Proč proklínáme Židy? S přihlédnutím k aktuálnímu konfliktu v Libanonu a Palestině, jak vysvětlit, že jsou našimi nepřáteli a že židovský národ pracuje proti muslimům, a jak to Korán deklaruje, že Židé jsou naši nepřátelé? Jsou naši nepřátelé (protože…)? Mohli byste podrobně vysvětlit důvody?
Vážení bratři a sestry,
„Uvidíš, že mezi lidmi jsou Židé a polytheisté nejhoršími nepřáteli věřících. A také uvidíš, že mezi nimi jsou ti, kteří jsou věřícím nejbližší z hlediska lásky.“
„My nejsme křesťané“
uvidíš, že sú medzi nimi aj tí, čo hovoria: „My sme (ľahkomyslení) mnísi a kňazi, a nie sme hrdiaci.“
(Al-Maida, 5/82)
Vysvětlení verše:
Náboženské skupiny, s nimiž se Mohamed setkával, se dělí do dvou skupin podle svého postoje k těm, kteří v něj věřili; uvádí se, že Židé a pohané se na muslimy dívali negativně, zatímco nejpozitivnější pohled měli křesťané. To však neznamená, že se snažíme určitě klasifikovat určité náboženské skupiny a na základě toho je prohlásit za přátele nebo nepřátele.
Je historicky zrejmé, že toto konštatovanie v ajete plne zodpovedá skutočnosti tej doby: Židia v Medine sa uchýlili k rôznym intrikám, aby mohli Muslimskej komunite uškodiť, a skúšali každú možnú cestu, vrátane podnecovania pohanov v Mekke a hľadania možností spolupráce s nimi.
Aj keď mekkánski poháni Musulmánom jasne vyhlásili vojnu a prejavili svoju nepriateľskú náladu v najostrejšej možnej forme a z hľadiska viery boli Musulmánom bližší ako Židia, Židia sú v ajete pravdepodobne spomenutí skôr ako poháni preto, že využívali vlastné prostriedky a snažili sa aktivizovať aj iné potenciálne nepriateľské sily.
V tomto kontexte je třeba vzít v úvahu, že Židia bezostychně zabíjali proroky poslané, aby je varovali a osvětlili, a že na toto jejich chování se v Koránu občas odkazuje. Na druhou stranu, laskavé zacházení, které muslimským uprchlíkům v Etiópii poskytl Neguš, a pozitivní reakce křesťanů na posly a pozvánky k islámu, které prorok Mohamed (s.a.v.) poslal panovníkům různých zemí, se plně shodují s popisem v verši.
(Pozri Levent Öztürk, „Etiópia/História“, Dİ A, XI, 492-493.)
Možno tvrdit, že tento postoj v danom období treba vysvetliť tým, že kresťania boli vzdialení od moslimov, zatiaľ čo židia a pohania boli blízko, ba dokonca splynuli s nimi, a že nepriateľstvo a láska boli vtedy aj dnes výsledkom boja o moc a vplyv vo mene náboženstva či svetu, a že náboženstvo na to nemalo žiaden vplyv. Dokonca je možné uviesť príklady z histórie i súčasnosti, ktoré podporujú tento názor, ako sú vzťahy medzi moslimami a židmi, viery v mnohých bohov a kresťanmi. Aj keď je tento pohľad všeobecne správny, nie je dostatočný a presný na to, aby objasnil cieľ Koránu. Korán tu totiž osvetľuje vyšší a komplexnejší dôvod, než len vysvetlenie konfliktu, a to je:
Skutočný dôvod nepriateľstva a lásky,
Ide o duševný stav, ktorý vzniká v dôsledku morálnej a sociálnej výchovy strán, ich náboženských a nenáboženských tradícií. V tomto verši je zdôraznený dôvod, prečo kresťania chovajú lásku, zatiaľ čo dôvod nepriateľstva Židov nie je spomenutý. Ich duševný stav je totiž vysvetlený v mnohých súrách. Medzi spoločné vlastnosti, ktoré vedú Židov a pohanov k nepriateľskému správanie voči moslimom, patria sebaobdivovanie, neúcta k pravidlám, rasizmus, materializmus a slabé pocity lásky a súcitu.
Arabskej doby predislámu
Na rozdiel od Židov boli citlivější, štědřejší, altruističtí a milovali svobodu.
