Vážení bratři a sestry,
Stejně jako se do sklenice nemůže vejít moře, tak i omezený lidský rozum nemůže pojmout nekonečno. Nicméně, i když člověk nekonečno nechápe, může vědět, že existuje. Vědět je něco jiného než věřit, a pochopit je něco úplně jiného.
Člověk je omezený ve všem.
Život má svůj začátek. Jelikož každý začátek předznamenává konec, i tento život bude mít svůj konec. A právě v tomto krátkém životě, který má začátek i konec, je člověk ve všech ohledech omezený. Jeho oko vidí pouze dvě a půl procenta existujícího světelného spektra. Jeho ucho slyší pouze zvuky v určité frekvenci.
Tato pravda, která je zřejmá ve světě hmoty, platí i ve světě duchovním. Lidský rozum nemůže všechno pochopit. Vždyť i jeho učení má svůj začátek. A vědění, které má začátek, nemůže být nekonečné; stejně jako život…
Počiatok neschopnosti lidského rozumu spočíva v tom, že nedokáže pochopit sám se sebe.
Jak může tato omezená mysl, která ještě sama sebe nepochopila, se pokoušet pochopit nekonečno?.. Člověk, který ví, že tři je menší než čtyři, ví také jistě, že pokud se pokusí odečíst čtyři od tří, dostane záporný výsledek. Pokud se přesto snaží vtěsnat nekonečno do své omezené mysli, pak už předem přijal, že výsledek bude mínus nekonečno, tedy nekonečné záporné číslo.
Člověk nemůže pochopit nekonečno, ale může v nekonečno věřit…
To je projev velkého božského milosrdenství k lidstvu. Jak by jinak člověk mohl uvěřit v Boha, jehož všechny vlastnosti jsou nekonečné?
V tomto údolí byl člověku dán dar srovnávacího myšlení, schopnost uvažovat a činit závěry. Díky této schopnosti ví velmi dobře, že stejně jako on sám má začátek a konec, tak i všechno v tomto světě má svůj začátek a konec.
Všetko, čo má začiatok, nás učí dvom pravidlom naraz:
Existuje bytost, která mě stvořila z ničeho, a její existence je věčná. Stejně tak každé ukončení nám oznamuje věčnou bytost.
Zajdme si sami sebe túto otázku:
Je to snad jen nekonečno, co nedokážeš pochopit? Dokážeš pochopit gravitaci? Dokážeš pochopit, jak Slunce přitahuje a otáčí planety? Znáš podstatu své duše, mysli, fantazie, paměti? Dokázal jsi vysvětlit tu duchovní továrnu uvnitř jabloňového stromu? Jak se z vejce stane létající pták? Jak plněd v devíti měsících pláče, vidí a slyší?
V tomto světě je toho, co člověk nevidí, nepochopí a neví, mnohem víc než toho, co vidí, pochopí a ví.
Když se člověk domnívá, že rozumí této pomíjivé věci, a přesto se pokouší porozumět věčnosti, alespoň ho to unaví. Říkám alespoň, protože existuje i možnost, že takové neopodstatněné snahy člověka zblbnou a zvedou ho z cesty…
Snaha člověka pochopit nekonečno probíhá ve dvou odlišných oblastech.
Někdo,
nekonečnost božských atributů
ostatní
…a nesmrtelnost posmrtného života…
Mezi těmito dvěma existuje důležitý rozdíl, který by neměl uniknout pozornosti. Když se mluví o věčnosti v posmrtném životě, v mysli se okamžitě vynoří představy času a trvání. Život bez konce, neomdlévající, nesmrtelný, bez poruch… Jde o to, aby život, který je zde dán, nebyl zpět vzat, aby byl trvalý. Není důvod, proč by to rozum neměl pochopit…
Pokud jde o nekonečnost Božích atributů:
To znamená, že jeho moc je nekonečná.
„Ať stvoří sebevíc světů, jeho moci to nic neubere.“
To znamená, že jeho vědomost je nekonečná, což znamená, že je osvobozen od nevědomosti. Stejně tak by měly být ostatní vlastnosti posuzovány v rámci stejné logiky.
„To, co je věčné, je samozřejmě věčné.“
Pravda platí jak pro samotnou podstatu Boha, tak pro jeho atributy…
To znamená, že všetky jeho vlastnosti sú nekonečné, věčné. Pretože žádná z nich nevznikla později; všechny existují od věků.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
