaniye“ definována takto:
Tento hadís vypráví Abdalláh ibn Masúd. Posol Alláhov (s.a.v.) řekl:
„V synu Adamově je dotek ďábla a dotek anděla.“
Ďáblova skepce
je to podněcování ke zlu (k blúznivosti, hriechu a tyranii) a popírání pravdy;
a anděl se jí dotkl
Inšpirovať k dobru a potvrdzovať pravdu. Kto to cíti ve svojom svedomí, nech vie, že je to od Boha, a nech vzdáva chválu Bohu. Kto cíti opak, nech sa uchýli k Bohu pred Satanom.“
Potom prorok Mohamed (s.a.v.) odriekal tento verš (v preklade):
„Ďábel vás zastrašuje chudobou a nabádá k chamtivosti a zlu. Ale Alláh vám slibuje odpustenie a hojnosť zo svojich pokladov…“
(7)
V hadíse se zmiňuje
lemme,
od odborníků na hadísy
„stiahnutie, priblíženie, dotyk a šepet diabla“
je vysvetlené ako, a dotek anděla je
„inspirace“
je vysvětlováno jako.
Lemme,
Je to základňa, centrum, velitelství a rozvaděč ďábla a anděla v srdci.
Tieto dve sféry sú si velmi blízke. Šejtan zo svojho hlavného stanu neustále vypaluje šípky v podobe šepotov do srdca, vyzývajúc človeka k nevere, vzbure a hriechu, a usmerňujúc ho k odmietnutiu pravdy a spravodlivosti; anjel naopak protiútakom neutralizuje šejtanove šepoty, inšpiruje a vyzýva k dobru, kráse, ctnosti a pravde.
Práve tie hnusné slová, ktoré sa dostanú do srdca človeka a odrazia sa v zrkadle jeho fantázie, pochádzajú z centrály diabla.
To, že v tom istom srdci sú vedľa seba sídlo diabla a sídlo anděla, je podobné tomu, ako keby boli na zrkadle vedľa seba lesklá a matná strana. Inými slovami, je to ako keby v knižnici boli vedľa seba dobrá a zlá kniha.
Protože blízkost andělské inspirace a šejtánského šeptu člověku neškodí.
– Jakým způsobem může člověk utrpět škodu z posedlosti?
Člověk se nechá zmást myšlenkou, že ho šeptání (vesves) poškodí, a pokud si myslí, že ho poškodilo, pak se mu skutečně poškodí. Takto si znesnadňuje srdce a uvádí ho do utrpení. Protože si představu považuje za skutečnost. Šeptání (vesves), které je dílem ďábla, přisuzuje svému srdci. Přijímá ďáblovo šeptání (vesves) jako slovo vycházející ze svého srdce. To znamená, že dospěl k názoru, že ho šeptání (vesves) poškodilo, a skutečně se mu poškodilo. Považoval to za nebezpečné a upadl do nebezpečí. Právě to si ďábel přál a stalo se, co ďábel chtěl.
– Co s tím mám dělat, abych se toho zbavil?
Ako je uvedené v hadíse, je nutné okamžite sa uchýliť k Bohu pred zlom šejtána.
Po druhé:
Stavy srdca, v ktorých je stísnuté a stiahnuté…
Stavy zácpy a obstrukce;
V doslovném význame slovo označuje duševní úzkost, stísněnost a rozpínání, úzkost a úlevu.
Tieto stavy vysvetluje Bediuzzaman v knihe Kastamonu Lahikası takto:
„Ostatní duchovní utrpení jsou božským bičem, aby nás naučila trpělivosti a usilovnosti. Protože, aby jsme neupadli do propasti bezpečí a zoufalství, je moudré, abychom v rovnováze strachu a naděje byli trpěliví a vděční.“
stavy zácpy
„Projev slávy a krásy, který se dostane těm, kteří jsou toho hodni, je pro ty, kteří znají pravdu, slavné a rozvíjející se učení.“
Abychom tuto větu trochu rozvedli, některé naše duchovní potíže jsou od Alláha, aby nás naučil trpělivosti a boji s našimi vášněmi. Zde
bič
Pokud se zamyslíme nad tímto vyjádřením, tak jako se používá bič k rozhýbání lenivého, pomalého stvoření, tak i člověk, který se stává lenivým a upadá do stereotypu, je těmito stavy stísněnosti a omezení jakoby bičován a je přiměřen k vážnějšímu přístupu k jeho úkolům.
Avšak v tomto bodě se objevuje výše uvedené tvrzení
„časť, která je v bezpečí a bez obav“
Nesmíme přehlédnout ani výrok: „Stav bezpečí nesmí být výsledkem stavu úzkosti.“ To znamená, že úleva po úzkosti nesmí narušit vážnost v plnění povinností. Současně se věřící nesmí propadat zoufalství v důsledku stavu úzkosti. Protože, jak říká náš básník nezávislosti:
„Zúfalstvo je prekážkou každého úspechu.“
/
„Zúfalstvo zhatí každé úsilí o úspěch.“
Tyto stavy jsou projevem Božích atributů Velkoleposti a Krása. Stejně jako nemoc je projevem Božích…
Šafi
je-li to projev Jeho jména, pak je to od Boha, v případě potíží.
Darr
Stejně jako jména (jako je jméno Celál), i stavy pohodlí a prostornosti patří Bohu.
Zastupce
Je to důsledek jmen jako (Jméno Cemali).
Poznámky pod čarou:
1. Al-Anfál, 8/24.
2. Al-Taqabun, 64/11.
3. Ra’d, 13/28.
4. Zmáčanie, 48/4.
5. Hucurát. 49/7.
6. Al-Anfál, 8/2.
7. Tirmizí, Výklad Koránu, Hadís č. 2988.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
