
Vážení bratři a sestry,
Modlitba a prosba o déšť je aktem uctívání. Není-li déšť, je to čas pro tuto modlitbu.
Inak by to nebola modlitba ani uctievanie, ktore by mali priniesť dážď. Ak by to bol jediný účel, tá modlitba a to uctievanie by neboli úprimné a neboli by hodné prijatia.
Stejně jako západ Slunce je signálem pro odpolední modlitbu.
alebo
Sluneční a měsíční zatmění jsou příležitostí pro dvě speciální modlitby, které se nazývají modlitby za sluneční zatmění (kúsúf) a modlitby za měsíční zatmění (husúf).
To znamená, že stmavnutím noční a denní oblohy, které je důsledkem zastření svatých veršů, se oznamuje velikost Alláha, a proto Bůh v té době zve své služebníky k určitému druhu uctívání. Jinak by ta modlitba…
(jeho otevření a délka trvání jsou astronomicky vypočítatelné)
Není to proto, aby se otevřely Měsíc a Slunce. Stejně tak i sucho je časem modlitby za déšť. Bůh zve své služebníky k modlitbě a prosbě v tomto čase. Sucho se stává časem těchto obřadů. Tyto obřady nejsou totiž proto, aby pršelo. Z tohoto hlediska by se sucho nemělo nutně považovat za trest. (1)
Člověk, který je odkázaný na déšť a je neschopný ho přivolat, si uvědomuje, že jeho potřeba může být uspokojena pouze Boží milostí, a proto se k Bohu obrací a k němu se uchyluje. Stejně jako u každé modlitby, i u modlitby za déšť je základem uspokojení Boží vůle. Na konci modlitby se k Bohu modlíme za záchranu před pohromou sucha a prosíme ho o pomoc.
Viditeľným výsledkom modlitby za dážď je síce príchod dážďa, ale jej skutočným, najvýznamnejším výsledkom a najkrajším a najsladším ovocem je to, že:
Každý v tej situácii pochopí, že to nie je jeho otec, dom ani obchod, kto mu dáva živobytie; ale že je to Bůh, kto ho živí a dáva mu jídlo, kto má v držení obrovské oblaky ako huby a povrch zeme ako pole, kto ho živí a dáva mu živobytie. Dokonce i nejmenší dítě, které je zvyklé prosit matku, když má hlad, v modlitbě za déšť pochopí v malé mysli tento velký a široký význam: Bůh, který spravuje tento svět ako dům, živí a dáva živobytí mně, těmto dětem i našim matkám. Kdyby On nedal, nic by nebylo. Proto se musíme k Němu modlit, říká si a stává se tak dítětem s pevným vědomím víry. (2)
Vzhledem k tomu, že sucho je časem modlitby,
Je nutné pokračovat v modlitbách, dokud tento čas neuplyne. To znamená, že období bez deště, kdy se nemodlíme kvůli absenci deště, skončí až s příchodem deště. Proto by se nemělo po prvním bezdeštném dni modlitbu přerušit, ale mělo by se v ní pokračovat, dokud tento čas neuplyne, dokud nezačne pršet.
Poznámky pod čarou:
(1) Porov. Bediüzzaman, Slova, Dvacetpátá slovo.
(2) Porov. Emirdağ Lahikası-I, 14. list.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích