– Ömer Nasuhi Bilmen v knize „Ilmihal“ říká:
„Pokud majetek, který byl vyčleněn na almužnu, zkáze podlehne, almužna se z něj neodečítá… V jiném ustanovení se však uvádí, že pokud majetek, který byl vyčleněn na almužnu, zkáze nepodlehne, almužna se z něj odečítá.“
(Zákaz, čl. 32-33)
– Pane profesore, mohl byste mi vysvětlit, proč se při zániku majetku zekát ruší, ale při jeho ztrátě ne?
Vážení bratři a sestry,
Zničenie
s bytím
škoda
„Zánik“ má téměř stejný význam. Z tohoto hlediska neexistuje rozdíl mezi majetkem, který byl zničen, a majetkem, který byl ztracen.
Zničenie majetku, z ktorého ešte nebola odpočítaná almužna, sa však líši od zničenia majetku, ktorý bol na almužnu vyčlenený. V prvom prípade bol zničený celý majetok alebo jeho časť, z ktorého ešte nebola odpočítaná almužna, zatiaľ čo v druhom prípade bol zničený majetok, ktorý bol z neho vyčlenený na almužnu.
Podľa toho, ak je majetok, na ktorý sa vzťahuje povinnost odviesť zekát, zničený, povinnost odviesť zekát zaniká a majiteľovi nezostáva ako dlh. Ak je však majetok, určený na zekát, zničený, je nutné ho odviesť.
Příslušné místo je následující:
„Zákát se vztahuje k samotnému majetku, nikoliv k jeho hodnotě. Pokud tedy majetek, na který se vztahuje povinnost zaplatit zákát, zanikne, povinnost zaniká. Pokud však majetek zanikne darováním nebo nákupem domu, povinnost zaplatit zákát nezaniká a je nutné jej zaplatit.“
„Majetok vyčlenený na almužnu (zakat) nepodléhá zdanění, pokud utrpí ztrátu. Pokud však majitel zemře, aniž by almužnu chudým rozdal, peníze zdědí jeho dědicové.“
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
