Má náš prorok zázrak týkající se vzkříšení mrtvých? Mohli byste mi poskytnout informace o zdroji a spolehlivosti těchto zpráv?
Vážení bratři a sestry,
Odpověď 1:
Zázraky našeho proroka (s.a.v.) týkající se vzkříšení mrtvých:
„První věc je, že:
Hasan Basrý, významný učitel a verný žiak Imáma Alího, najvýznamnejší z učencov zjavného a skrytého učení v čase Tábí’ínov, vypráví: Jeden muž přišel k Poslu Božímu, a plakal a stěžoval si. Řekl:
„Měl jsem malou dcerku. Zemřela v téhle blízké řece, a tak jsem ji tam hodil.“
Poslední prorok, mír s ním, se ho zasmiloval. Řekl mu:
„Pojď, půjdeme tam.“
Odcházeli. Prorok Mohamed, pokoj s ním, zavolal na mrtvú dcéru,
„Ó, Füláne!“
řekl. A najednou, ta mrtvá dívka
„Lebbejk a sa’dejk!“
řekl. Posel Alláhov, smloup a pokoj s ním, nařídil:
„Chcel by si sa znovu vrátit k otcovi a matke?“
On řekl:
„Ne, já jsem našel něco lepšího.“
(Kadi Ijaz, Šifá, 1:320; Hafadži, Šarhu Šifá, 3:106)
Po druhé:
Niektorí významní imámové, ako napríklad Imám Bajhakí a Imám Ibn Adí, citují Hadísa Anasa ibn Málik, ktorý povedal: Stará žena mala jediného syna, ktorý náhle zomrel. Táto zbožná žena bola hlboko zarmúcená a povedala:
„Ó, Pane! Kvôli Tvojmu uspokojeniu som sem prišiel, aby som slúžil Prorokovi Mohamedovi, mier s ním. Odpusť mi, prosím, môj jediný syn, ktorý mi v živote dáva pokoj, pre lásku k tomuto Prorokovi.“
Enes říká:
Ten mrtvý muž vstal a s námi jedl.“
(Kadi Ijaz, as-Šifá, 1:320; Ibn Kašír, al-Bidája a an-Nihája, 6:292)
A zde je verš z Kasidy Burda od Imáma Busíra, který poukazuje na a vyjadřuje tento úžasný jev:
„Keby jeho znamení prokazovala jeho velikost a přijetí v takové míře, jaká odpovídá jeho hodnosti, nebyly by oživeny jen ty, které nedávno zemřely, ale možná by se oživily i shnilé kosti, které se jmenují jeho jménem.“
Tretí incident:
Hlavne zprávy od Imáma Bajhakího a podobných přenositelů zpráv uvádějí, že Abdulláh ibn Ubajdulláh al-Ansárij řekl: „Byl jsem přítomen, když byl Sábit ibn Kájs ibn Šammás zabit v bitvě u Jámámy a když jsme ho pohřbili. A když jsme ho vkládali do hrobu, ozvalo se z něj najednou hlasové znamení.“
„Muhammad je posel Boží. Abú Bakr je spravedlivý. Umar je mučedník. A Osman je laskavý a milosrdný.“
řekl. Pak jsme otevřeli a podívali se; byl mrtvý, bez života! Právě v té chvíli, ještě předtím, než se chalífou stal Umar, oznamuje svou smrt. (viz Kadí Íjáz, aš-Šifá, 1:320; Alí al-Kárí, Šarhu’š-Šifá, 1:649; Ibn Kašír, al-Bidája a’n-Nihája, 6:157-158)
Štvrtý incident:
Imám Tabarání a Abú Nu’ajm v knize Deláil-i Nubúvvet uvádějí zprávu od Númana ibn Bašíra: Zaid ibn Hárice náhle upadl a zemřel na trhu. Přivezli jsme ho domů. Mezi večerní a noční modlitbou, když kolem něj ženy pláchaly, náhle…
„Ensıtû, ensıtû – Ztichni“
řekl. Pak, s plynulou řečí,
„Muhammad je posel Alláhov; pokoj s tebou, ó posele Alláhův.“
