Je dovolené nechat si odlévat olovo proti zlým úmyslům a nechat si předpovědět budoucnost?

Odpověď

Vážení bratři a sestry,

Původ slova je „fe’l“, což znamená „činnost“. Slovo „tufaul“ je odvozeno odtud a znamená „připisování dobrého znamení“. Tufaul je sunna (proroctví). Prorok Mohamed (s.a.w.) tufaul schvaloval a nesnášel považovat něco za zlé znamení.

Šemseddin Sami ho vo svojom „Kamus“ definuje takto:

Současní věštci se věštbou zabývají podobnými metodami. Přečtení karet, studium dlaně, kávové sedliny a voda v misce jsou jen některé z nich…

V éře, kdy věda a technologie dosáhly vrcholu a lidstvo se pohybuje ve vesmíru, se v materiálně vyspělých „moderních“ zemích rozvinula věštírna a lidé, kteří se nacházejí v hlubokém duchovním prázdnu, se dopouštějí trapné chyby, že se spoléhají na věštce. Až prezidenti těchto zemí se dopouštějí podivuhodné věci, že se ptají věštců na svou budoucnost.

Ide o predislámský zvyk z doby džáhilijje, ktorý sa rozšíril a udomácnil najmä v spoločenstvách s nízkou úrovňou víry a náboženského uctívání.

Před příchodem islámu byly rozšířené různé druhy pověr a zvrácených zvyků, jako je věštění, kouzlení, jasnovidectví a čarodějnictví. I po přijetí islámu někteří lidé od těchto praktik neustoupili. V této souvislosti existuje hadís, který vypráví Aišá.

Někteří společníci proroka (s.a.v.) se ho zeptali na jeho názor na věštce, kteří předpovídali budoucnost. Prorok (s.a.v.) jim odpověděl:

nařídil.

Na to se ozvalo několik z Prvních křesťanů,

Po tom, čo to řekli, prorok Mohamed (s.a.v.) vyjádřil tuto pravdu:

1

Znamená to, že pravdivostní podíl ve výrocích věštců a jasnovidců je v nejlepším případě jeden procento nebo jedna tisící. Je nerozumné, aby se věřící spoléhal na tak malou pravděpodobnost a věřil jim, protože to poškozuje jeho víru.

Tento verš jasně uvádí, že džinové ve skutečnosti nic neví:

2, 3.

Jednou se Muavija (nechť je s ním Bůh spokojen) zeptal Proroka (nechť je s ním Bůh spokojen) takto:

Náš prorok (s.a.v.) k tomu použil jednoznačné slova:

4

V hadíse, který zaznamenal Ibn Máďa, se uvádí, že víra v věštce a jasnovidce poškozuje víru. Na základě tohoto hadísu učenci říkají, že je harám (zakázané) navštěvovat věštce a věřit jim.5

Už výše uvedené verše a hadisy, jejichž význam jsme uvedli, jasně ukazují, jak by se měl muslim v této věci chovat. Proto není nic nesmyslnějšího a absurdnějšího, než aby člověk, který má pevný základ v víře v Alláha, důvěře v předurčení a spoléhání se na Alláha, navštěvoval věštce a jasnovidce, kteří jsou pouhými hračkami džinů.

Nakoniec si přečtěme verše, které jasně definují podstatu věci a které by měl věřící nikdy nezapomenout:

6

7.

Pre viac informácií kliknite sem:

1 Muslim, Selâm: 123.

2 Sebe‘, 34/14.

Podle 3. verze příběhu se prorok Šalamoun (as) opíral o svou hůl a dlouhou dobu se modlil. I když zemřel, stále se opíral o hůl. V té době džíni, kteří pracovali na stavbě Chrámové hory (Mescid-i Aksá), si jeho smrti nevšimli a pokračovali ve své práci. O Šalamounově smrti se dozvěděli až tehdy, když dřevokazný brouk hůl sežral a ona se zhroutila. (Ibn Kašír, III/529).

4 Muslim, Salam: 121.

5 Ibn Máďadž, Tahárat: 122.

6 Al-An’am, 6/59.

7 Al-Naml, 27/65.


S pozdravem a modlitbou…

Islám v otázkách a odpovdích

Najnovšie Otázky

Otázka Dňa