Ďáblové se nerodí jako ďáblové, ale stanou se jimi později, z vlastní vůle, že ano?..
Vážení bratři a sestry,
Ďáblové,
Nebyli stvorení jako ďáblové od narození.
Potom, zneužili svou svobodnou vůli a stali se z nich ďáblové.
Ďábel patrí k druhu džinů.
Koran jasně popisuje, že Adam (a.s.) byl stvořen z prachu a poté mu byl vdechnut duch, čímž se stal živým člověkem. Podobně zdůrazňuje, že šejtan patřil k džinům. Tato skutečnost je v Koránu zmíněna takto:
„Bůh řekl andělům:“
„Já jistě stvořím člověka z hlíny. Až ho dokončím a vdechnu do něj ze svého ducha, musíte se mu okamžitě poklonit!“
Všetci andělé se klaněli. Len Iblis se nekloňal. On se povznesl a stal se z nevířících. Bůh,
„Jdi, Iblise! Co ti brání poklonit se tomu, koho jsem stvořil svýma rukama? Zamlouváš se, nebo patříš k těm, kdo jsou nadřazeni?“
řekl. Šejtan,
„Jsem lepší než on! Ty jsi mě stvořil z ohně, ale jeho z hlíny.“
,“ povedal.
(1)
což ďábel považoval za překážku, aby mu projevoval úctu a klaněl se mu,
„stvořit z ohně“
Je to důvod k nadřazenosti? To je diskutabilní. Vždyť kontakt ohně s jinými bytostmi není snadný. Ohně z nich nemůže dostatečně těžit. Spaluje a roztavuje. Jiné pevné látky, jako voda, písek a zem, ho zase uhasí. Proto tento rozdíl, který se zdál být základem nadřazenosti, ve skutečnosti zatlačil ďábla do celoživotní samoty. Bůh si toho samozřejmě byl vědom a dal by nadřazenost tomu, koho by si přál. Základem nadřazenosti u něj však byla poslušnost. Protože ďábel se tomu vzpíral a odmítal a považoval se za nadřazeného, jeho nároky na nadřazenost nic neznamenaly a vedly k jeho vyhnání z milosti a…
„Ďábel“
To vedlo k tomu, že byl nazýván takto. Možná byl předtím na vyšší úrovni. Protože nic není krásnějšího než být v ráji a neustále být blízko Bohu. Ale kvůli neposlušnosti ďábla a jeho původu z ohně, a kvůli tomu, že oheň spaluje zem, se domníval, že má neporazitelnou výhodu, a proto se pýšil, což mu zabránilo a vedlo k jeho vyhnání z božské přítomnosti i z ráje jako kacíře. Je třeba ihned dodat, že kacířství Iblísa spočívalo ne v popírání Boha, ale v popírání „nařízení a povinností a v pochybnostech o nutnosti konání“. (2)
Podľa diabla však,
Být stvořen z ohně byla příčina nadřazenosti.
Protože oheň spaloval zem. Ti, kteří obvykle slouží ďáblu, touží po této moci. Odmítat druhé, být neustále silný a uspokojovat se tím, že to uplatňují na druhých…
V Koráne je podobně uvedeno, že i džinové byli stvořeni z ohně:
„Aj džiny sme stvorili z horúceho ohňa.“
(Al-Hicr, 15/27);
„Džiny stvořil z čistého ohně.“
(55:15, Al-Rahman)
Niektorí učenci v súvislosti s Koránovou súrou Rahman…
„Cânn“
tj.
„otec džinů“
Zatiaľ čo niektorí autori chápu tento výraz ako odkaz na Iblisa, otca džinnov, iní zase tvrdia, že otcom džinnov nie je Iblis, ale džinn. Yazır s týmto názorom nesúhlasí a tvrdí, že
„Vzhľadom na to, že celý ľudský rod bol stvorený z bahna, myslíme tým pod pojmom ‚človek‘ nie len Adama, ale celý ľudský rod, a pod pojmom ‚džin‘ džinovský rod.“
der. (3)
Takže “
Keďže aj Iblis, to jesto ďábel, patrí k džinům, bol stvorený z ohňa, a to z čistého, nečistého, horiaceho ohňa bez dymu.“
můžeme říct.
Ismail Hakkı z Bursy také,
„Byl to jeden z dżinů“
verš,
„On byl ve skutečnosti dżin, stvořený z ohně. Nebyl andělem.“
a vysvětluje to tak, že
„Řekli jsme andělům: ‚Klanějte se Adamovi!‘ A všichni se klaněli, kromě Iblise.“
(Al-Kahf, 18/50)
v verši
„Nepřetržitá výjimka“
tvrdí, že je to tak. Pravidlo je vysvetlené ako: „Ak je výnimka z tej istej povahy jako to, z čoho je výnimka urobená, potom je to výnimka bezprostredná.“ V tomto verši je Iblís výnimkou z andělů.
„Keďže Iblis nie je anděl, ale dżin, ako mohol byť výnimkou z pravidla, ktoré platí pre anděly?“
Na možnú otázku podobného typu odpovídá v poznámce pod čarou.
