Může člověk před smrtí cítit, že zemře?

– Objeví se před ním anděl smrti (Azrael)?

Vážení bratři a sestry,

Lidé v závěti života sotva poznávají ty, kteří jsou s nimi, a někdy je dokonce vůbec nepoznají. Ačkoliv se předpokládá, že důvodem je oslabení rozumových schopností v okamžiku smrti, není tomu tak. Možná se v této situaci člověku otevírají věci, které ti žijící nikdy nemohou a nebudou moci pochopit, a jeho celá existence se stáčí k jeho vlastnímu já. Obličejové výrazy a slova, které se u umírajícího člověka objevují a které ti kolem nepochopí, souvisí s tímto vnitřním stavem. Jinými slovy, souvisí s věcmi, které on vidí, zatímco ti kolem je nevidí.

Podľa výpisu od (umrl 327/938), Abu Džafar Muhammad ibn Ali (umrl 117/735), jeden z významných právníků generácie po Sahábách (tábí’in), uviedol, že v okamihu smrti bude človeku ukázané jeho dobré a zlé skutky a vtedy sa človek obráti k dobru a odvrátí sa od zla. V súvislosti s výkladom verše v súre Kijáma: „(čo poslal dopredu a čo odložil) (Všetky jeho skutky mu budou oznámené.)1“ Sujútí (umrl 911/1505) uviedol, že Hasan Basrí (umrl 110/728) povedal:

2

Prorok Mohamed (s.a.v.) navštívil na smrtelné posteli nemocného z Ansárov a zeptal se ho, jak se cítí a co vidí. Muž mu odpověděl, že se mu připravují dvě věci, jedna bílá a jedna černá. Prorok Mohamed (s.a.v.) se ho zeptal, která z nich je mu bližší. Muž odpověděl, že černá, a požádal ho, aby se za něj modlil. Prorok Mohamed (s.a.v.) se za něj modlil a muž po modlitbě oznámil, že se černá věc vzdálila. To svědčí o tom, že člověku se na poslední chvíli ukazují jeho skutky. Protože černá věc, kterou muž viděl, představovala jeho špatné skutky a bílá jeho dobré skutky.

Berá‘ ibn Azib, verš z Kapitoly 33 Koránu:

(Od Alláha) (veriacým) (od každého druhu trápenia)4

o tomto verši říká:

5

Když anděl smrti přijde, aby si vzal lidskou duši, pozdraví ji a poté jí ukáže její místo v posmrtném světě. Lidé si od této chvíle uvědomují svůj stav v hrobě a v posmrtném světě, jak je zaznamenáno v hadísu, který pronesl Alí:6

V hadíse, který předal Džabir ibn Abdalláh (zm. 74/693), náš Prorok (s.a.v.) citoval verš ze súry Júnus:

7

Keď sa ho na tento verš zeptali, uvedl, že posľub v posmrtnom živote, o ktorom sa v ňom hovorí, znamená, že veriaci je o ňom informovaný v okamihu smrti.8

V hadíse, který vyprávěla naše matka Aišá (zemřela 57/676), prorok Mohamed (s.a.v.) oznámil, že každému bude při smrti ukázáno jeho místo v posmrtném světě, a že věřící, když uvidí své místo, bude toužit po setkání s Alláhem, zatímco nevěřící to bude považovat za nepříjemné. Prorok Mohamed (s.a.v.) řekl: (bude to milovat), (nebude to mít rád), načež Aišá řekla: Prorok Mohamed (s.a.v.) řekl: (v okamžiku smrti)9 Prorok Mohamed (s.a.v.) v dalším hadíse, který vyprávěla Aišá, řekl: že to, že jeho poslední slova budou tato,10 je důkazem, že mu bylo ukázáno jeho místo v ráji.

