– Je zodpovedný ten, kdo neplní svou povinnost šířit pravdu a neinformuje potřebné lidi o určitých skutečnostech?
Vážení bratři a sestry,
Bůh je absolutně spravedlivý.
Odpovědnost každého člověka je určena prostředím, ve kterém žije. Samozřejmě, odpovědnost člověka vychovávajícího se v prostředí, kde se uplatňuje islám, se liší od odpovědnosti člověka vychovávajícího se v prostředí, kde se ztrácejí morální hodnoty.
Při zkoumání otázek souvisejících s osudem a spravedlností je třeba mít na zřeteli tuto skutečnost. Každý člověk se v tomto světě nachází v různých životních podmínkách a potýká se s různými problémy v rodině, mezi příbuznými a v širším společenství, s otázkami obživy…
(živobyt)
má svůj vlastní svět, odlišný od ostatních, s různými problémy a konečně i se specifickou společenskou strukturou země, ve které se nachází.
Výsledky tohoto božského rozdělení, jehož moudrost plně neznáme, ale o jehož spravedlnosti nepochybujeme, budou zjevněny v posmrtném životě, v den spravedlivého soudu, jak je uvedeno v súře Zilzál.
„Za každý dobrý skutek, i za každý zlý skutek, bude účet vyúčtován.“
Tam bude vidět.
Mnohé situácie, ktoré sa v tomto svete považujú za užitočné, sa tam stanú ťažkým bremenom pre človeka kvôli váhe zodpovednosti, zatiaľ čo mnohé udalosti, ktoré sa zdajú byť náročné a vyčerpávajúce, tam – za predpokladu trpezlivosti – povedú k odpusteniu hriechov.
Věřící lidé musí plnit svou povinnost šířit poselství a nemůže se stát, aby se k někomu poselství nedostalo. To zbavuje šířitele poselství odpovědnosti. Vždyť Bůh v jiném verši, když hovoří o některých lidech, kteří považovali za zbytečné, aby Mojžíš (a.s.) a ti, kdo s ním byli, trvali na šíření poselství, říká:
„Jedna skupina z nich,
„Proč ještě stále kázáte lidem, které Bůh zničí nebo potrestá krutým trestem?“
„A ti, kteří v tom pokračovali, odpověděli: Proto, aby se před svým Pánem omluvili, a také v naději, že by se mohli vzpamatovat a být zachráněni.“
(7:164).
Tento stav svědčí o tom, že doručovatel nezanedbal svůj úkol a že doručované osobě
„Já jsem to nevěděl.“
brání mu v tom, aby se takto vymlouval
(ez-Zemahšerí, el-Keššáf, Káhira (ty), IV, 34).
Zesnulý teolog Elmalılı při výkladu tohoto verše uvedl:
„Plnenie povinnosti šíriť pravdu je do istej miery povinností každého až do posledného dýchu. Napriek tomu je v tomto svete neprijatelné upadnúť do beznádeje. Ať už sú hriešníci akokoľvek, je povinnosťou túžiť po a dúfať v pokánie a zbožnosť ľudí. Stav ľudstva sa neustále mení a tajomstvo osudu nie je známe skôr, než sa zjaví. Kto vie, možno títo ľudia, ktorí doteraz neposlúchali, zajtra poslušní stanú a začnú sa vyhýbať hriechu; ak sa úplne vyhýbať nebudú, možno sa vyhýbajú trochu a tým sa zmierní ich trest. V každom prípade je lepšie šíriť pravdu a radit, než to úplne opustiť. Úplné opustenie šírenia pravdy však neznamená žiadnu nádej. Zlo, ktoré nestojí proti žiadnemu odporu, sa šíri rýchlejšie. Aj keď nie je možné úplne odstrániť zlo, nemalo by sa zabúdať na snahu spomalit jeho šírenie.“
(Elmalılı Hamdi Yazır, Jazyk Koránu, náboženství pravdy, Istanbul 1971, IV, 2313).
Když prorok Mohamed (s.a.v.) v Kázání na loučení s životem hlásal základní principy islámu, často se obracel k přítomným s výzvou:
„Splnil jsem svou povinnost kázání?“
zeptal se jich. A když od nich dostal kladnou odpověď,
„Bože, buď svědkem toho, že jsem splnil svou povinnost šířit poselství!“
a tak vyjádřil radost z plnění této posvátné povinnosti.
(Ahmed Zeki Safve, Cemheretu Hutubi’l-Arab, Egypt 1962, 1, 157).
Nejvýznamnějším posláním proroka (s.a.v.) a těch, kteří jdou jeho cestou, je šíření pravdy. Každý muslim má v této věci povinnost. Je povinností věřících plnit své povinnosti v této souvislosti.
Islám není náboženstvím třecích, sporů, rozporů a rozdělení. V jeho duši a podstatě spočívá hluboký smysl podřízení se Bohu a vysoký význam bratrství. V náboženství není místa pro nerozumné podřízení se člověku. Metoda dnešního šíření víry by se měla rozvíjet v tomto duchu.
V islámu je šírenie víry povinností nie len určitej skupiny, ale všetkých veriacích. V isláme neexistuje rozdeľovanie na triedy. Každý jednotlivec je povinný šíriť vieru a snažiť sa osvetľovať ostatných tým, že im islám vysvetľuje prostredníctvom svojich znalostí a kultúry, a to bez poškodenia a s rešpektom.
Což Bůh velebí a na čem v Koránu klade důraz
„pozvanie“
a
„Rozkazovat k dobrým skutkům a zakazovat špatné skutky“
jsou to tématické oblasti, které úzce souvisí s kázáním a jsou s ním spojené.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
