Vážení bratři a sestry,
Je v poriadku modliť sa za ochranu pred takými vecami, ako je strach a choroba, a nosiť s sebou verše a hadíty, ktoré sú napísané, a čítať ich do vody a piť ju.
Abdalláh ibn Umar přenáší následující hadís od proroka Mohameda (s.a.v.):
„Když se vám z vás někomu zdá špatný sen, ať si řekne toto:“
‚Hledím k Bohu, k Jeho slovům, před Jeho hněvem a trestem, před zlem Jeho stvoření, před šeptáním a přiblížením se ďáblů, k Bohu, kterému nic nechybí.‘
Potom mu nič nemôže uškodiť.“
Abdullah ibn Amr učil ich deti, ktoré dosiahli veku rozlišovania dobra od zla, a pre deti, ktoré tohto veku nedosiahli, ich napísal a dal im ich visieť na krk.
(Tirmidhi, Daavat, 94)
Ale využívat je a proměňovat je ve své umělecké dílo a navazovat vztahy a trávit čas s prostými ženami.
Je to naprosto zakázané. Také věci jako čtení modliteb nad vodou a její podávání za účelem léčení nejsou povoleny za peníze.
(Halil Günenç, Fatvy k současným problémům, Yasin Yayınevi, 2/258)
Téma: Čítanie a fúkanie:
Ajet-el-Kursí, Felak, Nas, Fatiha
V knihách hadísů je zaznamenáno, že když recitoval takové súry alebo verše, prorok Mohamed (s.a.v.) fúkal na pravú a ľavú stranu, na prednú a zadnú stranu, na ruky a na každého chorého.
Důvodem je to, že
Stejně jako se člověk chrání před materiálními chorobami materiálními prostředky, měl by se chránit i před duchovními a škodlivými věcmi. Bůh, který nás stvořil, nám prostřednictvím našeho Proroka ukázal jednu ze cest, jak se chránit.
Předkládáme vám jeden z hadísů, který tuto problematiku vysvětluje, spolu s jeho výkladem:
Aicha (nechť je s ní Alláh spokojen) vypráví:
„Když sa Prorok (s.a.v.) chystal do postele, foukal si do dlaní a recitoval Muavvizatejn (súry Al-Falaq a An-Nás) a súru Al-Ikhlás (Kul hüvallah ahad), potom si dlaně přitáhl k obličeji a tělu a toto opakoval třikrát. Když onemocněl, přikázal mi, abych mu to samé udělal.“
[Buhárí, Fadáilu’l-Kur’án 14, Tıbb 39, Da’avât 12; Müslim, Selâm 50, (2192); Muvattâ, Ayn t5, (2,942); Tirmizí, Da’avât 21, (3399); Abú Dávúd, Tıbb 19, (3902)]
POZNÁMKA:
1.
V autentických hadítech se zmiňuje, že Prorok Mohamed (s.a.v.) četl Korán během nemoci jako prostředek k uzdravení. V podstatě je v Koránu uvedeno, že je pro věřící materiálním i duchovním lékem:
„Z Koránu zjevujeme věřícím milost a uzdravení, ale pro ty, kteří spáchali bezpráví, to jen zvětšuje ztrátu.“
(17/82)
.
„Lidé, přišla k vám poučtivá slova od vašeho Pána, léčení pro to, co je v srdcích, a světlo a milost pro ty, kteří věří.“
(Jónáš, 10/57).
2.
Aby Ibn Hažer poskytol informácie o podstate „dýchu“, ktorý Mohamed (s.a.v.) používal na vlastné telo, zaznamenáva rôzne varianty podania. Podľa toho najprv spojil ruky, potom do nich dýchal, potom čítal a počas čítania dýchal do ruky. Ibn Hažer uvádza, že tento dych mohol byť bez slín alebo s malým množstvom slín. Na tento účel sa čítali súry Felak, Nás a Ihlás.
Práca s mletím
Je to vykonávané s myšlienkou na požehnanie. Prorok Mohamed (s.a.v.) si najprv potíral rukami hlavu a tvár, a potom celé telo, kam mu ruce dosahovaly. Aicha hovorí:
„Když sa prorok Mohamed nakazil smrtelnou chorobou, ja som mu čítal a fúkal naň. A jeho telo som mu mazal jeho vlastnými rukami. Lebo jeho ruky boli v požehnaniach oveľa vzácnejšie než moje.“
V inej zprávě se píše, že když se k Prorokovi, který se uzdravil, přiblížila Aišá, aby ho pomazala a modlila se za jeho uzdravení, Prorok jí řekl:
„Už ne, (ne chcem uzdravenie), chcem od Boha toho, kto je najvyšším spoločníkom.“
uvádí se, že řekl.
3.
Některé zprávy uvádějí, že prorok Mohamed (s.a.v.) používal k léčení čtení Koránu a dýchání na postiženého, a to i na členech své rodiny. Stejnou metodu používali i společníci proroka a jeho následovníci. Teologové se shodují na tom, že je to dovoleno.
4.
Nefes
„lehké šumění bez slin“
Nevevî, který to takto popisuje, uvádí, že v rukji je to sunna (doporučené), a že učenci se shodují na jeho dovolení. Asiě (ať je s ní Alláh spokojen) se zeptali, zda Prorok (s nímž buď Bůh požehnán) v rukji používal dech, a ona odpověděla:
„Jeho dýchadlo bolo ako fúkání po zjedení sušených hrozien, určite tam nebola slina.“
“
(pozri Nevevī, Šarḥ Muṣlim, 14/183)
Uvádí se, že vlhkost, která se nevědomky dostane do výdechu, se nepovažuje za sliny.
(viz. Prof. Dr. İbrahim Canan, Kütüb-i Sitte Muhtasarı, VII/50-51)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