V Koráne sú jasné odkazy na milost, radost a trest, s nimiž sa ľudia stretne v okamihu smrti. To bude v závislosti na skutkoch, ktoré vykonali v tomto svete, a na tom, čo robili dobrého a zlého. (Z tých, čo v dobru vynikali) V 11. verši sa hovorí o pohodlí, ktoré nastane v okamihu smrti (v nebesách, kde sú nekonečné požehnania).11 V 12. verši je zmínka o treste, ktorý nastane v okamihu smrti a v posmrtnom živote ho čaká trest v pekle.13 Mujahid, jeden z výkladců hadísů (umrl 100/718), k verši v súre Fussilat říká:

(a tí, čo konali skutky spravodlivosti,) (v hodine smrti)14

Uvedený stav v tomto verši nastává v okamžiku smrti.15 Existují však i teologové, kteří tvrdí, že tato radostná zpráva se objevuje na třech místech: v okamžiku smrti, v hrobě a na konci časů.16

To vše je důkazem toho, že věřící, kteří patří k těm dobrým a spaseným, budou v okamžiku smrti vítáni anděly s milostí a radostnou zprávou.

V súre Al-Mu’minún sa uvádza, že neveriaci a veriaci, ktorí plnili svoje povinnosti len čiastočne, sa v okamihu smrti dozvedia od andělů o treste a po zhlédnutí svojho miesta v pekle si zatúžia po návrate na zem.17

Takto začínajú odmeny a tresty v okamihu smrti, kedy jednotlivec vidí svoje postavenie a cíti radosť alebo bolesť.18 Od tej chvíle sa už brána pokánia zatvára a aj viera po zidení svojho postavenia už nie je prijateľná.19 Pretože Korán chválí veriacich20 ako tých, čo veria v neviditeľné. Viera po zidení trestu v posmrtnom živote nie je prijateľná, lebo nie je vierou v neviditeľné. Takisto aj Faraón v poslednej chvíli, keď sa topil, chcel uveriť, ale to Boh neprijal.21 V súre Gâfir je jasne povedané, že viera tých, čo povedia: „Veríme,“ po zidení trestu, už nebude užitočná.22

1) Kijáma, 75/13.

2) Suyûtí, Šerhüs-Sudûr, sv. 33 a, č. 7253; sv. 170 a, č. 7371/3.

3) To isté dielo, to isté miesto.

4) Ahzáb, 33/44.

5) Hasan el-Idvi, 17 rokov.

6) Suyûti, tamže 35 b; 171 b.

7) Júnus, 10/64.

8) Suyûti, tamže, svazek 35, str. 171b.

9) Buhárí, Sahih, Rikák, 41, sv. VII, str. 191; Ibn Máďa, Sunan, Zuhd, 31, sv. II, str. 1425; Tirmizí, Sunan, Džanáiz, 67, sv. II, str. 247, (Preklad) Tirmizí o tomto hadíse uviedol, že je „Hasen-Sahih“.

10) Buchárí, Sahih, Rikák, 41, sv. VII, str. 192.

11) Al-Waqi’ah, 56/88-89.

12) Al-Waqi’ah, 56/92-93.

13) Suyûti, op. cit. 34 b; v. 171 a.

14) Fussilat, 41/30.

15) Mücâhid b. Cebr, Tefsiru Mücâhid, sv. II, str. 571, Pákistán, bez data vydání.

16) Suyûti, ag.ev 35 b; v. 172 a

17) Al-Mu’minun, 23/99-100: Až k nim všem pohanům přijde smrt, řeknou: „Ó, Pane můj, vrať mě zpět do světa, abych mohl splnit víru, které jsem se zřekl, a konal skutky spravedlivé…“

18) Porov. Nisa, 4/97; Enfâl, 8/50; Nahl, 16/32; Abdulkerim el-Hatib. Boh a člověk, str. 460, Bejrút, 1975.

19) ar-Rází, Muhammad ibn Abú Bakr, al-Hidája, Šarh Emáli, sv. 69a, knižnica Yusufağa v Konji, č. 7048; Ša’rání, tamže 16

20) Al-Baqara, 2/3

21) Júnus, 10/90-92.

22) Al-Mu’min 40/84-85: „Až když uviděli, jak silný je náš trest, řekli: ‚Věříme v jedinnost Alláha a popíráme to, co jsme mu přisuzovali.‘ Ale když uviděli náš trest, už jim víra nepomohla. Takový je Alláhův zvyk s jeho služebníky. A tak se nevěřící nechali obelstít.“

(Život po smrti, Prof. Dr. Süleyman Toprak)

S pozdravem a modlitbou…

Islám v otázkách a odpovdích