Vážení bratři a sestry,
Společnost však nemůže trvale existovat bez víry.
Dá se říci, že náboženský smysl, tedy smysl pro uctívání transcendentní bytosti s nekonečnou mocí nad všemi bytostmi, je v lidské povaze. Nikdo není imunní vůči vlivu tohoto smyslu. Proto ti, kteří nenacházejí skutečného Boha, si vytvářejí falešné bohy. Začínají uctívat slunce, měsíc, hvězdy, kameny, stromy. To je také druh náboženství.
V uvedeném verši se ukazuje, že bezbožní, stejně jako uctívači modl a nositelé jiných nesprávných náboženství, si také činí z libovůlí a chtíčů své bohy a mají tak jakési náboženství bezbožnosti.
Když se podíváme na lidstvo od jeho existence na Zemi a na jeho staletí trvající život, zjistíme, že nikdy nežilo bez náboženství. Tento fakt prokázaly jak antropologické, tak psychologické a sociologické studie. V průzkumech lidských dějin nebyla nalezena absolutně bezbožná společnost; při studiu jakékoli lidské rasy a společnosti se vždycky vyskytlo náboženství, byť i v jednoduché a mylné podobě, nebo myšlenka na božstvo.
Člověk, v jehož bytí se snoubí duch a tělo, hmotné a duchovní prvky, se na jedné straně snaží o přežití hmotné existence, zatímco na straně druhé usiluje o uspokojení duchovní potřeby víry, a proto uctíval někdy slunce, měsíc a hvězdy na nebi, jindy oheň, zvířata a různé bytosti, které považoval za posvátné. Tato absolutní shoda ve víře, pozorovaná u lidí různých ras, epoch a zemí, kteří se navzájem neznají, dokazuje, že náboženský nápad je univerzální a víra v Boha je přirozená (vrozená).
V Koránu,
Tento verš poukazuje na to, že společnosti nemohou existovat bez náboženství a proroků. Stejně tak verše Koránu, které popisují, jak Abraham (a.s.) hledal a našel Stvořitele, jasně ukazují na lidskou potřebu náboženství a na to, že lidé mohou poznat Boha prostřednictvím svých přirozených duchovních smyslů.
Musel si uvědomovat, že náboženský smysl je nezbytnou vlastností, neboť řecký moralista Plutarchos říká:
Podľa toho je potreba oddanosti svatyni a božstvu spoločný rys, který je přítomen ve stvoření lidstva.
Mehmet Akif Ersoy, který nás upozorňuje na to, že společnosti nemohou existovat bez náboženství, vyjadřuje v následujících verších, jak je náboženství z hlediska společnosti nezbytné:
Člověk, když se zamyslí nad svou podstatou, pochopí, že nemůže žít bez řádu. I ti nejbezbožnější lidé jsou nuceni uchýlit se k náboženství. Protože člověk je slabý, potřebuje ochranu mocnější bytosti, která dokáže uspokojit jeho nekonečné potřeby a nepřátelství. A také touží uspokojit v sobě skrytý smysl pro věčnost. A jediná bytost, která dokáže uspokojit tyto lidské touhy, je Bůh.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
