Vážení bratři a sestry,
Islám,
Právo na rozvod udělil manželovi.
Veď moc rozrušit domovinu jedným rozvodem nemohla být svěřena ženě, která se často nechává unést emocemi. Kdyby toto právo, které měly muži, bylo uděleno i ženám, rozvody by se staly častým jevem a žena, která by v každém hněvu a vzteku použila slovo rozvod, by nemohla udržet domovinu pohromadě, ale zničila by ji.
Práve díky této citlivosti ženy,
Strana, která projevuje přílišné citové reakce, neměla zpočátku právo na rozvod.
Žena však nebyla o toto právo úplně připravena.
Žena může během svatebního obřadu souhlasit s manželstvím, pokud jí bude zaručeno právo na rozvod.
Toto právo může být na celý život, ale i na určitou dobu. Během této doby může žena, která je si svého manžela jistá, od práva na rozvod upustit i před uplynutím stanovené doby.
Tiež muže dávať manželke právo na rozvod,
Môže sa to stať počas uzavretia manželstva, ale aj v neskoršom období, kým manželstvo trvá.
(pozri el-Bedai‘, III/91-96; ed-Durru’l-Muhtar, II/574-578; V. Zuyahlî, el-Fıkhu’l-İslamî, VII/423).
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
