– Existuje v šaríátu něco takového, že by v době Murata III. byli popraveni opičáci, aby nevadili společnosti?
– Existuje taková událost historicky, nebo je to výmysl?
– Za vdovu dali životy na popravišti:
Následující obrázek, který ukazuje, že jsme kdysi popravovali nejen lidi, ale i opice, jsem převzal ze staré publikace Reşada Ekrema Koçu. Koçu se zmiňuje o hromadných popravách opic v Istanbulu na začátku 17. století a píše:
„V éře plachty a vesla se na lodích využívali trénované opice, které se šplhaly na vrcholy stožárů a hlídaly před piráty. V Istanbulu, před bránou Tersane, existovaly obchody, kde se chovaly a prodávaly ‚lodní opice‘. Jednoho dne Abdülkerim Efendi, kazatel, který si získal úctu sultána Murada III., shromáždil tisíce lidí s tvrzením, že ‚ženy používají opice jako nástroj pro prostituci‘, zaútočil na tyto obchody a nechal nešťastná zvířata popravit.“
S. Kaliç. (2012). Podivné události v našich dějinách. ISBN: 6055675509. Vydavatelství: Maya Kitap.
M. Bardakçı. Dříve jsme popravovali i opice. (9. července 2000). Datum přístupu: 22. listopadu 2018.
S. Akın. Peklo lidí. (23. března 2007). Získané dne: 22. listopadu 2018. Získané
Sanal Gaste. Proč byly v Istanbulu popraveny všechny opice?. (22. listopadu 2018). Získané dne: 22. listopadu 2018.
D. Gürlek. (2015). Pohledy z našeho kulturního světa. ISBN: 9756444597. Vydavatelství: Kubbealtı Neşriyat.
Vážení bratři a sestry,
Především je třeba říci, že
Ak k tomu došlo, tak to bolo v rozpore s šeriátem.
Ak žena zkrotí opicu alebo iné zvieratko a má s ním pohlavný styk a prípad sa dostane k súdu, potrestaná bude žena v rámci trestného práva, nie zvieratko, a zvieratko bude samozrejme vypustené späť do prírody.
Pokud jde o informace uvedené ve otázce:
Na dané téma je možné sa pozrieť z viacerých úhlov pohľadu:
1.
Informace týkající se opic, které jsou obsaženy ve otázce, pocházejí od populárního historika a novináře, který však již nežije.
Rešad Ekrem Koçu
‚ho
„Zvláštní případy z naší historie“
Je převzat z knihy s názvem.
Rešad Ekrem Koçu
Při zařazování těchto informací do své knihy neuvádí žádný zdroj, který by dokládal jejich pravdivost a spolehlivost.
(Reşat Ekrem Koçu, Zaujímavé události z našich dejín, Vydavateľstvo Varlık, 1971, s. 8-9)
Z tohoto hlediska nelze příběhy o zabíjení opic a jejich oběšování na stromy považovat za stoprocentně spolehlivé.
2.
Na druhou stranu, poukazovat na to, že zmíněný autor je populární historik a novinář, a na základě toho věřit všemu, co Koçu říká, a považovat to za nepochybnou pravdu, by bylo chybné. Protože on nejenže neuvádí zdroje svých tvrzení a neopírá se o historické dokumenty, ale ani popularita historika neznamená, že vše, co říká, je spolehlivé.
3.
Reşat Ekrem Koçu
Murat Bardakçı v článku z 9. júla 2000 cituje jeho slová, opäť bez opory na akýkoľvek historický dokument či dôkaz.
Rešat Ekrem Koçu
Cituje následující řádky z:
„V éře plachty a vesla se na lodích využívali trénované opice, které se šplhaly na vrchol stožárů a hlídaly před nálety pirátů. V Istanbulu před bránou loděnice…“
‚lodní opice‘
Existovali obchody, kde se pěstovaly a prodávaly. Jednoho dne se mezi kazateli, kteří si získali úctu Murada III., objevil…
Abdulkerim Efendi
‚Ženy používají opice jako nástroj pro prostituci‘
a takto shromáždil tisíce lidí, kteří zaútočili na tyto obchody a nechal usmrtit chudá zvířata.“
4.
V této souvislosti
Murat Bardakçı
Potom ti, kteří psali na internetu, obvykle uváděli Murata Bardakçıho jako zdroj a psali o zabíjení opic. Dursun Gürlek také v roce 2005 vydal knihu u nakladatelství Kubbealtı Neşriyat.
„Pohledy do světa kultury“
ve své knize se zmiňuje o téže věci.
5.
Abdelkerim Efendi,
Pôvodne pôsobil ako imám (Hünkâr İmamı) sultána Murada III. a neskôr sa stal v čase vlády Murada III. Kazaskerom Rumélie. Bol to muž s krásným hlasom, ktorý vedel výborne kázat a mal tvrdý charakter.
6.
Aj keby sa taký incident stal, nie je jasné, koľko opíc bolo zabitých a obesených. Mohlo to byť len pár opíc, ale aj viac. Niektorí, čo sa takýchto incidentov držia a tvrdia, že v Osmanskej ríši sa nedodržovali práva zvierat, sa snažia očierniť Osmanskú ríšu, spravovanú islamským právom. Chceli by súdiť štát, ktorý existoval 600 rokov, na základe jediného incidentu, ktorý sa údajne stal v 17. storočí, bez toho, aby si overili zdroje. Aj keby sa taký incident stal, bol to jednorazový omyl, ktorý sa nedá generalizovať na celé obdobie Osmanskej ríše. A čo sa týka zvierat, imperialistické a kolonialistické štáty, ktoré sa sami považujú za civilizované, každý deň zabíjať nevinných ľudí, zabavovať im majetok a mučit ich. Štát, ktorý okupoval Irak, tam dokázal zabiť milión civilistov.
8.
V dnešní době se však stává, že nejen opice, ale i psi, kočky a další zvířata jsou mučeny a hrubě zabíjeny. Je správné využívat tuto situaci k propagaci nepřátelství vůči republice?
Islam ako základný princíp káže zvieratám prejavovať lásku a súcit.
Na druhej strane rozhoduje o tom, že v prípade potreby, aby sa zbavili škodcov, ich možno likvidovať bez toho, aby utrpeli.
V súvislosti s láskou a súcitom k zvieratám v islame pozri:
– Sarıcık, Murat, „Laskavost a milosrdenstvo proroka Mohameda k živým tvorom“, III. Sympozium o oslavách narodenia proroka Mohameda, 20. apríl 2000, Isparta, str. 195-214;
– Sarıcık, Murat, „Nařízení týkající se práv zvířat z období vlády Murada III.“, SDÜ. İlahiyat Fakültesi Dergisi, ročník: 1999, číslo: 6, Isparta, s. 69-78;
– Sarıcık, Murat, „Několik příkladů z naší kultury týkajících se nedotýkání se ptačích hnízd a mláďat“, SDÜ. Teologická fakulta, ročník: 2001, číslo: 8, Isparta, str. 17-34;
– Sarıcık, Murat, „Zrušení některých zvyků z doby Jahillijje z hlediska soucitu a laskavosti ke zvířatům“, SDÜ. Teologická fakulta, ročník: 2004/2, číslo: 33, Isparta, s. 61-86.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