a něco pronesl. Pak jsme zjistili, že je bezvýchvěvný, zemřel. (Ibn Kašír, al-Bidája a an-Nihája, 8:291 (různými cestami); al-Hejsemi, Mecmu’z-Zaváid, 5:179-180, dvěma různými cestami)
Kdyby totiž mrtvé těla potvrdily jeho poselství a živí lidé ne, pak by ti živí lidé byli jistě ještě mrtvější než mrtvé a nežádoucí než nežádoucí! (viz Said Nursi, Mektubat, Devatenáctý dopis)
Odpověď 2:
Prvá udalosť:
V tejto súvislosti je názor Alího al-Kárího nasledujúci:
„Původní vypravěč této zprávy od Hasana Basrího není znám. Já (Kari) jsem však podobný příběh našel v Beyhakího Delailu. Prorok Mohamed vyzval jednoho muže k přijetí islámu. Muž odpověděl: „Neuvěřím ti, dokud mi neoživitš mou dceru.“ Prorok Mohamed mu řekl: „Ukáž mi její hrob.“ Muž mu ho ukázal. Prorok Mohamed šel k hrobu (dcery) a zavolal: „Ó, Fulaně!“ (jmenem). Mrtvá dcera odpověděla: „Lebbejk ve sadejk!“ Prorok Mohamed se jí zeptal: „Chceš se vrátit zpět na svět?“ Dcera odpověděla: „Ó, poslu Boží! Vždyť ne! Protože jsem zjistila, že sousedství/blízkost/ochrana Alláha je lepší než ta mých rodičů. Zjistila jsem, že posmrtný život je pro mě lepší než svět.““ (viz Aliyyu’l-Kari, Šerhu’ş-Šifa, Bejrút, 1421, 1/650-651)
– O tom istom zázraku sa zmienkuje aj v iných zdrojoch. (por. al-Kastelání, al-Mevahibu’l-Ledunijja, Káhira, bez data, 2/296)
Alí al-Kárí v tejto súvislosti zmiňuje, že prorok Mohamed zhromaždil kosti jahňaťa, které jedol s komunitou v domě Džabíra, a s Boží pomocou je oživil. (por. tamže)
Druhá událost
– Ibn Kašír uvádí v této souvislosti zprávy, které k němu přišly třemi různými cestami. (al-Bidája a an-Nihája, 6/171, 291, 323)
– V knihe Ibn Abiddunyá „Men Aše Bade’l-Mevt/ti, čo žili po smrti“ (Bejrút, 1413, 1/12), ktorá je považovaná za prvý zdroj tohto podania, je táto udalosť uvedená s úplným reťazcom prenosu – jedna verzia od Anasa ibn Málika, druhá od iného vypravovača. Výše uvedení učenci jej dôverovali a zaradili ju do svojich diel.
– Baihaqí uvádí tři zprávy s řetězcem předávajících – všechny zprostředkované přes Anasa ibn Máliga – (viz Baihaqí, Delailu’n-Nubuwwa, 6/50, 51, 52).
Stejně jako jsme nenašli nikoho, kdo by tuto zprávu opravil, nenašli jsme ani nikoho, kdo by ji kritizoval.
Tretí incident:
Ibn Kašír, citujíc Bajhakího (Deláil, 6/58), uvádí, že existují autentické zprávy o lidech, kteří mluvili po smrti. (viz Ibn Kašír, Ibn Kašír, al-Bidája a an-Nihája, 6/174-175)
V některých z těchto zdrojů je uvedeno, že k tomuto incidentu došlo během bitvy u Jemámy, v jiných pak během bitvy u Cemelu nebo Siffin. Ba dokonce Bayhaqí uvádí dvě různé zprávy, které se na obě místa vztahují. (tamtéž)
Štvrtý incident:
Bajakí uvedl, že toto vyprávění je „spolehlivé“, a uvedl i další vyprávění, která to potvrzují. (viz Delail, 6/55-56)
– Buchárí toto tvrdenie stručne potvrdil a zaznamenal vo svojich dejinách slovami: „Zajd ibn Hariva patrí k tým, čo zomreli za vlády Osmána a po smrti sa ozvali.“ (et-Tarihu’l-Kebir, 3/383)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
