Je rozdíl v splatnosti úrok? Je dovolené nakupovat/prodávat na splátky s rozdílem v splatnosti?

Je dovolené obchodovat s rozdílem v termíne splatnosti?

Vážení bratři a sestry,

V islamském právu sa všeobecne neuvádzajú žiadne limity zisku,

ponevžádž je to ponecháno na situaci na trhu a na soucit a svědomí jednotlivců, ukládá to obchodníkům velkou zodpovědnost. V každém druhu obchodu se nepovažuje za vhodné obchodovat za nadsazenou cenu pomocí lží, podvodů a klamů.

Pri nakupovaní sa berie do úvahy právo majiteľa tovaru, teda predajcu, a zavádzajú sa záväzné opatrenia, aby mohol pokračovať v obchodnej činnosti, ale zároveň sa berie v úvahu aj situácia zákazníka a jeho nedbanost a to, že ho nelze podvedením obohatiť na úkor jeho nevedomosti a nepochopenia povahy zakúpeného tovaru.

Zároveň je zde popsána cesta, jak může obchodník zachovat svůj kapitál a zdravě pokračovat v obchodování, a to tím, že u prodeje na splátky stanoví rozdíl oproti prodeji v hotovosti, který bude zahrnut do ceny.

V Koránu se píše:

„…Bůh povolil obchod a zakázal úroky…“

(Al-Baqara, 2/275)

Tento verš dovolí obchod, ať už je na splátky, alebo v hotovosti, a ukazuje základ dovoleného obchodu. Prorok Mohamed (s.a.v.) však v jednom hadíse uviedol, že v jednom obchode nemôžu byť dva obchody. Učenci, ktorí vysvetľovali tento hadís, sa na ňom rozchýlili v názoroch. Niektorí islamskí učenci na základe tohto hadísu vysvetľujú, že rozdiel v splatnosti nie je dovolený, zatiaľ čo iní učenci tvrdia, že rozdiel v splatnosti nie je úrok a preto tento hadís nepatrí do jeho zákazu.

Imám Tirmizí v komentáři k tomuto hadísu uvádí následující názory:

„Podľa niektorých učencov, v jednom prodeji jsou dva prodeje,

„Tento šat prodám za deset drachm v hotovosti, nebo za dvacet drachm na splátky.“

čo znamená, že sa zmluva musí definitivně uzavřít a rozpor se musí vyřešit jedním z obou prodejů.“ (Tirmizi, Buyu, 18)

Podľa väčšiny učencov výše uvedený hadís hovorí, že v zmluve nie je dovolené klásť podmienky, a že zmluva nie je platná, ak nie je známa cena, teda protihodnota. Napríklad, ak Ahmed Aliovi…

„Když mi prodáš auto za tři sta tisíc lir, tak já zase tobě prodám dům za dva miliony.“

tím, že to řekl, vyjádřil to, co je uvedeno v hadísu,

„dva náboženské smery v jednom náboženskom smere“

To je možné; to je přípustné. Ale pokud jsou uzavřeny oddělené smlouvy a tyto dvě smlouvy nejsou takovou podmínkou vzájemně propojeny, pak v tom není žádný problém.

Podľa vyhlásenia v hadíse je zakázaný aj druhý typ víry,

je to nejasnost ohľadne protihodnoty za tovar.

Například,

„Tento tovar jsem prodal za tisíc v hotovosti a za dva tisíce na splátky.“

Pokud se taková dohoda uzavře, je neplatná. Protože tato dohoda je nejasná. Na žádné z těchto dvou variant nedošlo k dohodě. Pokud se však obě strany dohodnou na jedné z těchto dvou variant, je dohoda platná a nemá nic společného s úroky.

V slavném díle Imáma Serahsího, al-Mabsut, je uvedeno, že smlouvy, u kterých je předmětem sporu rozdíl v splatnosti, jsou přípustné, pokud se strany dohodnou na jedné ceně, ať už hotově nebo na splátky, a rozloučí se. A je zde doslova řečeno:

„Pokud kupující a prodávající uzavírají kupní smlouvu a prodávající říká, že zboží prodá za tuto cenu na splátky a za tuto cenu v hotovosti, nebo že za měsíc bude cena tato a za dva měsíce tato, a pokud se dohodnou na jedné z těchto cen a uzavřou tak obchod, pak je takový obchod neplatný. Proto prorok Mohamed zakázal prodej na základě dvou podmínek. Pokud se však dohodnou na ceně v hotovosti nebo na splátky a tak obchod uzavřou a rozloučí se, pak je takový prodej platný. Protože obě strany se dohodly na jedné ceně.“ (el-Mebsût, 13/8)

Do toho spadá i prax, která je dnes na trhu běžná. Například, když je zákazníkovi předem sdělena cena za hotovost nebo na splátky,

„Hotovostně tolik, na splátky tolik“

Řekne se, že je možné si vybrat z několika variant, a požádá se o výběr jedné z nich. Zákazník si pak vybere variantu, která mu vyhovuje, a na jejím základě se uzavře smlouva. Důležité je, aby se na jedné z uvedených cen dohodli a aby byla smlouva uzavřena na tuto cenu.

Takže, pokud má někdo něco na prodej,

„Cena za hotové je taková a taková, cena na splátky je zase jiná.“

Ak by sa zmienila cena v hotovosti aj cena na splátky, a následne by sa dohodli na jednej cene, takáto dohodnutá cena by bola povolená. Neexistuje žádný náboženský problém.

Je důležité, aby se při uzavírání smlouvy dosáhlo jasné dohody o jedné z určených pevných cen, ať už jednorázové, nebo splátkové.

Ale například

„Pokud zaplatíte do tohoto měsíce, platí tato cena, pokud zaplatíte do takového data, platí tato cena.“

Je nutné vědět, že prodeje s takovou lhůtou splatnosti nejsou platné. V těchto dohodách se totiž kupující a prodávající nedohodli na jedné ceně. Úroky, o kterých se mluví v hadítech, se v takových dohodách jasně projevují.

Pri nákupu tovaru na splátky od niektorých štátnych inštitúcií sa tiež účtuje rozdiel v splatnosti.

Tento rozdíl v splatnosti je sice oficiálně označován jako úrok, ale do obsahu úroku se nezapočítává.

Znamená to, že je to ponecháno na uvážení zákazníka. Při platbě v hotovosti se žádný rozdíl neúčtuje, zatímco při platbě na splátky se účtuje určitý příplatek. Jelikož tento příplatek představuje rozdíl v úhradě v závislosti na termínu splatnosti, je takové jednání přípustné.

Je však třeba poznamenat, že

Rozhodnutia, ktoré učenci islamského práva vydali a ktoré ukazujú na dovolenosť rozdielu v splatnosti, nie sú v skutočnosti odporúčaním na jeho vyberanie. Ide skôr o rozhodnutie vyplývajúce z nevyhnutností obchodného života. Presnejšie řečeno, je to dovolenosť. To znamená, že muslimský obchodník může s rozdílem v splatnosti provádět splátkové prodeje. Ale prodej bez rozdílu v splatnosti zákazníkům s omezenými možnostmi je nepochybne hodný obdivu.

V poslednej dobe rozšírená prax, kedy si niekto kúpi produkt vopred a neskôr si ho spláca v banke v splátkách, je nezákonná, pretože rozdiel, ktorý sa platí, je úrok. V skutočnosti totiž nedochádza k priamej kúpe tovaru, ale k transakcii s peniazmi poskytnutými bankou. Rozdiel, ktorý sa platí za peniaze, je úrok, a preto je táto prax nezákonná.

S pozdravem a modlitbou…

Islám v otázkách a odpovídích