Bursalı říká: „Protože i Iblís byl pověřen, aby se s nimi sklonil. Poté byl vyjmut z výjimky, stejně jako byl vyjmut z výjimky jeden z nich. Stejně jako v úryvku „…všichni odešli kromě té a té ženy“. Osoba, která je zde vyjmuta z výjimky, je žena mezi muži. Podle jednoho názoru…“
, „Byl to jeden z těch démonů“
Tento výrok poukazuje na to, že on je prvním džinem. Džinové jsou z něj, stejně jako Adam (a.s.) je z lidí. Protože Adam (a.s.) je první z lidí. (4)
Podle jiného názoru však existoval lid, kterého Bůh stvořil a poslal na Zemi před Adamem. Tento lid se nazýval džinové. Iblis byl jedním z těch, kteří z nich přežili. Nalili krev a andělé s nimi bojovali.
Beghavi říká: Jeho jméno v syrštině je
Azazil,
A jeho arabské jméno je
Haristi
Keď se vzbouřil, změnilo se jeho jméno a podoba a byl nazván Iblis, neboť ztratil naději na milosrdenství. (Tahrim, 66/6)
Ten démon, kterému se říká ďábel,
„Odvrátil se od rozkazu svého Pána.“
Odmiňoval sa posluhovat Bohu. Pritom víme, že…
„Anjeli neporušujú Božie rozkazy, ale posluhují mu.“
(5) Ľudia a džinové sú zodpovední za svoje činy a preto za ne dostanú trest alebo odmenu podľa svojej voľby. Anděly však nie sú. Nemajú voľnú vôľu, pretože nemajú zodpovednosť v tomto smere, a preto sú chránení pred chybami.
Charakteristické vlastnosti diabla:
1.
Je to lhář a kacíř.
2.
Nemá sankční pravomoc.
3.
Je to pokrytec.
4.
Zabývá se literaturou a filozofií.
5.
Je to člověkův nejzbabelejší nepřítel.
6.
Je to zlý kamarád.
7.
Je to nejlepší přítel těch, kteří jsou daleko od Koránu.
8.
Člověka sleduje všude a snaží se ho oklamat.
Bol ďábel anděl?
Otázka, zda Iblis patril k andělům, či k džinům, je diskutovaná. Není to však tak složitá záležitost. Iblis totiž patří k džinům a byl stvořen ze stejného materiálu jako oni. Speciální jméno ďábla, který se poprvé setkal s Adamem, je…
Ďábel
Je to jeden z džinů a byl stvořen z ohně, ze kterého byli stvořeni džinové.
Ďábel
je to název, který se používá pro ty druhy, které jsou škodlivé a zavádějící, tedy pro jeden druh z daného rodu.
Názory, že Iblís byl jedním z andělů, nebo jejich „učitelem“ či „představeným“, pocházejí z křesťanství, nikoliv z islámu. Nicméně, i když je pojem andělů v křesťanství jasnější než v judaismu, ani tam není jednoznačně definován. V křesťanství totiž Iblís, jakožto představený andělů, vzbouřil se s anděly pod jeho velením proti Bohu a všichni byli vyhnáni. Tento fakt potvrzuje i verš z Matoušova evangelia:
„(V den konce světa Král) pak řekne těm, kteří jsou po jeho levici: Vy prokletí, jděte pryč ode mne do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly.“
(Matúš 25:41)
Tato záležitost je v Koránu vysvětlena tak, aby nezůstalo místo pro jakékoli pochybnosti, a zní takto:
„A když jsme řekli andělům: „Klanějte se Adamovi!“ – a oni se klaněli, kromě Iblísa. Ten patřil k džinům a vzdal se poslušnosti svého Pána. A teď ho vy, opouštějíc mne, chcete mít za přítele, spolu s jeho potomstvem? Vždyť oni jsou vaši nepřátelé. Jaká to je hrozná výměna pro ty, kdo páchají křivdu!“
(Al-Kahf, 18/50)
V tomto verši se zmiňuje
„Kâne min’el-džinni: Patril k džinům“
význam je jasný. Tématem je poklek a vzpoura Iblísa. Jeho odpor vůči pokleku je popsán tak, jak je uvedeno v předchozích verších.
Zde zmíněný poklek není poklek v uctívacím smyslu, ale vyjadřuje pozdrav a úctu, pochopení hodnoty osoby, které je pozdravována, a uvědomění si, kdo jí tuto hodnotu přisuzuje. Tento poklek byl v minulosti mezi národy legitimní/legální, ale později byl zrušen. (6) Takto pozdravili i jeho matku, otce a bratři, když přišli do Egypta a našli proroka Jósifa (as).
Poznámky pod čarou:
(1) Sad, 38:71-78; Al-A’raf, 7;
(2) Pravá víra, IV/20.
(3) tamže, VII/369.
(4) Muhtasar Ruhu ‚l-Beyan, V/122.
(5) vek., V/123
(6) tamže, V/122.
Pre viac informácií kliknite sem:
– Je Šejtán (Iblís) z rodu džinů? Pokud ano, proč byl mezi anděly? Bůh nám přece řekl, že stvořil lidi a džiny pouze k zkoušce…
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
