Vážení bratři a sestry,
Dívčí panenství je cizoložství,
To znamená, že pokud k porušení panenství dojde z jiného důvodu než z důvodu pohlavního styku, dívka je stále považována za panenku. (Celal Yıldırım, Islamská právní nauka s odkazy na zdroje, Uysal Kitabevi: 2/477.)
Manželství je smlouva, dohoda a závazek. Má své podmínky.
Ak je splnená iba jedna z týchto podmienok, sobáš nie je platný:
1. Osoby, ktoré sa chystajú uzavrieť manželstvo
alebo osobám, ktorým udelili plnú moc
pripravenost
sí.
2. Vyjádření vůle stran.
Manželé, kteří potvrdili, že přijímají manželskou smlouvu
„Přijal jsem to“
aby to tak vyjádřili.
3. Oznámenie sobášu.
Nesmí se to držet v tajnosti. Tato podmínka platí podle některých směrů islámu.
4. Aby malo dievča súhlas od svojho zákonného zástupcu.
Toto stanovisko platí pre ostatné právne školy s výnimkou Hanefitskej školy.
5. Príprava svedkov.
Tito svědci musí být dva dospělí muži, nebo jeden muž a dvě ženy, kteří dosáhli věku dospělosti a jsou při zdravém rozumu. Jinými slovy, svědectví musí nutně zahrnovat muže.
Manželství a rozvod,
Jinými slovy, manželství a rozvod jsou náboženské instituce; zároveň jsou považovány za akt náboženského uctívání. Jejich zdrojem je totiž Korán a hadís. V této souvislosti existují stovky veršů Koránu a tisíce hadísů. Tyto verše definují meze instituce manželství a určují povinnosti a zodpovědnosti. Některé verše pojednávají o této problematice s veškerými detaily. Hadísy pak určují, vysvětlují a učí veškeré detaily instituce manželství a rodiny.
Podobně v knihách o islámském právu tvoří oddíly o manželství a rozvodu samostatnou kapitolu. Například, jak jsme uvedli jako zdroj, obsáhlé dílo Ömera Nasuhiho Bilmena v osmi svazích, které je k dispozici také v turečtině,
Slovník islámského práva a teologických termínů
Jedna z jeho knih je věnována této problematice.
Aby sme lepšie pochopili danú problematiku a mali sme príklad, prečítajme si výklad niektorých veršov:
„Zespolte ty, kteří z vás jsou svobodní, a ty, kteří z vašich otroků a otrokyní jsou zbožní. Jestliže jsou chudí, Bůh je obohatí ze své laskavosti. Bůh je laskavý a vše ví. A ti, kteří nemají možnost se oženit, ať zachovají čistotu, dokud je Bůh neobohatí ze své laskavosti.“
1
„Je vám zakázané uzavierať manželstvo s týmito ženami: s vašimi matkami, dcérami, sestrami, tetyami, tetyami z otcovho rodu, dcérami vašich bratov, dcérami vašich sestier, s vašimi dojčenskými matkami, s vašimi nevlastnými sestrami, s matkami vašich manželiek, s nevlastnými dcérami, ktoré vám porodili vaše manželky, s nimiž ste uzavreli manželstvo. Ak ste s nimi neuzavreli manželstvo, nie je vám hriech uzavierať s nimi manželstvo. Je vám tiež zakázané uzavierať manželstvo s manželkami vašich vlastných synov a s dvoma sestrami naraz. Výnimkou je to, co sa stalo v minulosti. Vskutku, Allah je odpúšťajúci a milosrdný.“
2
Manželství má své vlastní podmínky, které jsou výše vysvětleny. Do republikánské éry neexistoval pojem „náboženský sňatek, oficiální sňatek“. Po zrušení islámského práva a jeho nahrazení „civilním“ právem adaptovaným z Západu a po převedení sňatkových obřadů na obecní úřady se tyto otázky začaly objevovat. Nicméně v náboženstvích s biblickým původem, jako je judaismus a křesťanství, se sňatkové obřady konají v synagogách a kostelech, jak tomu bylo vždy. V podstatě je tomu tak i v islámu.
Našeho proroka (s.a.v.)
„Ohlaste svatbu a uskutečněte ji v mešitách.“
Hadís, jehož znění zní: „Manželství je polovina víry“, nám tuto zásadu připomíná. Po přesunu obřadů z mešit do obecních sálů pro oddavování se začalo diskutovat o tom, zda má oddávek stále „náboženský“ charakter.
Svatba,
Vzhledem k tomu, že manželství má určité podmínky, tuto problematiku znají v plné míře učenci a duchovní. A od nepaměti prováděli sňatky učenci a kněží. Proto se sňatek v lidovém jazyce nazývá…
„manželství s náboženským obřadem“
takto se to začalo říkat.
V skutočnosti nejde o úlohu imáma či duchovného. Tak ako sa každý moslimán naučí vopred, ako má vykonávať svoje náboženské obřady, tak sa má pred uzavretím manželstva oboznámiť s podmienkami a zodpovednosťami, ktoré s ním súvisia, a až potom sa k nemu pristúpi. V prítomnosti svedkov sa strany navzájom uznajú za manžele a uzavrú manželstvo.
To znamená, že na rozdíl od modlitby ve skupině, kde je nutná přítomnost imáma, není při svatebním obřadu jeho přítomnost nutná.
Podmienky sú jasne stanovené a zmluva sa uzatvára v súlade s nimi.
„Stačí pouze civilní sňatek? Jsou pouze civilně sezdaní manželé považováni za manžele před Bohem?“
Manželství je náboženská instituce s určitými podmínkami. Pokud jsou tyto podmínky a zásady splněny i při civilním sňatku, tedy sňatku uzavřeném úředníkem obecního úřadu, pak je sňatek platný. Pokud se však podmínkám a zásadám nevěnuje pozornost, ba dokonce se jim nevěří, situace se mění a na platnost sňatku se může vrhat stín. A to takto:
Při oficiálním sňatku osoby, které se mají vzít, jasně prohlašují, že se berou. Tyto výroky však musí být jednoznačné a nesmí se dít víc výkladů.
Ďalším dôležitým bodom je, že svedkovia musia byť moslimovia a jeden zo svedkov musí byť muž. V sekulárnom systéme však stačí, aby bol svedok občanom Turecka.
Osoby, které se chystají uzavřít manželství, nesmí být sourozenci z otce a matky.
Avšak při oficiálním sňatku se tato skutečnost neprověřuje a úředník se na ni ani neptá.
Muslimská žena se nemůže provdat za muže jiné víry.
Nicméně platná legislativa na tuto záležitost nehledí a úředník provádí sňatek, aniž by se musel ptát.
Ak sa tieto prekážky nevyskytujú, je možné dosiahnuť rozvodu aj iba oficiálnym rozvodovým rozhodnutím. Hlavným prvkom rozvodu je totiž vzájomné uznanie manželov za manželský pár v prítomnosti dvoch svedkov.
Napriek tomu všetkému by sa nemalo zanedbávať uzavretie manželstva v súlade s islamskými zásadami, ale malo by sa uskutočniť.
Zdroje:
1. Súra An-Nûr, 24/32 a 33.
2. Nisa, 4/23.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
