„Nikdy za žádného z nich neříkej modlitbu a nestůj u jeho hrobu, neboť oni popřeli Alláha a jeho posla a zemřeli jako bezbožníci.“
(Al-Tawbah, 9/84)
v uvedeném verši
„věčnost“
Z významu slova vyplývá, že nejde o věčnost v Božím smyslu, ale spíše o to, že oni neměli až do úmrtí našeho Proroka (s.a.v.) vykonávat modlitby.
„Věčný“
Je zde omezená ne nekonečností, ale smrtelností našeho proroka.
„Oni se stanou dědici rájů věčného života a budou v nich bydlet navěky.“
(Al-Mu’minun, 23/11)
Bylo by nesprávné chápat slovo věčnost v tomto verši jako „věčnost, která není nekonečná, jako věčnost Alláha, ale spíše jako věčnost omezená určitými podmínkami, jako ve verši předchozím“?
Vážení bratři a sestry,
–
„Věčný/věčnost“
Původní význam slova je věčnost. Používá se ale metaforicky i pro delší dobu.
Z tohoto důvodu je skutečný nebo přenesený význam slova věčný/věčnost závislý na kontextu, ve kterém je použito.
„rozumně“
je pochopeno.
Život proroka Mohameda byl omezený.
vzhledem k tomu, že
„Za zomrelého z nich už nikdy nepostavte modlitbu a nepostavte sa k jeho hrobu…“
Je zřejmé, že slovo, které se vyskytuje v tomto verši, nemůže mít význam nekonečnosti, a proto je zřejmé, že je míněn jeho přenesený význam. Použití tohoto slova v přeneseném smyslu má za cíl ukázat nejvyšší úroveň dané problematiky.
–
Raj a peklo sú večné a nekonečné, o čom svedčí súlad veršů Koránu, hadísů a všetkých abrahámovských náboženstiev.
vzhledem k tomu, že je konstantní,
„Oni se stanou dědici rájů věčného života a budou v nich bydlet navěky.“
Je nutné, aby slovo „VĚČNÝ“, ktoré sa nachádza v uvedenom verši, bolo chápané v zmysle nekonečnosti.
Zde je výklad dvou veršů na toto téma:
„A čo sa týka tých, čo veria a konajú skutky, ktoré sú prijateľné a dobré… tí pôjdu do raja a tam zostanú navždy.“
(7:42)
„A čo sa týka tých, čo popierajú naše symboly a odvracajú sa od nich s pýchou, tí sú obyvateľmi pekla a tam zostanú navždy.“
(7:36)
V těchto dvou verších se zmiňuje o
„trvalý / věčný“
které jsme přeložili jako
„Halidun“
slovo,
„HULD“
pochází z kořene.
Význam tohoto slova je trvalý, věčný. Být v ráji navždy znamená žít tam věčně, bez odchodu. Země věčnosti znamená trvalý/věčný domov. Jedno z jmen ráje je „Daru’l-huld“. Vyjadřuje, že jeho obyvatelé tam budou trvale.
(porov. Lisanu’l-Arab, Tehzibu’l-luga, Kitabu’l-Ayn, heslo „HLD“)
„Tí, čo sú takí (nešťastní), vstúpia v posmrtnom živote do najväčšieho ohňa. Tam už ani neumrú, ani nezažijú úľavu.“
(Alá, 87/12-13)
v otázce, zda peklo, o ktorom sa hovorí v tomto verši, existuje v nekonečnosti, teda navždy.
„Tam už nic neumře… (nebo: tam neumírají…)“
je vyjádřeno větou.
Nasledujúce hadíty tiež ukazujú, že raj a peklo sú večné v tom zmysle, že existujú navždy:
„Lidé! Vždyť k Bohu se nakonec všichni vrátíte. Pak půjdete buď do ráje, nebo do pekla. Tam je věčný život a neproměnný pobyt.“
V knize Mecmau’z-zevaid je uvedeno, že tento hadís je autentický.
(pozri Macmauz-Zevaid, 5/56)
„V den soudu se k lidem obrátí: ‚Obyvatelé ráje! Pro vás je nyní nesmrtelná věčnost. Obyvatelé pekla! Pro vás je také nesmrtelná věčnost.‘“
(Buhárí, Rikak, 51; Muslim, Džannat, 40; Tirmizí, Džannat, 20)
V těchto hadítech je vedle slova věčnost použité i slovo nesmrtelnost, čímž je problematika jednoznačně vyjasněna, aby nezůstalo místo pro pochybnosti.
Pre viac informácií kliknite sem:
– Jak máme odpovídat těm, kteří tvrdí, že ráj a peklo nejsou věčné a že po nějaké době – nedej Bůh – Bůh z nich znechutí a ráj a peklo zničí?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
