Vážení bratři a sestry,
Původ slova je „fe’l“, což znamená „činnost“. Slovo „tufaul“ je odvozeno odtud a znamená „připisování dobrého znamení“. Tufaul je sunna (proroctví). Prorok Mohamed (s.a.w.) tufaul schvaloval a nesnášel považovat něco za zlé znamení.
Šemseddin Sami ho vo svojom „Kamus“ definuje takto:
Současní věštci se věštbou zabývají podobnými metodami. Přečtení karet, studium dlaně, kávové sedliny a voda v misce jsou jen některé z nich…
V éře, kdy věda a technologie dosáhly vrcholu a lidstvo se pohybuje ve vesmíru, se v materiálně vyspělých „moderních“ zemích rozvinula věštírna a lidé, kteří se nacházejí v hlubokém duchovním prázdnu, se dopouštějí trapné chyby, že se spoléhají na věštce. Až prezidenti těchto zemí se dopouštějí podivuhodné věci, že se ptají věštců na svou budoucnost.
Ide o predislámský zvyk z doby džáhilijje, ktorý sa rozšíril a udomácnil najmä v spoločenstvách s nízkou úrovňou víry a náboženského uctívání.
Před příchodem islámu byly rozšířené různé druhy pověr a zvrácených zvyků, jako je věštění, kouzlení, jasnovidectví a čarodějnictví. I po přijetí islámu někteří lidé od těchto praktik neustoupili. V této souvislosti existuje hadís, který vypráví Aišá.
Někteří společníci proroka (s.a.v.) se ho zeptali na jeho názor na věštce, kteří předpovídali budoucnost. Prorok (s.a.v.) jim odpověděl:
nařídil.
Na to se ozvalo několik z Prvních křesťanů,
Po tom, čo to řekli, prorok Mohamed (s.a.v.) vyjádřil tuto pravdu:
1
Znamená to, že pravdivostní podíl ve výrocích věštců a jasnovidců je v nejlepším případě jeden procento nebo jedna tisící. Je nerozumné, aby se věřící spoléhal na tak malou pravděpodobnost a věřil jim, protože to poškozuje jeho víru.
Tento verš jasně uvádí, že džinové ve skutečnosti nic neví:
2, 3.
Jednou se Muavija (nechť je s ním Bůh spokojen) zeptal Proroka (nechť je s ním Bůh spokojen) takto:
Náš prorok (s.a.v.) k tomu použil jednoznačné slova:
4
V hadíse, který zaznamenal Ibn Máďa, se uvádí, že víra v věštce a jasnovidce poškozuje víru. Na základě tohoto hadísu učenci říkají, že je harám (zakázané) navštěvovat věštce a věřit jim.5
Už výše uvedené verše a hadisy, jejichž význam jsme uvedli, jasně ukazují, jak by se měl muslim v této věci chovat. Proto není nic nesmyslnějšího a absurdnějšího, než aby člověk, který má pevný základ v víře v Alláha, důvěře v předurčení a spoléhání se na Alláha, navštěvoval věštce a jasnovidce, kteří jsou pouhými hračkami džinů.
Nakoniec si přečtěme verše, které jasně definují podstatu věci a které by měl věřící nikdy nezapomenout:
6
7.
Pre viac informácií kliknite sem:
1 Muslim, Selâm: 123.
2 Sebe‘, 34/14.
Podle 3. verze příběhu se prorok Šalamoun (as) opíral o svou hůl a dlouhou dobu se modlil. I když zemřel, stále se opíral o hůl. V té době džíni, kteří pracovali na stavbě Chrámové hory (Mescid-i Aksá), si jeho smrti nevšimli a pokračovali ve své práci. O Šalamounově smrti se dozvěděli až tehdy, když dřevokazný brouk hůl sežral a ona se zhroutila. (Ibn Kašír, III/529).
4 Muslim, Salam: 121.
5 Ibn Máďadž, Tahárat: 122.
6 Al-An’am, 6/59.
7 Al-Naml, 27/65.
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
