– V Koráne, v 2. verši súry An-Nûr, sa píše, že cudzoložníka a cudzoložnicu treba „udrieť sto bičmi“. Niektorí učenci však tvrdia, že to platí iba pre slobodných, zatiaľ čo ženatý muž alebo vydatá žena by mali byť kamenovaní. Je to pravda?
Vážení bratři a sestry,
V islamském právu a ve všech knihách o fiqh (islamské právní metodologii)
«hranice»
tedy
tresty, sankcie
Zaujímajú významné místo. Tyto ustanovení, která pramení především z Koránu a hadísů, mají za hlavní cíl chránit jednotlivce i národ, bránit katastrofám, které vedou k morálnímu úpadku, chránit čest a cudnost, vštěpovat jednotlivcům pojem práva a spravedlnosti a zřizovat mír a klid. Další moudrost spočívá v tom, aby sloužily jako varování a odstrašení pro ostatní.
V prvých verších súry An-Nur sú jasně vysvětleny tresty za páchání cizoložství:
„Každého, kto páchá cudzoložstvo, muža i ženu, zbabte sto ran bičom. A nech vás to, že ste veriaci v Alláha a v den posledného súdu, neodradí od toho, aby ste v tomto Alláhove náboženstvo vykonávali. A nech je svedkom ich trestu skupina veriacich.“
1
Aby mohlo být provinění smilstva potrestáno,
V prvním řadě je nezbytné, aby byl tento zločin jednoznačně objasněn a prokázán.
To je možné třemi způsoby:
l)
Čtyři spravedliví muži musí svědčit, že se na vlastní oči přesvědčili o spáchání cizoložství,
2)
Vyznanie viny od osoby, která se jí dopustila,
3)
Pokud je pachatelka žena, musí být těhotná. Trest se nevykoná, dokud se tyto tři podmínky nesplní.
V dobách proroka Mohameda (s.a.v.) bolo toto Koránovo nařízení v srdciach a dušiach věřících tak pevně zakořeněné, že někteří lidé, kteří podlehli šejtanovi a své vlastní pominutelné touze, bez jakýchkoli svědků či důkazů, po spáchání tohoto hříchu sami přišli k prorokovi Mohamedu (s.a.v.) a přiznali se k němu, a požádali ho, aby jim byl uložen trest, jak je to v Koránu nařízeno.
Například,
Maiz al-Aslami
Jeden z jeho následovníků, jehož jméno znělo Maiz, přišel k prorokovi (s.a.v.) a přiznal se k cizoložství. Prorok (s.a.v.) se odvrátil a nechtěl ho poslouchat. Maiz to zopakoval podruhé, potřetí a počtvrté. Prorok (s.a.v.) ho stále nechtěl poslouchat. Nakonec, při čtvrtém pokusu, …
«Trpíš šialenstvom?..»
řekl a
„Nie.“
obdržel odpověď.
«Jsi opilý, nebo co?»
Na tuto otázku vstál jeden muž a byl mu zkontrolován dech. Nebyly zjištěny žádné známky opilosti. Poté náš Prorok (s.a.w.)
„Možno si mě jen políbil, oslovil nebo se na mě jen podíval…!“
řekl. Maiz
„Nie.“
Pokračoval slovy:
„Jste ženatý/vdaná?“
na otázku
„Ano.“
a tak prorok Mohamed (s.a.v.) nařídil, aby byla kamenována, a byla.
Ohľadne toho, či je pokání prijateľné, či nie, prorok Mohamed (s.a.v.) povedal:
„Jeho pokání bylo takové, že kdyby se rozdělilo mezi celý národ, zahrnovalo by ho celý.“
A nebo jinou příležitostí.
„Viděl jsi někdy pokání vznešenější než obětování života pro Boha?“
nařídil. 2
Ako je uvedeno v posvätných veršech, trest za cudzoložstvo je možné chápať dvoma spôsobmi:
Někdo,
sto prútov,
ostatní
tiež
recim (zabíjet).
Ten, kdo spáchal tento ohavný zločin, ať už muž, nebo žena, by se nikdy neměl vdát/oženit. Po stanovení viny a vynesení rozsudku…
sto prútov
bude uložen trest.
Toto stanovisko je založeno na hadíse, který vypráví Abdalláh ibn Ubajda ibn as-Samit. Hadís zní v podstate takto:
„Vezměte si měřítko ode mě, ode mě! Bůh jim ukázal cestu. Na ty, kteří páchají cizoložství, a jsou svobodní, uložte sto ran bičem a rok vyhnanství. Na ty, kteří jsou v manželství, uložte sto ran bičem a kamenování.“
3
V právnických zdrojích je uvedena míra, která se týká stavu a způsobu udeření této hole:
Palice by mala byť hrubá ako prst, nesmie sa ňou udeřit do tváre ani hlavy, osoba, která trest vykonává, nesmie palicu zvednout nad výšku ramen a nesmie sa ňou udeřit do holého tela.
4
V posvátném verši se zmiňuje,
„A nechť skupina věřících je svědkem jejich trestu.“
Mudrci z našich časů, jako je zesnulý Elmalılı, popisují moudrost obsaženou v tomto výraze takto:
„Ten, kdo vykonává trest, se nesmí dopustit zneužití. Pokud se trest vykonává na očích všech, nestává se z něj mučení.“
„Zverstva, na ktoré si dejiny neustále stierajú, boli vždy vykonávané v utajení.“
Nicméně, toto není mučení, ale trest. Proto by se nemělo překračovat hranice, které stanovuje náboženství. Při otevřeném uplatňování trestu
„Existuje víra a projev, které vyjadřují hodnotu cudnosti a šíří její poučení a výchovu.“
Tento trest má zároveň i psychologický význam pro pachatele.“
5
Poznámky pod čarou:
1. Kapitola (Súra) Nur, 2.
2. at-Tádž, 3:25; Muslim, Hudúd: 24.
3. Muslim, Hudûd: 12.
4. Kniha fikhu čtyřech madhhabů, 7: 105.
5. Jazyk Koránu, náboženství pravdy, 5: 3473.
(Mehmed PAKSU, Halál-Haram)
S pozdravem a modlitbou…
Islám v otázkách a odpovdích
Komentáře
h6134
Ať je s vámi a se všemi muslimy pokoj od Alláha. Vzhledem k tomu, že v dnešní době (v Turecku) nikdo nemůže vykonat trest sto ran bičem, jak se tento trest aplikuje? A co v případě, že se jedná o porušení lidských práv a je obtížné se s dotčenou osobou usmířit, co je třeba udělat, aby se zabránilo odvetě? Moje další otázka zní: jak člověk pozná, že se mu dostalo odpuštění, nebo je to vůbec možné poznat? S pozdravem.
Redaktor
Bude hřích cizoložníka odpuštěn, pokud se kají? Klikněte pro více informací.
