– Je správné, že v případě, kdy se podle důvodů zjevení verše 60 v súře An-Nisá jedná o rozhodování podle Taghúta, klademe jako podmínku pro to, aby se jednalo o nevěřící rozhodnutí, volbu a svobodnou vůli?
– Kdo jsou kromě šejka Abu Muhammada al-Makdisiho současní a minulí učenci, kteří zastávají tento názor?
– Můžeme na základě tohoto důvodu zjevení říci, že se jedná jednoznačně o kacířství, nebo existuje možnost, že kacířství to není?
Vážení bratři a sestry,
Přepis příslušného verše zní takto:
„Pozri, čo robia tí pokrytci, čo tvrdia, že veria v knihu, ktorá bola zoslaná tebe, aj v knihy, ktoré boli zoslané pred tebou! Chceli by sa pred súdom postaviť pred Tagúta, hoci im bolo rozkázané, aby ho zavrhli. A Šejtán ich chce úplne odvrátiť od pravdy.“
(Nisa, 4/60)
– Tághút,
jsou to osoby, kterým lidé projevují velkou úctu a podřizují se jejich rozkazům, a to vedle Boha.
(Tábí, výklad k danému verši)
Když to konkretizujeme,
Tágút
Ďábel, čarodejník, věštci
zistili sme, že je to takto posúdené.
(pozri výklad veršů 256 v súre Al-Baqara od Taberího)
– Důvodem, proč byl tento verš zjevněn, je následující:
Vznikl spor, konflikt mezi pokryteckým mužem, který se vydával za muslima, a Židovkou. Ten pokrytec,
-protože věděl, že přijímají úplatky-
Chcel to vyriešiť s rozhodcovskou mocí Židov. Žid však
-protože nepřijímají úplatky-
chtěl, aby se záležitost svěřila do rozhodnutí muslimů. Nakonec
(aj napriek tomu, že návšteva jasnovidca je zakázaná v Tóře aj v Koráne)
Dohodli se, že rozhodne věštkyně z kmenů Džuhajn.
Potom byl zjeven tento verš.
(Teběrí, tamtéž)
– Nemáme v tuto chvíli dostatek času na to, abychom prozkoumali, co k tomuto tématu, přesněji řečeno k bodům ve vašem dotazu, říkají učenci. Pokud víme, verš se týká člověka,
bezpečí je ohrozené, pokud se člověk z vlastní vůle a svobodného rozhodnutí vzdá Božího rozsudku a přijme rozsudek jiného.
jde o. V islámu
„mükreh = nucený, nucená“
Je jisté, že nikdo z toho není vyjímkou. A také, když přijímáte rozsudek někoho jiného než Alláha,
Akceptuje-li člověk Boží rozsudek, je to víra; pokud jej odmítá, je to nevěra.
Neboť pokud nikdo kromě proroků není bez hříchu, pak to znamená, že každý se v určitém ohledu rozhodl pro šejtanovy pokusy namísto Božího rozkazu. Například,
zastarávající, lžící
Nikdo neposlechl Boží příkaz v této záležitosti a dal se zlákat ďáblu.
Podľa Ahl-i Sunnet, čo tvoria drvivú väčšinu islamských učencov, však ani tie najväčšie hriechy nezpôsobujú nevěru.
V tejto súvislosti sú mimoriadne výstičné nasledujúce slová Bedüzzamana:
„…Část z těch, kteří šli do krajností, šířila pomluvy na Turky, kteří po Arabech tvořili páteř islámu. Někteří dokonce šli tak daleko, že…“
vyhrožoval, že lidi z řad právníků prohlásí za nevěřící.
Pred tridsiatimi rokmi to považoval za důkaz kacířství, že bola vyhlásená ústava a svoboda.
A kdo neposuzuje podle toho, co Alláh zjevil…
až do konce světa by se hájil. Nevědomý nevěděl, že:
Kdo neřídil.
kam
Kdo nevěří.
je to tak.”
(Diskusie, str. 82)
To znamená: Ten, kdo neřídí podle Božího rozkazu, je nevěřící, pokud nevěří v Boží rozkaz a neuznává ho. Ale pokud…
Ak je niekto presvedčený o Božom súde, ale nedodržuje ho, napríklad porušuje zákaz lži, krádeže alebo neodstrihuje ruku zlodějovi, nie je neveriací, ale hriešník.
Pre viac informácií kliknite sem:
–
Proč se člověk, který spáchá velký hřích mimo společenství s Bohem, nestává odpadlíkem?
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
