Vážení bratři a sestry,
Krvné pouto mezi dětmi vzniká, když dítě v kojeneckém věku kojí žena, která není jeho matkou.
Istej len kvapka
Z nedostatku i nadbytku mlíka vzniká bratská nevraživost.
Podle Imáma-i Azama trvá období kojení třicet měsíců (dva a půl roku). Podle Imáma-i Nejme je to dvacet čtyři měsíců (dva roky). Po této době, bez ohledu na to, jak dlouho dítě kojí, nedochází k vzniku bratrství z kojení.
Například, matka má novorozeného chlapce. Druhá matka má dceru. Pokud tato dcera kojí od druhé ženy, stane se bratrským kojencem pouze s chlapcem, kterého kojí ve stejnou dobu, nebo se stane bratrským kojencem i s ostatními dětmi této ženy?
V tomto ohledu existuje obecné pravidlo:
„Mléko, které kojící žena vypije, je pro potomky té, která ji kojila, harám (zakázané).“
To znamená, že dítě, které kojí, je pro všechny potomky ženy, od které se kojí, nezákonné.
Podľa toho sa ostatní súrodenci dojčeného dieťaťa môžu oženit s deťmi ženy, od ktorej dojčilo. Pretože len dojčené dieťa je mliečnym synom tej ženy. Ostatní súrodenci dojčeného dieťaťa nie sú mliečnými synmi tej ženy, a preto je pre nich dovolené oženit sa s jej deťmi.
„Co je zakázané kvůli příbuzenství, je zakázané i kvůli kojení.“
1
Ako je uvedeno v hadíse, osoby, které sú si příbuzné z pohledu rodového vztahu, jsou si příbuzné i z pohledu vztahu plynoucího z kojení. Podle toho jsou příbuzní kojené matky a kojeného otce také příbuznými kojeného dítěte.
Zásadní ustanovení týkající se této problematiky můžeme shrnout následovně:
– Kojení zakládá vztah mahramství jak ze strany matky, tak ze strany otce. Manžel kojící matky se stává kojeným dítětem mahramem. Podobně rodiče a děti kojící matky a kojícího otce se stávají mahramy kojeného dítěte.
– Dítě, které kojila jedna matka, je bratr a sestra všech dětí této matky z předchozích i pozdějších manželství. To, zda jsou tyto děti starší nebo mladší než dítě, které matka kojila, nic nemění.
– Podobne aj deti narodené ženám, ktoré boli pred a po dojčenskej matke manželkami dojčenského otca, sú s dojčeným dieťaťom dojčenskými súrodencami. Ich deti sú potom dojčeného dieťaťa dojčenskými synovcami a neteřami.
Mláďa, které kojí matka, které není její biologická matka, nazývá svého bratra kojného otcem.
Sestra nevlastního otce se stává nevlastní tety dítěte.
Mláďatko, které kojí adoptivní matka, nazývá jejího bratra adoptivním strýcem.
Sestra matky, která dítě kojí, se stává pro dítě kojnou tetou.
Podobné ustanovenia platia aj pre prarodiče.
Na druhou stranu, stejně jako je manželka nevlastního otce nevlastnímu synovi cizí, je manželka nevlastního syna nevlastnímu otci také cizí.2
Zatiaľ čo to sú základné otázky súkromia, v prípade ostatných blízkych a príbuzných je potrebné sa obzrieť do právnických knih, kde je táto problematika podrobne rozpracovaná.
Zdroje:
1 Tirmizí, Radâ: 1.
2 Preklad knihy al-Feteva’l-Hindiyye, 2: 485-487.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
