Hovorí sa, že existuje hadís, ktorý hovorí: „Zlomenie manželského sľubu vedie k chudobe.“ Avšak v dnešnej dobe existuje mnoho ľudí, ktorí žijú v pohode, aj keď sa dopúšťajú zrady. Je tento hadís autentický?
– Pokud je to pravda, co se tímto „chudobou“ myslí?
– Jak je třeba vykládat tuto moudrost? Hadíty:
„Když se rozšíří smilstvo, roste chudoba a zoufalství.“ (viz M. Mesábíh Hn. 5370; Bajákí)
„Lidé! Vyhýbejte se smilstvu. Lebo smilstvo má šest následků: tři se projevují na tomto světě a tři v tom budoucím. Na tomto světě znehodnotí tvář, zhasí světlo v očích, přivodí chudobu a zkrátí život.“
„Jeho následky v posmrtném živote spočívají v tom, že ho to dovede k Božímu hněvu, způsobí mu těžký soud a (pokud bude shledán vinným) ho to odsoudí k věčnému mučení v pekle.“ (Kurtúbí 12/167)
Vážení bratři a sestry,
Pohovory o tom, že cudzozenský život povedie k chudobe a bédě, sú považované za slabé.
Například;
„Zlomená manželka privedie k chudobe a bédě.“
podoba hadíské zprávy
„slabý“
Existujú informácie o tom, že…
(pozri Mecmau’z-Zevaid, 5/196)
„…cítění nemravnosti má šest následků: tři se projeví v tomto světě a tři v tom budoucím…“
význam hadíské zprávy
-kvůli některým vypravěčům z té doby-
je považován za slabý / mylný / smyšlený.
(viz. Ibn Adi, 20/23; Abu Nuaym, 4/111; Ibn al-Džauzí, al-Mawḍūʿāt, 3/107; Suyuti, al-Laʿālī al-Maṣnūʿa, 2/162)
Ibn al-Džauzí tuto hadísovou zprávu přenesl třemi různými cestami a
„Žádné z nich není pravdivé“
oznámil.
(Legislatíva, měsíc)
– Niektorí vedci však tvrdia, že
chudoba;
chudoba hmotná a chudoba duševná
Rozdeľuje sa na dve časti:
Někteří lidé trpí oběma druhy chudoby, zatímco jiní trpí pouze jedním z nich.
– Keby existovali autentické zprávy, dalo by se k tomu vyjádřit i takto:
Ako sme už v našich predchádzajúcich odpovediach poukazovali, niektoré výrazy v Koráne a hadítoch
„všeobecný / všeobecne“
ne, je to absolutní.
Z tohto dôvodu sa daný rozsudok nevzťahuje na každého, ale len na niektoré osoby. Avšak uvedené vyhlásenia
„Poučovací styl“
z dôvodu varovania ľudí
„obecný / všeobecný“
spomíná se tak, aby evokovalo určitý rozsudek.
Podľa slov Bediuzzamana:
„Například,
„Kdo vykoná dvě modlitby v tomto čase, je to jako kdyby vykonal hadž.“
(tak se to vypráví).
Je pravda, že v určitých chvílích sa dve modlitby rovnajú hadžské púti. V každej modlitbě o dvoch rek’átoch je toto možné v plnom rozsahu. To znamená, že zprávy tohoto druhu nemají trvalý a všeobecný charakter. Vzhľadom na to, že existujú podmienky prijatia, vylučuje to všeobecnosť a trvalosť. Možno je to buď trvalé, absolútne, alebo možné, všeobecné. Všeobecnosť v hadítoch tohoto druhu je teda iba z hľadiska možnosti.“
(pozri: Príhovory, str. 347)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovídích
