– Při svém pátrání jsem zjistil, že se tato věta šíří na mnoha místech. Nicméně všude se pod ní uvádí, že je od proroka Mohameda nebo že se jedná o hadís. Žádný zdroj jsem nenašel. Je tato věta hadísem?
– Mohli byste tedy uvést zdroj?
Vážení bratři a sestry,
Nenalezli jsme žádnou hadískou zprávu, která by odpovídala znění ve vaší otázce.
Avšak, toto tvrdenie,
„Ten, kdo přikazuje pomáhat utlačovaným a varuje před jejich prokletím.“
Dá se říci, že se jedná o význam odvozený z mnoha hadísů.
(pozri Wensinck, el-Mu’cem, heslo „zlm“)
Například:
„Stráň se před modlitbou utlačovaného, neboť mezi ní a Bohem není žádná překážka.“
„Strachuj se z prokletí utisknutého. Neboť mezi prokletím utisknutého a Bohem není žádná překážka.“
(Buhárí, Zekât 63, Cihâd 180, Mezâlim 30, 35; Meğâzî 60)
něčí
Nespravedlivě někomu zlomit srdce je také krutost.
a tato osoba se stala obětí nespravedlnosti, tedy utrpěla křivdu. Podle toho je osoba, které byla ublíženo na citu, obětí, a ten, kdo jí ublížil, je tyranem.
Když se na to podíváme z tohoto úhlu pohledu, pak vyjádření v otázce odkazuje na události, jako je tato a podobné, které se staly v minulosti.
Strachuj se z prokletí utisknutého.
Dá se říci, že je to jeden ze stovek významů tohoto výrazu.
Lidé se obvykle modlí za lidi, od kterých dostali laskavost.
Přejí si, aby je Bůh odměnil. Radost a vzrušení, které se v srdcích objeví v důsledku projevované laskavosti, vždy vedou k modlitbě za dobro. I když se v souvislosti s laskavostí nic slovy neřekne, stav spokojenosti, který se projevuje v chování nebo řeči těla, je jakousi modlitbou a každá laskavost se jistě setká s odměnou.
Dobré skutky, stejně jako zlo a nespravedlnost, nezůstávají bez odměny. Ať už v tomto světě, nebo v tom druhém, se jim nakonec dostane patřičného odplácení.
Lidé, když je něco trápí; když se stanou obětí nespravedlnosti, útlaku nebo křivdy
Chcú si vymáhať práva od druhej strany. Keď si nemôžu sami vymáhať narušované práva, hľadajú orgán, inštitúciu, ktorá by to mohla urobiť za nich. Niekedy, keď nenájdu inštitúciu, ktorá by im pomohla, alebo keď je nerovnováha medzi trestným činom a trestom a uložený trest neuspokojí obeť, svěřují záležitost Bohu. S pocitom bezmocnosti a utláčenosti sa uchylují k Bohu a prosia, aby Boh potrestal vinníka.
Chvíle utrpení jsou chvílemi, kdy je člověk nejvíce zranitelný a kdy se s nejupřímnějšími pocity uchyluje k Bohu.
V takových chvílích, kdy se vzpomíná na Boha, je vzrušení, které to vyvolává, a emoce, které vyvolávají pocity síly a očekávání, které mu jsou přisuzovány, na svém vrcholu.
Prokletí utlačovaných a poškozených
Tím, že říká, že mezi člověkem a Bohem neexistuje žádná duchovní bariéra ani překážka, se Prorok Mohamed (s.a.v.) dotýká tohoto citlivého bodu.
„Strachujte se z prokletí utisknutých!“
To je smysl „ohrožení“. V tu chvíli je utlačovaný nejslabší. Je na vrcholu pocitu své slabosti, na vrcholu potřeby a pocitu útočiště u Boha. Protože člověk zažívá tak intenzivní pocity jen v řídkých chvílích, splní se žádost a okamžitě se setká s odezvou.
Proto je třeba se bát pomsty a prokletí utlačovaného. Pokud se totiž někdo s prosbou nebo stížností obrací k Bohu, ten, o koho se prosí o prokletí, nemůže dopadnout dobře.
Ide tu o to, aby sme sa nedotýkali utláčených, nezneužívali slabých a chránili ich. Nikdo by nemal dovoliť, aby sa slabí cítili osamotení, aby ich niekto týral, zbavoval ich práv a utláčal.
V skutočnosti v jednej z hadísů, ktoré sa pripisujú Bohu, Boh hovorí:
„Ó, moji služobníci! Ja som si zakázal nespravodlivosť a zakázal som ju aj medzi vami; preto sa navzájom nespravodlivo neobviňujte!“
(Müsned, V, 160; Müslim, Birr, 55)
Našeho proroka Mohameda (s.a.v.)
„Bože! Zachraň mě před chudobou, hladem a ponížením,
od utlačování a utlačování se
Útočiště nacházím v tobě.
v němž doporučil modlit se takto
(Müsned, II, 540)
,
že i on v tomto smyslu vzdykuje modlitby
je přenesen.
(Müsned, II, 305, 325; Abú Dávúd, Edeb, 3)
A v jednom hadíse Proroka Mohameda (s.a.v.) se také říká:
„Nezpůsobujte nespravedlnost a nenechávejte se, aby vám byla způsobena nespravedlnost.“
Je zaznamenáno, že to řekl a opakoval to třikrát.
(Müsned, V, 72).
V jednom hadíse se také říká:
pri obhajobe seba a svého majetku proti neoprávněnému napadení (násilí)
zabití sú mučeníci
byla zmíněna.
(Müsned, I, 305; II, 205)
V iné hadíse sa zase píše:
osoby, která byla neprávně zabita
že patřil do nebe
bylo oznámeno.
(Müsned, II, 221, 224; Nesâî, Tahrîm, 22)
Na druhej strane, v niektorých hadítoch sa hovorí o hriešnosti a nespravodlivých činoch.
„sebeubluhování“
je považován za takový. V 32. verši súry Fâtir se nachází:
„sebevražedný“
výraz se vyskytuje v hadísu,
protože ti, kteří páchají zlo, za to nakonec zaplatí na konci časů
spáchají na sebe zločin
i
je vysvětleno takto.
(Müsned, V, 194, 198; VI, 444)
Prorok Mohamed (s.a.v.),
„Ó, můj Bože! Velmi jsem se sám sobě křivdil.“
a radil, aby se k Bohu modlili a prosili ho o odpuštění, a sám se v dlouhé modlitbě,
„Bože! Způsobil jsem si sám zlo, přiznávám své chyby a prosím tě o odpuštění všech mých hříchů.“
(Bukhárí, Ezan, 149)
podľa správ, povedal.
Snažme se dodržovat tuto modlitbu našeho proroka:
„Bože! Útočištěm před únavou a těžkostmi cesty, před nepříznivým návratem, před pádem z dobrého stavu do špatného, před prokletím utisknutého a před zlem, které by mohlo potkat majetek a rodinu, jsem u Tebe.“
(Ibn Máďa, Modlitba, 20; Tirmizí, Modlitby, 42)
Pre viac informácií kliknite sem:
– Modlitba tří osob – otce, hosta a utlačovaného – je vždy vyslyšena…
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