Zmínka o Židoch na začátku verše je pravděpodobně způsobena kromě výše uvedeného důvodu také jejich zvykem zabíjet proroky a neoprávněně požírat majetek druhých.
Samozrejme, v každej spoločnosti existujú dobrí aj zlí. Zde zmienené body sa týkajú sociálneho charakteru náboženských skupín. Na druhej strane, vzhľadom na to, že Židia veria v jedného Boha, možno sa domnievať, že sú Muslimom bližší ako kresťania. Avšak, vieru v Trojicu, ktorá bola neskôr do kresťanstva vnesená a jej členmi nie je pochopiteľná ani racionálne vysvetlená, nemala významný negatívny vplyv na ich správanie a pohled na Muslimov. Hlavným faktorom, ktorý ťahá ľudí k sebe alebo od seba, je morálka a slušné správanie. Chyby a blúdy kresťanov v otázke viery v Boha sú v Koráne kritizované rôznymi spôsobmi. Tu nejde o vieru, ale o správanie.
(Rešíd Ríḍá, Vn, 5-11.)
Dôvody, prečo sú tieto dve skupiny nepriateľské voči moslimom, je možné pochopiť aj z vysvetlenia v súvislosti s kresťanmi, ktoré je uvedené v verši. Verš o nich hovorí…
„A z těch, kteří jsou mezi nimi, jsou těm, kteří věří, nejbližší z hlediska lásky…“
„Jsme křesťané.“
uvidíš, že existují i tí, čo hovoria: „My sme (spravodliví) mnísi a kňazi a neprejavujeme sa ako hrubiáni.“
Je zde zmíněno, že v té době mezi Araby panovalo široce rozšířené a na pozorování založené přesvědčení. Křesťanští mniši a kněží byli totiž mezi Araby známí svou skromností, tolerancí a dalšími mravními ctnostmi, a také tím, že se v chrámech usilovně věnovali víře, a proto byli považováni za vzorové osobnosti. V arabské poezii té doby se dokonce nacházejí výstižné verše, které na toto téma poukazují. Je přirozené, že společnost, která v sobě takové lidi zahrnuje a povyšuje je na úctu, se mravně zdokonalí a bude proto vstřícnější k muslimům.
(Ibn šûr, VII/7-9.)
Abstraktný výraz, ktorý definuje ich základnú vlastnosť, je
V závěru verše se nachází výrok, který je v podstatě dalším vyjádřením zásady, která je základem všech náboženství, a to: „Člověk si musí být vědom své malosti a bezmocnosti před mocí Nejvyššího Boha, a proto mu na jedné straně absolutně podléhat a na druhé straně se k jeho stvořením chovat s laskavostí.“ Vzhledem k tomu, že verš nabádá k pokornosti a k toleranci i vůči těm, kteří nám způsobují zlo, je zde pravděpodobně naznačeno, že křesťanství, které kázalo pokoru a toleranci, je k tomuto chápání světa náchylnější než jiná náboženství.
„A neprojevují se jako velmoži“
veta, která byla přeložena jako:
„Jsou to lidé s rozumem, tedy nejednají zaujatě a naslouchají druhé straně.“
Bylo to také interpretováno jako:
(Taberí, VII/1.)
V tomto verši je také kladně zmíněna přítomnost učenců a lidí oddaných službě Bohu, kteří v dané společnosti neustále studují božské příkazy a zákazy a vedou lidi v tomto směru. Z toho vyplývá,
-Aj keď v islame nie je klauzura schválená-
Je zřejmé, že společnosti, které podporují zkoumání a uplatňování náboženství, mají větší šanci zachytit pravdu, protože neuzavřely své mysli a srdce před voláním k pravdě.
(O postoj Koránu k vytvoreniu kasty duchovenstva, teda kňazov, pozri Al-Tawbah 9/31, 34; Al-Hadid 57/27.)
(viz. Diyanet Tefsiri, Kur’an Yolu, Diyanet İşleri Başkanlığı Yayınları: II/259-262.)
Pre viac informácií kliknite sem:
–
Prečo sú Židia tak nepriateľsky naladení k moslimom? V Tóre sa píše: „Keď vstúpite do mesta, zabite všetko, čo dýcha – ženy, mužov, deti, starých.“ Ako je to možné?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
